Rumunský prezident Klaus Iohannis obvinil levicovou vládu, že je zodpovědná za krizi v zemi. Dekret, jímž dekriminalizovala některé korupční jednání, vyhnal do ulic statisíce lidí. „Rumunsko potřebuje silnou vládu, která jedná transparentně a předvídatelně, ne v noci a v tajnosti,“ zdůraznil prezident. Pád vlády si ale nepřeje.
„Rezignace jediného ministra je příliš málo a předčasné volby by byly v této fázi příliš mnoho,“ konstatoval Iohannis. Vládní sociální demokracie musí plnit sliby, zdůraznil.
Zatím ale strana používala „strategii kamikadze“ a dostala se do konfliktu s občany. Průzkumy podle prezidenta ukazují, že většina obyvatel považuje směřování země za špatné. Lidé jsou znechucení, že se sociální demokraté zastávají korupčníků, upozornil prezident.
Varoval zároveň před tím, aby Rumunsko nezklamalo velká očekávání okolního světa. Znepokojení nad děním v zemi už dala najevo Evropská unie.
Prezident se sám aktivně zapojil do protestů proti kontroverznímu vládnímu nařízení, kterým chtěl kabinet odstranit postih za některé korupční trestné činy a za zneužívání úředního postavení. Zastavil by se tak mimo jiné soud s řadou politiků včetně šéfa sociální demokracie. Vláda argumentovala mimo jiné přeplněnými věznicemi.
V neděli pod tlakem demonstrací na mimořádném zasedání dekret odvolala. Premiér ale uvedl, že kabinet vypracuje nový návrh zákona, který tentokrát předloží k posouzení parlamentu. V zákonodárném sboru má přitom vláda pohodlnou většinu.
Vyslovit vládě nedůvěru chce rumunská opozice, jež je ovšem slabá. „Když nějaká strana vyhraje volby, tak dostane ještě bonus v podobě více mandátů,“ připomněl zpravodaj ČT Lukáš Mathé.
- Rumunsko patří v Evropě ke státům s nejrozšířenější korupcí, úplatky se tam požadují ve státní správě i v mnoha oblastech veřejného života. Snaha zastavit zneužívání úřadů a jiných výsadních postavení se v posledních letech v Rumunsku viditelně zintenzivnila. Speciální prokuratura v uplynulých třech letech obžalovala téměř 2000 lidí v případech zneužití postavení, celková škoda podle médií dosahuje v přepočtu kolem 27 miliard Kč.
