Rumunská vláda na mimořádném zasedání zrušila nařízení, kterým chtěla odstranit postih za některé korupční trestné činy a zneužívání úřadu. Oznámila to televize Digi24. Omilostnění se měli dočkat mimo jiné i někteří odsouzení politici právě z vládní strany. Proti vládnímu dekretu v posledních dnech demonstrovaly statisíce lidí, jenom v neděli podle rumunských médií jich do ulic vyšlo půl milionu.
Rumunská vláda zrušila nařízení, kvůli kterému vyšly do ulic statisíce lidí
Rumuni chtějí demisi vlády (zdroj: ČT24)
Vláda Sorina Grindeanua hodlá zveřejnit dokumentaci o diskuzi, která přijetí kontroverzního nařízení předcházela. Kabinet schválil memorandum o odtajnění stenografického záznamu o jednání 18. května 2016 a 31. ledna letošního roku, při kterých se o trestněprávních změnách jednalo.
Grindeanu dal zároveň pokyn ministru spravedlnosti Florinu Iordacheovi, aby připravil hodnocení činnosti svého resortu. Premiér dal už dřív najevo, že právě Iordache má na svědomí špatnou komunikaci s veřejností v celé záležitosti.
Podle Grindeanua nařízení nebylo špatné, ale nepodařilo se ho občanům dostatečně vysvětlit. Představa kabinetu, že úřady nebudou stíhat řadu korupčních skutků, vyvolala odmítavé reakce i v rámci Evropské unie. K odpůrcům se přidal i prezident Klaus Iohannis, který 2. února ve věci podal stížnost k ústavnímu soudu.
GALERIE
Rumunská metropole zažívá neklidné noci
Omilostněno mělo být na 2500 lidí
Dekret vláda původně schválila ve zrychleném řízení, které nevyžaduje souhlas parlamentu. Měl zbavit trestnosti některé trestné činy, včetně případů zneužití úřadu s finanční škodou menší než 200 tisíc lei (1,2 milionu korun).
Vláda zároveň přijala návrh zákona, který umožňoval upustit od výkonu trestu vězení u některých dalších trestných činů. S tímto opatřením by ale musel vyslovit souhlas zákonodárný sbor.
Cílem vládního rozhodnutí měla být snaha ulevit přeplněným věznicím. Propuštěno mělo být na 2500 odsouzených – zejména těch, kteří si odpykávají tresty nižší než pět let a u kterých nešlo o zločiny sexuální povahy, zločiny násilné či o korupci.
Kabinet také navrhoval snížit na polovinu tresty vězňům starším šedesáti let, těhotným ženám a odsouzeným s malými dětmi.
Podle mnohých kritiků přitom šlo spíš o účelové vyvázání některých politiků, kteří byli v poslední době souzeni či odsouzeni v korupčních kauzách. Protesty, které nařízení vyvolalo, jsou největší od pádu režimu Nicolae Ceausesca v roce 1989, uvedla agentura Reuters.
Nařízení vyvolalo masové protesty
V sobotu vyšlo do ulic až 330 tisíc lidí, jen v hlavním městě protestovalo na 170 tisíc lidí. Už ve středu vyšlo do ulic čtvrt milionu lidí, podobný počet se sešel i v pátek večer.
„Vláda chce legalizovat kriminalitu bílých límečků, která je nejzákeřnější,“ prohlásil jeden z účastníků, 43letý bankovní úředník Sergiu. Se svou manželkou chtěl na manifestace chodit každý den, dokud nebude opatření zrušeno.
Rumuni chtějí konec vlády
Protesty v ulicích ale nekončí, lidé chtějí, aby vláda rezignovala. Celou aférou podle nich ztratila důvěru občanů. „Musíme od základu změnit celý politický systém,“ říká jedna z demonstrantek. Bojí se, že vláda teď bude hledat okliku, jak záměr prosadit a pomoct od trestu lidem, kteří k ní mají blízko. „Budeme sem chodit každý večer, dokud vláda nepadne,“ uvedl další z demonstrantů.
Podle Češky Petry Petruské, která do Rumunska přišla před sedmi lety, demise nic nevyřeší. Zemi chybí politici bez škraloupu. Říká, že korupce má v zemi hluboké kořeny, nejen na úřadech. Sama to zažila v nemocnici, když ji srazilo auto. „Je cítit, že je to zvykem a že se to od vás očekává, abyste dal úplatek, jak doktorům, tak sestrám, tak uklízečce, která přijde uklidit,“ popisuje Petra Petruská, Češka žijící v Rumunsku.
Vedle korupce zemi trápí nedostatek peněz ve zdravotnictví nebo školství. Mladí lékaři odcházejí po stovkách za vyššími platy na Západ, stejně jako další vysokoškoláci.