Ženeva - Diplomaté Íránu a skupiny států 5+1 (stálí členové RB OSN a Německo) pokročili ve vyjednávání o sporných bodech íránského jaderného programu. Do Ženevy, kde se vyjednává od středy, dorazil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Podle západních zdrojů citovaných agenturou Reuters o účasti uvažuje i americký ministr zahraničí John Kerry. Tytéž zdroje tvrdí, že do Ženevy odjedou ministři zahraničí i dalších vyjednávacích zemí, pokud bude reálné, že se podaří dospět k prozatímní dohodě. Ministři přijeli i na minulé kolo rozhovorů, které se konalo před čtrnácti dny, ale žádný text tehdy podepsán nebyl.
Podle platného protokolu ministry k jednáním musí svolat koordinátorka vyjednávací šestice ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová. Ta ale zatím žádné pozvánky nerozeslala. Odjezd do Ženevy byl zřejmě Lavrovovou osobní iniciativou.
Prozatímní dohoda má připravit budoucí trvalé ujednání, které zajistí, že Írán nebude moci vyvíjet jadernou bombu, z čehož ho nyní některé státy podezírají. Už předběžné ujednání mu ale může přinést zmírnění bankovních i ropných sankcí.
Reuters napsal, že podle ještě neověřených informací se dnes podařilo překonat hlavní problém. Je jím obohacování uranu, na němž Írán trvá a chce, aby mu mocnosti toto právo v textu dohody přiznaly. Reuters tvrdí, že toto trvalé jablko sváru se překonalo kompromisní formulací návrhu dohody.
Cíl - kompromisní a nic neříkající text
Íránská agentura Fars už ohlásila, že velmoci souhlasily s tím, že Teheránu právo na obohacování přiznají, což ale západní diplomaté popřeli. Podle nich byl navržen kompromisní text, který žádné zemi výslovně nezaručuje právo obohacovat uran.
Zdroj Reuters k tomu řekl: „Hovoříte-li o právu na rozvoj mírového jaderného programu, můžete to interpretovat jakkoli.“ Narážel na jeden z článků Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), k jejichž signatářům Írán patří. Odvolává se právě na tento text, který podle něho členům NPT zaručuje právo rozvíjet celý cyklus jaderného programu, tedy i obohacování uranu. Vyjednávači ale chtějí, aby se Írán stejně jako mnohé země, které rozvíjejí nukleární energetiku, nesnažil uran sám obohacovat, ale nechal si palivo dovážet.
Írán obohacuje uran vysoko nad hodnoty potřebné v energetice, což vyvolává podezření, že míří k sestrojení atomové bomby. Teherán to dlouhodobě popírá. Za neústupnost v této otázce si vysloužil četné sankce, jež loni USA a Evropská unie ještě zpřísnily, což íránská ekonomika značně pocítila.
To, že se dnes podařilo pokročit, naznačil íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf, který vede íránskou delegaci. Řekl, že podpis dohody je možný a že se k vyjednávačům možná brzy připojí ministři zahraničí vyjednávacích velmocí. Íránští vyjednávači také nevyloučili, že se rozhovory protáhnou do soboty.
