Ropná skvrna rok poté - Mexický záliv se stále nevzpamatoval

Washington - Výbuch na vrtné plošině Deepwater Horizon spustil přesně před rokem sérii událostí, které vyústily v největší únik ropy v dějinách Spojených států. Do vod Mexického zálivu nekontrolovaně vytekly miliony litrů této mazlavé suroviny, která znečistila pobřeží pěti amerických států a způsobila škody, jež budou doznívat ještě několik let. Havárie si dokonce vyžádala i lidské oběti - 11 dělníků přišlo o život po výbuchu s následným požárem.

Osudným se stal pro plošinu Deepwater Horizont náhlý výron plynných uhlovodíků, které bývají nashromážděny v blízkosti ropných nalezišť. Ke katastrofě došlo večer 20. dubna loňského roku, kdy vysoce stlačený metan vytrhl horní uzávěr vrtné aparatury a po smíšení se vzduchem explodoval. Výbuch spolu s následným požárem připravil o život 11 osob a narušil statiku plošiny, která se po necelých dvou dnech potopila.

Zkáza 33 000 tun těžkého kolosu, jehož vlastníkem byla americká firma Transocean, znamenala pro těžaře těžkou ránu. Kilometr a půl pod hladinou se ale rodila ještě další pohroma, tentokrát ekologická.

Každé zařízení pro podmořskou těžbu ropy musí být vybaveno dálkově ovládaným ventilem, který v případě havárie zamezí úniku suroviny. V případě plošiny Deepwater Horizon však bezpečnostní mechanismus selhal, o čemž svědčila zvětšující se skvrna na hladině.

Přes rozsáhlé nasazení norných stěn a dalších prostředků dorazila ropná skvrna během několika dnů ke břehům Louisiany a nakonec poškodila pobřeží pěti amerických států, včetně cenných mokřadů v deltě řeky Mississippi. Symbolem obří ekologické katastrofy se stali ropou obalení pelikáni. Kromě škod na životním prostředí měla havárie i sociální aspekt. O obživu dočasně připravila rybáře, chovatele ústřic i další obyvatele zasažených přímořských oblastí.

Zastavit únik ropy nebylo vzhledem k mimořádně velké hloubce snadné. Jako krátkodobé opatření byl na ústí poškozeného vrtu spuštěn obří kontejner, z něhož byla zachycená ropa přečerpávána do tankerů na hladině. Po prvotních nezdarech byla tato metoda výrazně zdokonalena, ale i tak šlo o provizorium, jehož smyslem bylo získat čas pro definitivní řešení.

Počátkem srpna se technikům podařilo přímo do poškozeného vrtu napumpovat speciální těsnicí směs. Přestože vzniklá zátka byla schopna tlaku ropy odolat, americká vláda požadovala, aby byl vrt pro jistotu ucpán i zdola pomocnými šachtami. To se 18. září skutečně stalo a následující den testy prokázaly úspěšné završení celé záchranné operace.

Než se podařilo vrt Macondo ucpat, uniklo do moře zhruba 800 milionů litrů suroviny. Velkou část z ní se podařilo spálit na hladině nebo rozložit pomocí chemických látek, takzvaných dispergátorů. Jak ale ukázaly záběry zveřejněné letos v únoru, část ropy se stále drží u dna a ohrožuje mořský ekosystém. Jiná studie zase odhalila problém s použitými dispergátory, které se ve vodě rozkládají pomaleji, než se čekalo.

Podle odhadu vědců z Texaského univerzitního systému se Mexický záliv z ropného úniku vzpamatuje do konce roku 2012. Nejhůř zasaženým částem pobřeží ale návrat k původnímu stavu potrvá o několik let déle.

Vyšetřovací komise zřízená na popud amerického prezidenta došla k závěru, že spoluodpovědnost za neštěstí nese jak společnost BP, tak vlastník plošiny i firma Halliburton, která bezprostředně před výbuchem prováděla cementáž vrtu. Vyšetřovatelé odhalili tak závažné chyby v řízení rizik, že to podle nich vrhlo pochybnost na kulturu bezpečnosti celého odvětví.

Ralph Portier, člen komise zkoumající dopady ropné skvrny:

„Jsem opatrný optimista. Pobřeží nezasáhlo masivní znečištění, ryby ani mořské plody nejsou kontaminované. Ale nevíme, kolik ropy zůstalo pod hladinou, ani jaké budou dlouhodobé následky.“

Odškodné od BP chce na půl milionu lidí, zatím dostali ale jenom zlomek. Ze slíbených 20 miliard dolarů vyplatila sotva pětinu. Ne každý ale na ropné skvrně prodělal. Těm, kdo dostali šanci bojovat s ropou a vydělali na tom, se v USA říká spillionáři. Hodně z nich mělo vazby na úřady rozhodující o přidělení zakázek.

  • Ropa ve vodách Mexického zálivu zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1775/177443.jpg
  • Pokus o ucpání poškozeného vrtu v Mexickém zálivu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1687/168671.jpg
  • Ropná skvrna u pobřeží zdroj: AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1613/161279.jpg
  • Ropná skvrna u pobřeží autor: ČT24, zdroj: AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1616/161512.jpg
  • Ropná skvrna u pobřeží zdroj: AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1613/161278.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 1 hhodinou

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 3 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 5 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 6 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.