Ropná skvrna rok poté - Mexický záliv se stále nevzpamatoval

Washington - Výbuch na vrtné plošině Deepwater Horizon spustil přesně před rokem sérii událostí, které vyústily v největší únik ropy v dějinách Spojených států. Do vod Mexického zálivu nekontrolovaně vytekly miliony litrů této mazlavé suroviny, která znečistila pobřeží pěti amerických států a způsobila škody, jež budou doznívat ještě několik let. Havárie si dokonce vyžádala i lidské oběti - 11 dělníků přišlo o život po výbuchu s následným požárem.

Osudným se stal pro plošinu Deepwater Horizont náhlý výron plynných uhlovodíků, které bývají nashromážděny v blízkosti ropných nalezišť. Ke katastrofě došlo večer 20. dubna loňského roku, kdy vysoce stlačený metan vytrhl horní uzávěr vrtné aparatury a po smíšení se vzduchem explodoval. Výbuch spolu s následným požárem připravil o život 11 osob a narušil statiku plošiny, která se po necelých dvou dnech potopila.

Zkáza 33 000 tun těžkého kolosu, jehož vlastníkem byla americká firma Transocean, znamenala pro těžaře těžkou ránu. Kilometr a půl pod hladinou se ale rodila ještě další pohroma, tentokrát ekologická.

Každé zařízení pro podmořskou těžbu ropy musí být vybaveno dálkově ovládaným ventilem, který v případě havárie zamezí úniku suroviny. V případě plošiny Deepwater Horizon však bezpečnostní mechanismus selhal, o čemž svědčila zvětšující se skvrna na hladině.

Přes rozsáhlé nasazení norných stěn a dalších prostředků dorazila ropná skvrna během několika dnů ke břehům Louisiany a nakonec poškodila pobřeží pěti amerických států, včetně cenných mokřadů v deltě řeky Mississippi. Symbolem obří ekologické katastrofy se stali ropou obalení pelikáni. Kromě škod na životním prostředí měla havárie i sociální aspekt. O obživu dočasně připravila rybáře, chovatele ústřic i další obyvatele zasažených přímořských oblastí.

Zastavit únik ropy nebylo vzhledem k mimořádně velké hloubce snadné. Jako krátkodobé opatření byl na ústí poškozeného vrtu spuštěn obří kontejner, z něhož byla zachycená ropa přečerpávána do tankerů na hladině. Po prvotních nezdarech byla tato metoda výrazně zdokonalena, ale i tak šlo o provizorium, jehož smyslem bylo získat čas pro definitivní řešení.

Počátkem srpna se technikům podařilo přímo do poškozeného vrtu napumpovat speciální těsnicí směs. Přestože vzniklá zátka byla schopna tlaku ropy odolat, americká vláda požadovala, aby byl vrt pro jistotu ucpán i zdola pomocnými šachtami. To se 18. září skutečně stalo a následující den testy prokázaly úspěšné završení celé záchranné operace.

Než se podařilo vrt Macondo ucpat, uniklo do moře zhruba 800 milionů litrů suroviny. Velkou část z ní se podařilo spálit na hladině nebo rozložit pomocí chemických látek, takzvaných dispergátorů. Jak ale ukázaly záběry zveřejněné letos v únoru, část ropy se stále drží u dna a ohrožuje mořský ekosystém. Jiná studie zase odhalila problém s použitými dispergátory, které se ve vodě rozkládají pomaleji, než se čekalo.

Podle odhadu vědců z Texaského univerzitního systému se Mexický záliv z ropného úniku vzpamatuje do konce roku 2012. Nejhůř zasaženým částem pobřeží ale návrat k původnímu stavu potrvá o několik let déle.

Vyšetřovací komise zřízená na popud amerického prezidenta došla k závěru, že spoluodpovědnost za neštěstí nese jak společnost BP, tak vlastník plošiny i firma Halliburton, která bezprostředně před výbuchem prováděla cementáž vrtu. Vyšetřovatelé odhalili tak závažné chyby v řízení rizik, že to podle nich vrhlo pochybnost na kulturu bezpečnosti celého odvětví.

Ralph Portier, člen komise zkoumající dopady ropné skvrny:

„Jsem opatrný optimista. Pobřeží nezasáhlo masivní znečištění, ryby ani mořské plody nejsou kontaminované. Ale nevíme, kolik ropy zůstalo pod hladinou, ani jaké budou dlouhodobé následky.“

Odškodné od BP chce na půl milionu lidí, zatím dostali ale jenom zlomek. Ze slíbených 20 miliard dolarů vyplatila sotva pětinu. Ne každý ale na ropné skvrně prodělal. Těm, kdo dostali šanci bojovat s ropou a vydělali na tom, se v USA říká spillionáři. Hodně z nich mělo vazby na úřady rozhodující o přidělení zakázek.

  • Ropa ve vodách Mexického zálivu zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1775/177443.jpg
  • Pokus o ucpání poškozeného vrtu v Mexickém zálivu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1687/168671.jpg
  • Ropná skvrna u pobřeží zdroj: AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1613/161279.jpg
  • Ropná skvrna u pobřeží autor: ČT24, zdroj: AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1616/161512.jpg
  • Ropná skvrna u pobřeží zdroj: AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1613/161278.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdských jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54AktualizovánoPrávě teď

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 20 mminutami

Macron zvažuje, že požádá EU o kroky proti Trumpovým clům kvůli Grónsku

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
14:25Aktualizovánopřed 28 mminutami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 2 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fico jednal s Trumpem. Hovořili o Ukrajině, EU i jaderné energetice

Americký prezident Donald Trump jednal v sobotu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) ve svém domě na Floridě o válce na Ukrajině, o Evropské unii či o slovensko-americké spolupráci v jaderné energetice, informoval v neděli Fico při návratu ze Spojených států. Oba politici se podle premiéra mimo jiné shodli, že Evropská unie se nachází v hluboké krizi. Jednání se zúčastnili také šéf americké diplomacie Marco Rubio a jeho slovenský protějšek Juraj Blanár (Smer).
před 5 hhodinami
Načítání...