Varšava - Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a zástupci Polska ve středu ve Varšavě podepíšou dohodu o vybudování protiraketové základny USA na polském území. Podle polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského by mělo také být ohlášeno uzavření politické dohody, která Washington a Varšavu zavazuje ke společné reakci na vojenské hrozby. Riceová se do Varšavy přesune zřejmě v úterý večer po mimořádné schůzce ministrů zahraničí NATO v Bruselu.
Polští a američtí vyjednávači dohodu o umístění sila s deseti antiraketami uzavřeli ve čtvrtek. V Polsku by tak kolem roku 2012 měla být dobudována americká základna s deseti střelami, které budou podle USA zneškodňovat případné nepřátelské rakety vypálené kupříkladu Íránem. Washington souhlasil, že obranu Polska posílí kromě jiného rozmístěním baterií systému vzdušné obrany Patriot s americkou obsluhou na polském území.
Součástí amerického plánu na umístění prvků protiraketové obrany ve střední Evropě je i výstavba radaru v České republice. Na ní se Američané s Českem dohodli už v dubnu během summitu NATO v Bukurešti, hlavní smlouvu o radaru pak ministryně Riceová podepsala v Praze v červenci.
Se základnou souhlasí stále více Poláků
Mezi Poláky výrazně přibylo těch, kteří souhlasí se vznikem americké protiraketové základny. Podle nejnovějšího průzkumu agentury GFK Polonia nyní americký projekt poprvé podporuje většina oslovených lidí - 55 procent, 37 procent Poláků se základnou nesouhlasí. Na umístění deseti protiraketových střel na polském území se Varšava s Washingtonem dohodly minulý týden.
Příznivců základny přibylo i přesto, že Moskva na uzavření smlouvy mezi USA a Polskem reagovala velmi podrážděně a pohrozila odvetou. I když se 77 procent Poláků obává, že základna dál zhorší rusko-polské vztahy, podpora protiraketového štítu poprvé překročila 50 procent. Předchozí průzkumy hovořily o tom, že většina obyvatel Polska americkou základnu na svém území nechce.
Průzkum veřejného mínění, který dnes zveřejnil deník Rzeczpospolita, byl proveden 16. srpna, tedy po podpisu polsko-americké dohody a po rusko-gruzínské vojenské roztržce kolem Jižní Osetie.
Z průzkumů veřejného mínění prováděných v ČR vyplývá, že odpůrců radarové základny na českém území je stále mnohem víc než jejích příznivců. Poslední data agentury STEM z konce července, tedy z doby po podpisu smlouvy, ukázala, že proti radaru je 44 procent respondentů, pro 35 procent.
