Tripolis - Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová přicestovala na historickou návštěvu Libye. Po 55 letech se jedná o první cestu šéfa americké diplomacie do této země. "Zbývá ještě dlouhá cesta, kterou musíme ujít, věřím ale, že tato návštěva dokazuje, že USA nemají trvalé nepřátele," prohlásila Riceová po uvítání na letišti v Tripolisu. Na internetu se ale objevily výzvy k jejímu zavraždění.
Riceová přijela na historickou návštěvu Libye
Americká ministryně se po příletu setkala se svým libyjským partnerem Abdarem Rahmánem Muhammadem Šalghamem. Na programu má také večeři s libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím, která se bude konat v tradičním beduínském stanu. Riceová prozradila novinářům, že se těší, až se seznámí s Kaddáfího názory na světové dění. Třídenní cesta Riceovou zavede dále do Tuniska, Alžírska a Maroka.
Podle redaktora ČT Jakuba Szántó jede Riceová do Libye kvůli tomu, že v posledním desetiletí došlo k poměrně intenzivním zákulisním a později i otevřeným jednáním, která se snažila normalizovat vztahy. Od roku 2003 byly mezi státy navázány oficiální vztahy, od roku 2006 pak vztahy na oficiální diplomatické úrovni. „Nynější návštěva má definitivně potvrdit, že vztahy mezi těmito dvěma někdejšími rivaly jsou na normálu a že můžou rozvíjet normální mírové vztahy,“ dodal Szántó.
Na nenávisti vůči všemu americkému postavil autoritativní vládce Muammar Kaddáfí svou kariéru. V roce 1986 se mezi Libyí a USA rozhořela nevyhlášená válka, když na smrt dvou svých vojáků reagoval Washington nálety na vojenské cíle, které stály život i několik libyjských civilistů. Pomsta přišla o dva roky později a nad skotským Lockerbie explodovalo americké civilní letadlo. Při tragédii zahynulo 270 cestujících. Když vyšetřování prokázalo vinu Kaddáfího režimu, zdálo se, že americko-libyjské nepřátelství bude trvat věčně.
Sean McCormack, mluvčí ministerstva zahraničí USA
„Je to historický milník. Od chvíle, kdy naposledy americký ministr zahraničí navštívil Libyi, už se v úřadu vystřídalo 10 amerických prezidentů.“
Návštěva dokládá jednoznačné oteplování v jejich vztazích. Kaddáfího obrat o 180 stupňů začal po teroristických útocích v září 2001. Americká invaze do Iráku znamenala pro libyjského vůdce jasné varování, že by mohl být po Saddámovi další na řadě. Tripolis se zřekl zbraní hromadného ničení a přiznal odpovědnost za útok nad Lockerbie. Washington na oplátku škrtl Libyi ze seznamu států podporujících terorismus. Spekuluje se, že jde o jeden z mála diplomatických úspěchů vlády prezidenta George Bushe, jejíž mandát se blíží ke konci.
Kaddáfí se snaží otevřít si také dveře do Evropy. V červnu minulého roku se do Bulharska vrátili zdravotníci, kteří byli původně odsouzeni libyjskými soudy k trestu smrti za šíření viru HIV. Dohodu zprostředkoval francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který v zápětí s Kaddáfího režimem vyjednal tučné obchodní kontrakty.
Riceová se má setkat s libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím a očekává se, že podepíše rámcovou dohodu o obchodu a investicích. Ministryně zahraničí se má dále sejít s představiteli ropného průmyslu, diplomacie a dalšími. K možným tématům jejích jednání by měly patřit i případné dohody v oblasti bezpečnosti, vzdělávání a kultury. „Libye je jedním z učebnicových případů autokratického státu a tam je celkem jasné, že alfa a omega všech důležitých věcí musí padnout z úst Muammara Kaddáfího,“ uvedl Szántó.