Brusel - Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena je situace na východě Ukrajiny důkazem, že bezpečnost ani v současné době není samozřejmostí. Vyzval navíc členské státy, aby vyčleňovaly více peněz na rozpočet armády. Řada komentátorů se shoduje, že po stažení vojsk z Afghánistánu našla aliance „díky“ ruské invazi další smysl své existence. Odcházející šéf aliance potvrdil, že NATO postupně posiluje hlídky ve východní Evropě a také v Pobaltí. „Můžu vás ujistit, že NATO je připravené chránit a ubránit všechny naše spojence proti jakékoliv hrozbě,“ uvedl v rozhovoru pro ČT. Dlouhodobě ale například s možným oživením myšlenky protiraketového radaru v ČR aliance zatím nepočítá.
Rasmussen pro ČT: Kvůli Ukrajině víme, že bezpečnost není samozřejmá
Nová tajná hodnocení amerických výzvědných služeb naznačují, že Rusko je víc než kdykoliv předtím připravené zaútočit na východě Ukrajiny. Vy to jako šéf NATO můžete potvrdit, máte stejné informace?
Opravdu máme veliké obavy z ruského vojenského posilování podél ukrajinských hranic. Vyzýváme Rusko, aby stáhlo vojska, aby se zdrželo další intervence a dodržovalo svoje mezinárodní závazky.
Jak můžete ujistit východevropské země, zvlášť pobaltské státy, které jsou opravdu vystrašené z ruské hrozby, že je NATO připravené je bránit?
Můžu vás ujistit, že NATO je připravené chránit a ubránit všechny naše spojence proti jakékoliv hrozbě. To je podstata našeho spojenectví. Podle článku 5 washingtonské smlouvy považujeme útok na jednoho za útok na všechny. Pokud by byl provedený útok na našeho spojence, my ho budeme bránit.
Jak to chcete udělat? Protože když jste se tento týden sešel v Bruselu s americkým prezidentem Obamou, naznačil, že v členských státech NATO ze střední a východní Evropy by měly operovat pravidelné vojenské síly. O jaké má jít, o čem přesně mluvil?
Už se udělaly určité kroky. Posílily jsme hlídkování v pobaltských státech. Nasadily jsme letouny včasné výstrahy Awacs nad Rumunskem a Polskem. V případě nutnosti nebudeme váhat udělat další kroky, včetně posílení vojenských cvičení, proměny obranných plánů a taky vhodného nasazení sil.
NATO
Znamená to, že jde o americké síly, které jsou teď hlavně v západní Evropě?
Už jste mohli vidět zvýšenou americkou přítomnost a americký prezident i viceprezident znovu potvrdili americký závazek vůči evropské bezpečnosti. Já to beru jako součást úsilí Severoatlantické aliance. Vidíme ale i další spojence v NATO, kteří ohlásili zvýšený příspěvek ke společné obraně, například letecké hlídkování za účasti Francie, Británie, Dánska.
Z dnešního pohledu – myslíte si, že bylo chybou prezidenta Obamy zrušit plány na americký radar v Česku v roce 2009, kdy se snažil resetovat – tedy napravit vztahy s Ruskem? Dnes totiž i on vidí, že státy střední a východní Evropa měly pravdu, když označovaly Rusko za hrozbu.
Nejdřív mi dovolte zdůraznit, že náš protiraketový systém není namířený proti Rusku. Jeho cílem je ochrana našeho obyvatelstva proti případnému raketovému útoku z území mimo transatlantický prostor. To taky znamená, že pokračujeme ve vývoji aliančního protiraketového štítu podle našich plánů. Máme ambici mít plné pokrytí v roce 2018.
Rasmussen exkluzivně pro ČT: Východ Evropy jsme připraveni ubránit (zdroj: ČT24)
Ano, ale teď jsme v jiné situaci, Rusko je hrozbou pro Ukrajinu, provedlo invazi na Krymský poloostrov. Ptám se, jestli by třeba radarová stanice měla být v Česku - ne pod americkou hlavičkou, ale pod Severoatlantickou aliancí.
My jsme se v NATO shodli, že postupně vytvoříme alianční protiraketový systém a v tom budeme pokračovat, a nemyslím si, že by nějaké přídavky k tomu byly odpovídající reakcí na aktuální situaci.
GALERIE
Ukrajinští vojáci opouštějí loď Kosťantyn Olšanskyj
Kdy jste se dozvěděl, že Rusko chystá invazi na Krym? Bylo to dny nebo hodiny předtím? Nebo když se maskovaní vojáci objevili na televizních obrazovkách? Víte, proč se ptám, protože Brusel vypadal velmi zaskočeně ruskou vojenskou agresí.
Nás to rozhodně nepřekvapilo. Přirozeně ovšem, nebylo toho moc, co jsme mohli dělat. Z toho, co jsme viděli, jsme ovšem pochopili, že Rusové mají schopnosti jednat rychle a že mají politickou vůli zasáhnout vojensky, pokud si budou přát. Samozřejmě, my se této situaci musíme přizpůsobit a dál zlepšovat naše systémy včasného varování, posílit naše odstrašující prostředky a kolektivní obranu.
Takže měl jste informace o ruské invazi týdny nebo dny předtím? Můžete to specifikovat?
My z principu nikdy nekomentujeme otázky zpravodajských informací. Můžu vás ale ujistit, že máme připravené všechny plány pro efektivní ochranu a obranu našich spojenců proti veškerým hrozbám.
Americký prezident Obama opakovaně říká a zmínil to i v Bruselu, že Ukrajina se v brzké době nestane členským státem NATO, protože o to ani oficiálně nepožádala. Ale není to zároveň i vzkaz Moskvě? Ano, pochopili jsme. Nikdy tuto hranici nepřekročíme – Ukrajina se nikdy členem Aliance nestane…
Takto to prezident Obama neformuloval. Faktem je ovšem, že Ukrajina se před několika lety rozhodla, že bude prosazovat politiku mimo členství v NATO. My to plně respektujeme. Taky připomínám, že summit v Bukurešti v roce 2008 jasně deklaroval, že Ukrajina a mimochodem i Gruzie, se mohou stát členy Aliance, pokud si to ovšem budou přát a splní nutné podmínky. Tohle rozhodnutí je pořád na nich. Samozřejmě je na Ukrajině, aby se rozhodla, jestli bude usilovat o členství v Alianci.
Rasmussen při setkání s ukrajinským premiérem Jaceňukem
NATO se letos stahuje z Afghánistánu. Někteří komentátoři říkají, že by de facto mělo poděkovat Rusku za invazi na Krym, protože teď NATO dostalo silný důvod bytí – jak se říká – raison d'être. Měli byste Rusku za toto poděkovat?
Samozřejmě ne, protože to, co se stalo na Ukrajině, je jasným porušením mezinárodního práva. Za to by Rusku nikdo děkovat neměl. A když mluvíme o raison d'être pro Severoatlantickou alianci, tedy proč máme NATO, tak já jsem nikdy o jeho úkolech a roli nepochyboval. Velmi úspěšné bylo za Studené války, kdy jsme zabránili tomu, aby se z ní stala opravdová válka. Po jejím skončení bylo zas úspěšné v tom, jak vytvořit novou Evropu. Celistvou, svobodnou a mírovou. Šli jsme do Afghánistánu, abychom ochránili naše obyvatelstvo před terorismem. Teď se stahujeme z Afghánistánu. Výměnou za to můžeme posílit naše snahy o zlepšení schopnosti operovat a spolupracovat mezi spojenci a našimi partnery. Takže NATO má dost práce, aby naše obyvatele efektivně ochránilo proti novým hrozbám.
Za symbol spolupráce s Ruskem a otevření evropského zbrojního trhu Moskvě byl v minulých letech považovaný i společný česko-ruský projekt na modernizaci vrtulníků Mi, které se používají v Afghánistánu. Tento projekt by mohl být zastavený, stane se tak? Jaká bude reakce Ruska? Co za dopad to bude mít na Česko a NATO?
Rád bych zdůraznil, že v rámci NATO jde vždy o rozhodnutí daného státu, jaké vojenské vybavení si chce pořídit, takže je na Česku, aby se rozhodlo. Samozřejmě se dají předvídat dopady na náš vztah s Ruskem. Týkat se to bude i praktické spolupráce mezi armádami a taky průmyslové vojenské spolupráce.
Letos si Česká republika připomíná 15. výročí členství v NATO. Přesto patří mezi členské země, které nejsou schopné dát na obranu ani ona vyžadovaná 2 procenta HDP. Považujete to za dobrý vztah s Aliancí?
Víte, to, co jsme viděli na Ukrajině, je budíček pro Evropu. Nemůžeme považovat naši bezpečnost za samozřejmou. Je to příležitost znovu promyslet naši politiku ohledně obranných rozpočtů a já vyzývám všechny členské státy NATO, aby zvýšily svoje obranné investice. Pokud si chceme být jistí, že máme efektivní ochranu a obranu našeho obyvatelstva, potřebujeme taky dostatečné investice do moderních vojenských prostředků.