Vídeň - Dolní komora rakouského parlamentu - Národní rada - dnes schválila novelu takzvané informační dohody mezi vládami České republiky a Rakouska. Dohoda, jejíž oficiální název zní Mezivládní protokol o úpravě otázek společného zájmu týkajících se jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením, by měla přispět ke zlepšení spolupráce obou zemí při řešení sporných otázek kolem jaderné elektrárny Temelín.
Kritikům z řad opozice vyšla vládní koalice sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP) vstříc současným schválením usnesení, v němž vyzývá vládu, aby trvala na mezinárodněprávní závaznosti „dohody z Bruselu“ a tuto závaznost hájila. To však opozici neuspokojilo a označila usnesení za vážné oslabení protokolu z Melku.
Předkladatelé dohody, která je novelou dřívější normy z dob československé federace, prezentovali dokument především jako další rozšíření povinností české strany při informování Rakouska o dění v Temelíně. Ve srovnání s dřívější dohodou skutečně obsahuje nové povinnosti, například informovat o změnách výkonu jaderných zařízení, o jejich rekonstrukci, rozšíření nebo odstavení.
Česká strana v minulosti opakovaně navrhovala, aby se výměna informací týkajících se Temelína řídila standardní mezinárodní úmluvou, která by nahradila nestandardní ujednání z Melku, rakouští protijaderní aktivisté však trvají na tom, že melkský protokol zůstává nadále závazný.
Poslanci SPÖ a ÖVP podpořili dohodu již minulý týden ve výboru pro životní prostředí. To vyvolalo ostré protesty protiatomových aktivistů i představitelů opozičních politických stran. Ty rozhořčilo zvláště vyjádření rakouského ministra životního prostředí Josefa Prölla, který v rozpravě výboru upozornil na to, že česká strana se od začátku cítila zavázána splnit melkská ujednání, ale neuznávala jejich závaznost z hlediska mezinárodního práva.
Výrok ministra Prölla interpretovali poslanci Zelených a svobodných (FPÖ) tak, že rakouská vláda se tím vzdala práva na podání mezinárodněprávní žaloby proti ČR pro údajné neplnění melkských ujednání a ustoupila od dosavadní protijaderné politiky.
O tom, že by ale přece jen mohlo pomalu dojít ke změnám i ve strnule protijaderné pozici rakouské vlády, svědčí úterní vystoupení bývalého kancléře Wolfganga Schüssela (ÖVP) v parlamentu při projednávání obecných zásad energetické politiky. Schüssel prohlásil, že by Rakousko už nemělo stát v otázce jaderné energetiky stranou, protože růst významu jaderné energie je skutečností. Dokonce i zástupce krajně pravicového Svazu pro budoucnost Rakouska (BZÖ) Herbert Scheibner řekl, že jeho strana je sice proti využívání jaderné energie, ale nikoli proti dalšímu výzkumu v této oblasti.
