Soul - I přes varovnou kritiku Západu vypustila Severní Korea balistickou raketu, o níž tvrdila, že má do vesmíru vynést komunikační družici. Jen několik minut po startu však došlo k explozi, raketa se rozpadla a následně zřítila do Žlutého moře poblíž Korejského poloostrova. Neúspěch mise později Pchjongjang nepřímo potvrdil. I přes nezdar to považují USA za provokaci a neposkytnou Severní Koreji slíbenou potravinovou pomoc. Rada bezpečnosti OSN start rakety odsoudila. Podle Soulu severokorejská armáda dnes zvýšila stupeň pohotovosti. Kim Čong-un byl zároveň jmenován prvním předsedou Komise národní obrany, což je v zemi označení pro hlavu státu.
„Doufáme, že všechny strany dokážou zachovat klid a zdrženlivost a neučiní nic, co by narušilo mír a stabilitu na Korejském poloostrově,“ uvádí se ve dvouřádkovém prohlášení na webu čínského ministerstva. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov sice severokorejskou
akci odsoudil, ale uvedl, že se Rusko shodlo s Čínou a Indií na potřebě zdrženlivosti a na nezbytnosti reagovat diplomaticky. Vyslovil se také proti dalším sankcím Rady bezpečnosti OSN. Ta dnes start rakety odsoudila a pokračuje v diskusi o adekvátní reakci na akci stalinistického režimu. Proti tvrdému trestu se ale zřejmě postaví svým vetem Čína a Rusko.
Podle jihokorejského ministra obrany Kim Kwan-džina Severní Korea po nezdařeném startu zvýšila bojovou pohotovost své armády. Není však prý jasné, zda toto rozhodnutí bylo přijato před nebo po vypuštění rakety. Kim Kwan-džin se dnes také sešel s generálem Jamesem Thurmanem, který velí americkým jednotkám v Jižní Koreji.
Severokorejskou akci odsoudila Evropská unie
Podle šéfky diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonové jde o „jasné porušení mezinárodních závazků Severní Koreje vyplývajících z rezoluce číslo 1874 Rady bezpečnosti OSN“.
Jan Petránek, publicista:
„Okamžitě bylo jasné, že korejská raketová technika na tak velký úkol nestačí. Je vidět, že se chytila do vlastní pasti… způsobem, na který nemá.“
Raketa po několika minutách letu vybuchla, rozpadla se na dvacet kusů a trosky spadly do moře západně od pobřeží Jižní Koreje. Uletěla jen asi 100 kilometrů, tedy mnohem méně než raketa, která v roce 2009 urazila 3 800 kilometrů.
„Dostali jsme informaci o objektu, který vypustila Severní Korea. Ve vzduchu byl zhruba minutu, pak zřejmě spadl do Žlutého moře,“ prohlásil Osamu Fudžimura, tajemník japonské vlády. Ministerstvo obrany oznámilo, že zahájilo pátrací akci po jejích troskách. Severokorejská agentura KCNA uvedla, že satelit, který raketa měla vynést do vesmíru, se nedostal na oběžnou dráhu. „Vědci, technici a odborníci nyní vyhodnocují příčinu tohoto neúspěchu,“ uvedla oficiální agentura země, kde panuje tvrdá komunistická diktatura.
O selhání severokorejské rakety se zpočátku jen spekulovalo. S informací přišla první zpravodajská stanice CNN, která se odvolávala na americké vojenské zdroje. Podobné informace později přicházely i z jihokorejského a japonského ministerstva obrany. Pchjongjang se po nějaký čas k nevydařenému startu nijak nevyjadřoval, tamní státní televize podle agentury AP jen vysílala klipy s lidovými šlágry. Severokorejští představitelé poté uvedli, že se k věci vyjádří „brzy“.
Jižní soused KLDR vyzývá Sever k odpovědnosti
Informace o tom, že se Severokorejcům start nezdařil, bez dalších podrobností potvrdil jihokorejský ministr zahraničí Kim Song-hwan. V televizním projevu prohlásil, že Soul „ostře odsuzuje nové severokorejské vedení“ za to, že ignorovalo výzvy mezinárodního společenství, aby start rakety zrušilo. „Odsuzujeme kroky vedení KLDR, které raketu vypustilo navzdory mezinárodní kritice. Sever musí nést odpovědnost,“ poznamenal. Japonsko kvůli obavám rozmístilo baterie raket země vzduch, zřídilo krizový štáb a stejně jako Jižní Korea vzkázalo, že je připravené raketu sestřelit.
Jošihiko Noda, japonský premiér:
„Dnešní start nepředstavuje něco, co by náš národ mohl akceptovat. Silně protestujeme proti Sevení Koreji. Tímto vyjadřujeme naše rozčílení.“
KLDR vypustila raketu Unha-3 z nové odpalovací rampy na svém západním pobřeží poblíž čínské hranice. Stalo se to k příležitosti oslav stého výročí narození severokorejského vůdce Kim Ir-sena. Ihned poté, co informaci o startu potvrdilo jihokorejské ministerstvo obrany, svolala Jižní Korea krizový štáb.
Plánovaný start vyvolal značné napětí
Pchjongjang však trvá na tom, že jde o čistě mírovou vesmírnou misi a ukázku severokorejských vědeckých výdobytků. Komunikační družice, která měla být vynesena na oběžnou dráhu, měla podle severokorejského režimu posílat na Zemi informace o úrodě, lesním bohatství, přírodních zdrojích a počasí v KLDR.
Většina západních zemí, sousední Jižní Korea a Japonsko ale ujištěním stalinistického státu nevěřily a obávaly se, že jde o zastírací manévr pro zkoušku rakety dlouhého doletu schopnou nést jadernou hlavici. Severní Korea v uplynulých letech provedla celkem dvě jaderné zkoušky. Podle rezolucí OSN má Severní Korea zakázáno provádět testy balistických raket.
Obama: USA považují pokus KLDR o start rakety za provokaci
I když se Severní Koreji start balistické rakety nezdařil, považují ho Spojené státy za provokaci. Americký prezident Barack Obama také uvedl, že jde o porušení mezinárodního práva a ohrožení pro bezpečnost v regionu. „I když vzhledem k agresivnímu způsobu chování Severní Koreje nejde o překvapení, každý její raketový pokus mezinárodní společenství znepokojuje,“ uvedl Obama ve svém prohlášení z Bílého domu.
Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová po setkání se svými kolegy ze skupiny G8 ve Washingtonu řekla, že všichni její členové jsou připraveni podniknout proti Pchjongjangu další kroky na půdě Rady bezpečnosti. Nicméně podle západních diplomatů Čína, která má v radě právo veta a je jedním z mála spojenců severokorejského komunistického režimu, dopustí tak nejvýše pokárání Pchjongjangu. Naopak Japonsko už zvažuje ekonomické sankce.
Nedávné satelitní fotografie navíc naznačují, že Severní Korea může chystat další, celkově již třetí jaderný test. Mladý vůdce Kim Čong-un tak nenechává nikoho na pochybách, že hodlá pokračovat v politice provokací svého otce Kim Čong-ila.
USA neposkytnou Severní Koreji potravinovou pomoc
Spojené státy v reakci na odpálení rakety rozhodly, že neposkytnou Severní Koreji dříve přislíbenou potravinovou pomoc. Americká diplomacie hrozila zrušením potravinové pomoci v případě testu severokorejské rakety už v březnu. Obamův mluvčí Jay Carney dnes v reakci na neúspěšné odpálení rakety uvedl, že KLDR „plýtvá penězi na zbraně a propagandu, zatímco lidé hladovějí“.
Spojené státy v uplynulých měsících slíbily Severní Koreji potravinovou pomoc v objemu 240 tisíc tun. Pchjongjang měl výměnou za potraviny zmrazit své jaderné aktivity a zavést moratorium na raketové zkoušky.
V Pchjongjangu byla odhalena obří socha Kim Čong-ila
V neděli to bude 100 let ode dne, kdy se narodil Kim Ir-sen. Upevnit symboliku dynastie Kimů mělo i dnešní slavnostní odhalení obří sochy bývalého vůdce Kim Čong-ila v Pchjongjangu. Načasování obřadu nebylo náhodné. Symbolika vycházejícího Slunce nad gigantickými bronzovými sochami odkazuje hned k několika titulům Kim Čong-ila – „Slunce socialismu“, „Slunce národa“ nebo „Velké slunce života“. I velikost obou soch je důležitá – oba bývalé vůdce staví na téměř stejnou úroveň.
Odhalení sochy Kim Čong–ila je považováno především za snahu posílit kult osobnosti vůdce, který zemřel loni v prosinci. Zároveň má pomoci upevnit postavení jeho syna a následovníka Kim Čong-una.
Kim Yong Nam, předseda prezidia Nejvyššího lidového shromáždění:
„Vzdáváme nejvyšší pocty našemu velkému zakladateli Kim Ir-senovi a velkému vůdci Kim Čong-ilovi. Chceme také prokázat velkou čest a vděčnost vůdci naší strany, armády a lidu Kim Čong-unovi, který nese odkaz revoluce.“
Kim Čong-un byl dnes potvrzen jako vůdce KLDR
Kim byl jmenován prvním předsedou Komise národní obrany. Jeho zesnulý otec Kim Čong-il zůstane „věčným předsedou“ komise. Kim, který tento týden posílil svou moc shromážděním několika důležitých stranických, politických a vojenských titulů, byl jmenován do nejvyšší státní funkce na mimořádném zasedání severokorejského parlamentu.
Výběr událostí kolem severokorejských testů balistických raket a pokusů vyslat družici do vesmíru:
31. srpna 1998 - Upravená balistická raketa středního doletu typu Tepodong-1 proletěla japonským vzdušným prostorem a poté se zřítila do Tichého oceánu asi 1 600 kilometrů od severokorejské odpalovací rampy na mysu Musudan; Pchjongjang tvrdil, že raketa vynesla na oběžnou dráhu družici Kwangmjongsong-1, důkazy pro to ale neexistují.
13. září 1999 - Po dobu vyjednávání s USA o zlepšování vzájemných vztahů se KLDR zřekla zkušebního odpálení jakékoli balistické rakety dlouhého doletu.
10. ledna 2003 - Severokorejský režim odstoupil od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) a den poté pohrozil, že ukončí své jednostranné moratorium na zkoušky balistických střel, pokud USA nezlepší vzájemné vztahy.
Říjen 2003 - KLDR provedla nad Japonským mořem několik zkoušek balistických raket s krátkým doletem.
10. února 2005 - Pchjongjang oficiálně přiznal, že vlastní jaderné zbraně.
5. července 2006 - Severní Korea zkušebně odpálila několik raket včetně obávané mezikontinentální střely Tepodong-2. Ta ale krátce po startu explodovala.
15. července 2006 - Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci číslo 1695, ve které požaduje, aby KLDR přistoupila na nové moratorium na raketové zkoušky.
9. října 2006 - Severní Korea poprvé testovala vlastní jadernou bombu. Japonsko později oznámilo, že zkouška byla neúspěšná. Rada bezpečnosti OSN zpřísnila sankce vůči KLDR.
8. října 2008 - Během vojenského cvičení odpálila Severní Korea dvě rakety středního doletu do Žlutého moře.
5. dubna 2009 - KLDR údajně odpálila raketu, která podle severokorejské tiskové agentury KCNA vynesla na oběžnou dráhu komunikační družici Kwangmjongsong-2. Podle dobře informovaných zdrojů šlo o test třístupňové rakety dlouhého doletu Tepodong-2. Její poslední část skončila v Tichém oceánu asi 3 200 kilometrů od odpalovací rampy Tonghe.
25. května 2009 - Druhý severokorejský podzemní jaderný test; Pchjongjang následně odpálil šest raket krátkého doletu.
12. června 2009 - Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci číslo 1874, která Severní Koreji zakazuje vyvíjet jaderné a balistické aktivity.
Červenec 2009 - KLDR testovala dalších 11 raket převážně krátkého doletu.
12. října 2009 - Test pěti raket krátkého doletu typu země-země.
Červen 2011 - Zkušební odpal střely krátkého doletu země-vzduch.
19. prosince 2011 - Další zkoušku rakety krátkého doletu provedla KLDR v den, kdy oznámila úmrtí vůdce Kim Čong-ila.
13. dubna 2012 - KLDR vypustila u příležitosti oslav stého výročí narození bývalého severokorejského vůdce Kim Ir-sena balistickou raketu Unha-3 z nové odpalovací rampy poblíž čínské hranice. Několik minut po startu ale raketa explodovala, rozpadla se a zřítila do moře.
