Berlín/Peking – Rusko vzkazuje západním zemím, že zvažované ekonomické sankce vůči Moskvě kvůli anexi Krymu se obrátí proti nim a dopadnou hlavně na Evropu a Ameriku. Rusku prý jen stačí přeorientovat se na asijské země. Tradiční ruský spojenec Čína ale po Putinově boku nestojí a utužuje v těchto dnech spíš vztahy s Evropou. Se dvěma stovkami byznysmenů za zády sem na první velkou cestu přijel čínský prezident Si Ťin-pching sbírat podpisy pod obchodní smlouvy. Během návštěvy v Berlíně dokonce prohlásil, že Čína respektuje územní svrchovanost Ukrajiny.
Po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně čínský prezident řekl, že Peking chce spolupracovat s Německem při řešení napjaté situace na ukrajinském poloostrově a bude usilovat o diplomatické řešení konfliktu. „Čína nemá v otázce Ukrajiny žádné soukromé zájmy. Čínská strana se drží své zásady nevměšovat se do vnitřních záležitostí jiných států a respektovat suverenitu a územní integritu všech zemí,“ prohlásil Si, podle něhož Peking podporuje konstruktivní snahy, které podniká mezinárodní společenství k uklidnění situace.
Merkelová se s čínským prezidentem dohodla na tom, že se obě země budou navzájem informovat o vývoji na Ukrajině a budou v OSN i v rámci skupiny G20 společně hledat řešení konfliktu. O užší spolupráci s Pekingem kancléřka stojí i v případě konfliktu v Sýrii nebo sporu o íránský jaderný program.
Evropská unie je pro Čínu klíčovým obchodním partnerem a Si Ťin-pching si to velmi dobře uvědomuje. Je to právě jeho země, která každý rok přiveze do EU nejvíc zboží - dokonce víc než USA nebo Rusko. Nejčastěji jde o stroje, boty, oblečení, nábytek nebo hračky. A Čína v Evropě také ráda nakupuje - hned po Spojených státech nejvíc. Obvykle motorová vozidla, letadla a chemikálie.
V EU je největším obchodním partnerem Číny Německo. Objem vzájemného obchodu obou největších exportérů světa loni činil v přepočtu zhruba 3,85 bilionu korun, takže pro Německo je Čína třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem - i před Spojenými státy. Německá automobilka Daimler dnes uzavřela s Pekingem smlouvu za více než 480 miliard korun, smlouva o spolupráci byla uzavřena i s BMW a centrální banky obou zemí dnes podepsaly rámcovou dohodu o usnadnění transakcí v čínské měně ve Frankfurtu. Německá finanční metropole se díky tomu stane prvním evropským centrem pro platby v jüanech.
V pondělí by měla Čína podepsat obdobnou dohodu s Velkou Británií a čínský prezident dělal byznys i v dalších zemích. V Nizozemsku například podepsal smlouvu o mléčných výrobcích, v jejímž rámci budou nizozemští experti těm čínským pomáhat s rozpoznáním kvality mléka.
Si Ťin-pching: Čína je probuzený spící lev - mírný a přátelský
Ve Francii podepsal Si se svým protějškem Françoisem Hollandem sérii 50 obchodních smluv v přepočtu za téměř 500 miliard korun. Čína si od Francie mimo jiné objednala 70 airbusů. Nové zakázky by teď Francii mohly pomoci snížit vysokou nezaměstnanost a popularitu prezidenta Hollanda naopak posunout trochu výš. Prezidenti společně také oslavili 50 let spolupráce obou zemí. „Po padesáti letech je stále zřejmé, že je to rozum, ale také přátelství, co nás spojuje,“ prohlásil Hollande. „Napoleon kdysi řekl: Čína je spící lev. Když se jednoho dne probudí, svět se bude třást. Dnes se lev probudil a je mírný a přátelský,“ prohlásil ve Francii Si Ťin-pching. Posilování obchodních vztahů s Evropou zakončí v Belgii, odkud se v úterý vrátí zase domů.
Mluvilo se také o lidských právech - ale jen opatrně
Angela Merkelová se dnes při setkání s čínským státníkem rovněž dotkla otázky dodržování lidských práv. „Široké a svobodné vyjadřování názorů je samozřejmě velmi důležitým prvkem v rozvíjení kreativity společnosti,“ prohlásila. Si na její slova nereagoval. Čínského prezidenta přijal i jeho německý protějšek Joachim Gauck, který vyjádřil přání, aby byla v Číně svobodná média a aby nebyli pronásledováni lidé, kteří vyjadřují své názory. Si podotkl, že reformy potřebují čas.
Před sídlem německého prezidenta v Berlíně dnes demonstrovaly desítky lidí proti porušování lidských práv a široce uplatňovaného trestu smrti v zemi. Mezi demonstrujícími byli i němečtí příslušníci ujgurské a tibetské národnostní menšiny v Číně.
