Atény - Řecko před volbami vyostřuje boj proti ilegálním běžencům. V jedenáctimilionové zemi žije přes milion cizinců a úřady jejich nápor nezvládají. To nahrává extrémní pravici, která poprvé od konce diktatury v sedmdesátých letech míří do parlamentu.
Problém s imigranty v Řecku nahrává extrémní pravici
Příliv imigrantů zatím nezastavil ani nově budovaný plot na řecko-turecké hranici. Spolu s rekordní nezaměstnaností a recesí je taková situace živnou půdou pro pravicové extremisty. Neofašistická strana Zlatý úsvit se chystá do řeckého parlamentu, bude to poprvé od konce vojenské diktatury 70. let. Program strany je prostý - přestat platit dluhy a vyhostit všechny cizince. A strana má podle průzkumů velkou šanci překonat 3procentní hranici a dostat se do parlamentu.
Nové detenční centrum severně od Atén vítá první obyvatele. Místní sice uprchlické centrum za humny nechtějí, pro Atéňany ale představuje naději, že se do ulic zase vrátí pořádek a bezpečí. Země je přílivem imigrantů přetížená, 9 z 10 přistěhovalců přichází do EU právě přes Řecko. „Není možné, aby statisíce lidí žily v ilegalitě na ulicích, stávaly se oběťmi kruhů, které šíří drogy, prostituci a nemoci,“ říká ministr civilní obrany Michalis Christochoidis.
Kdo nedostane azyl nebo růžovou pobytovou kartu, toho vrátí do země původu. Mnozí by šli rádi dobrovolně, jenže i jejich žádosti většinou uvíznou v úzkém hrdle poddimenzovaných úřadů. Sajaval Sultan, imigrant z Pákistánu, si stěžuje: „Řekli mi, že tady dostanu lístek na cestu zpět a nějaké peníze. Ale už jsem tu potřetí a nemám ani jízdenku, ani peníze, ani žádnou odpověď.“
Reportáž Hany Scharffové (zdroj: ČT24)