Praha/Moskva – Celý svět si dnes připomíná 90 let od Velké říjnové socialistické revoluce. Vůdce tehdejší bolševické frakce Sociálně demokratické strany Ruska V. I. Lenin připravil puč, který zásadně změnil dějiny 20. století. Většina Rusů by ale podle průzkumů uvítala, kdyby už celá událost zůstala jen minulostí. Dnešní oslavy, které již od roku 2005 nejsou oficiálním stáním svátkem, byly poměrně skoupé.
Říjnová revoluce byla ozbrojeným převratem, který se uskutečnil v Rusku 7. listopadu 1917. Podle juliánského kalendáře, který tehdy v zemi platil, to bylo 25. října. „Násilné akce byly v Rusku na denním pořádku,“ objasnil historik z Vojenského historického ústavu Tomáš Jakl. Nejrůznější bouře probíhaly v Rusku velmi často už od roku 1915. „Předcházející carský režim nedokázal zásobovat armádu, ani udržet zázemí a klid. Prozatímní vláda měla zase potíže s představením demokracie. Prostý nevolník si pod tím pojmem představoval ňejakou osobu. V tu chvíli přišli komunisté a začali agitovat - dáme vám půdu a mír,“ uvedl historik z Národohospodářské fakulty VŠE František Stellner.
Německo se tehdy snažilo uvolnit ruce na východě, a proto umožnilo Leninův převoz ze švýcarského exilu do Ruska a poskytlo bolševikům i veliké finanční prostředky na agitaci jejich strany. Lenin se vrátil s tím, že na volby strana čekat nemůže. „Nikdy by je nevyhráli,“ dodal Stellner. Politickou moc se tedy rozhodl převzít pučem. Výstřelem z Aurory dal tehdejší komunistický vůdce Vladimir Ovsejenko signál připraveným ozbrojeným silám Rudých gard k útoku na Zimní palác. Po drobných potyčkách se ale odpůrci brzo vzdali.
„Situace v zemi byla tak napjatá, že jen stačilo, aby se někdo chopil příležitosti a ovládl klíčové body jako nádraží, pošty atd.,“ řekl Stellner. Civilní obyvatelstvo do převratu příliš nezasahovalo. Mnoho lidí si ani nevšimlo, že revoluce probíhá. Divadla hrála a noviny vycházely. Někdy se proto hovoří spíše o puči, který měl revoluční důsledky. Celá země prošla zásadní změnou.
O důvodu toho, proč se Rusové o VŘSR moc nezajímají, se vedou dlouhé debaty. „Část analytiků říká, že celá devadesátá léta provázel vnitřní šok ruské společnosti, když byla poprvé konfrontována s celou hrůzností komunistického systému, a pro řadu lidí to bylo velké sousto. Lidé najednou stáli tváří v tvář systému, který až donedávna považovali za jediný správný a najednou stáli před obrazem, který vůbec nezapadal do toho, co dříve slyšeli,” uvedl Josef Pazderka. Státní svátek měl nahradit 4. listopad jako Den národní jednoty. Rusy ovšem příliš nezaujal.
