Příměří v Jemenu skončilo, Saúdská Arábie okamžitě obnovila nálety

Saná - Koalice vedená Saudskou Arábií v neděli obnovila nálety proti šíitským povstalcům v Jemenu. Letecké údery začaly hned po ukončení pětidenního humanitárního příměří. Zmocněnec OSN pro Jemen už vyzval k prodloužení příměří. Jemenský ministr zahraničí Rijád Jasín ale řekl, že se nyní neuvažuje o novém klidu zbraní. Konflikt si podle OSN od března vyžádal přes 1400 obětí, většinou civilistů.

První nálety koalice po ukončení příměří mířily na pozice rebelů a jejich tanky v severních částech Adenu. V jihojemenském Táízu v noci na neděli při bojích šíitských milicí a povstalců z řad Húsíů s vládními vojáky zahynulo nejméně patnáct lidí. Zmocněnec OSN pro Jemen v neděli vyzval k prodloužení příměří. „Humanitární příměří nám poskytlo záblesk naděje tím, že bylo možné doručit pomoc lidem, kteří ji nejvíc potřebovali. Proto vyzývám obě strany, aby příměří prodloužili aspoň o dalších pět dní,“ uvedl Ismaíl Uld Šajch Ahman, zmocněnec OSN pro Jemen.

Jasín, který je stejně jako prezident Hádí v exilu, řekl, že o dalším příměří se neuvažuje. Jemenská armáda ale návrh OSN přivítala. Letectvo se podle Jasína bude alespoň vyhýbat bombardování přístavů Aden a Hudajdá a také letiště v Saná, aby humanitární pomoc mohla do Jemenu dále proudit. Pomoc do Jemenu poslal také Írán, který oznámil, že jeho plavidlo je v Adenském zálivu a chrání ho íránské vojenské lodě.

Americký ministr zahraničí John Kerry, který je v Jižní Koreji, řekl, že USA by prodloužení humanitárního příměří uvítaly. Sdělil ale také, že šíité situaci komplikovali. Byli prý aktivní na hranici se Saúdskou Arábií a přesunuli tam část své raketové techniky. „Saúdská Arábie začala jednat. Jsme pro prodloužení humanitárního příměří, ale za daných podmínek by to nyní bylo těžké,“ řekl Kerry.

Pětidenní humanitární příměří začalo v zemi platit 12. května. Už od počátku ale bylo porušováno.

Prezident Hádí a Saúdská Arábie pod záštitou Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) svolali v Rijádu třídenní setkání. Na schůzce je kolem 400 jemenských politiků a kmenových vůdců, neúčastní se jí ale šíitští povstalci, kteří kontrolují jemenskou metropoli a velkou část severního Jemenu.

„Naši lidé čekají, až tato mizérie skončí, čekají na budování a rozvoj naší vlasti. Muka, která prožívají, musí brzy skončit. To se může stát jedině, když zastavíme vojenskou konfrontaci a podpoříme legitimitu nynější vlády,“ vzkázal jemenský prezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí.

Nálety sužují Jemen už téměř dva měsíce

Arabská koalice podniká nálety proti rebelům a bojovníkům loajálním bývalému prezidentu Sálihovi od konce března. Údery mají povstalce podporované Íránem oslabit a vrátit kontrolu nad zemí prezidentu Hádímu, který ze země v březnu uprchl.

Jemenský konflikt však zuří od loňského září, kdy šíitské oddíly obsadily hlavní město Saná a držely v domácím vězení prezidenta Hádího a členy jeho vlády. Ti následně uprchli do Adenu a z něj někteří do Saúdské Arábie. Rijád v březnu sestavil koalici, která ve snaze bránit Hádího zájmy zahájila letecké údery na Jemen. Teherán přiznává, že šíitským povstalcům poskytuje politickou a humanitární pomoc, popírá ale, že je vyzbrojuje. Konflikt si podle OSN od 19. března vyžádal již více než 1400 obětí, většinou civilistů. Kvůli bojům docházejí v 25milionové zemi zásoby jídla, vody i léků, které se snažily do Jemenu během příměří dostat humanitární organizace.

Do bojů se na straně šíitů zapojují i děti

Podle organizace Human Rights Watch šíité ve stále větší míře do bojů zapojují děti. Cvičí je k boji a používají je také jako kurýry a stráže. Organizace vyzvala všechny bojující strany, aby okamžitě přestaly děti využívat, a to i v případě, že se hlásí samy. Podle jemenských zdrojů verbují šíité v hlavním městě i patnáctileté chlapce a posílají je do severní provincie Saada, kde jsou boje velmi intenzivní.

Děti účastnící se protestů v Jemenu
Zdroj: Khaled Abdullah/Reuters

Během konfliktu dochází k ničení památek, upozorňuje UNESCO

Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) odsoudila „vážné poškození“ památek, ke kterému dochází během útoků v Jemenu. „Vyzýváme všechny strany, aby kulturní dědictví v tomto konfliktu vynechaly,“ uvedla šéfka UNESCO Irina Bokovová. Jak dodala, při bombardování bylo zničeno množství historických budov zejména v Saná. Staré město jemenské metropole bylo svými památkami proslulé, nachází se zde více než 100 mešit, 14 budov s tradičními lázněmi a přes 6000 budov postavených před 11. stoletím. Na seznam světového dědictví UNESCO bylo přidáno v roce 1986.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 25 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 54 mminutami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 1 hhodinou

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 1 hhodinou
Načítání...