Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek ocenil jednu z priorit nizozemského předsednictví EU, kterou je zastavení přílivu ilegálních imigrantů v roce 2016. O konkrétních nástrojích vedl Zaorálek debatu se svým nizozemským protějškem Bertem Koendersem a ministrem pro migraci Klaasem Dijkhoffem. Ti připustili, že systém uprchlických kvót zatím nefunguje a problém s migrací nevyřeší. Kvóty odmítá mimo jiné česká a slovenská vláda.
Podle Zaorálka Evropa musí najít způsob, jak zabránit tomu, aby na starý kontinent přicházeli lidé, které nelze přijmout. Koenders v této souvislosti zdůraznil, že je třeba rozlišovat mezi skutečnými uprchlíky, kteří oprávněně hledají útočiště, a osobami, které nemají na azyl právo.
„Musíme hledat způsob, jak je vrátit zpátky,“ prohlásil Zaorálek. Řeč padla mimo jiné na takzvané hotspoty. Řecké úřady se stále nedohodly na zřízení většiny záchytných středisek určených pro registraci a identifikaci příchozích běženců – z pěti plánovaných funguje pouze jedno na ostrově Lesbos.
- Rakousko v pátek oznámilo, že nebude do země vpouštět běžence, kteří zde nemají v plánu požádat o azyl.
Politici obou zemí se shodli na tom, že chtějí zachovat Schengen. Řešili rovněž efektivnější ochranu vnějších hranic EU. „Bavili jsme se o tom, jak využít evropskou agenturu, která by měla vzniknout, pro to, aby byla schopná zasáhnout tam, kde hranice není dostatečně chráněna členským státem,“ podotkl Zaorálek.
Podle Koenderse je nutné, aby Evropa otázku migrační krize řešila společně. „Nizozemské předsednictví chce být extrémně pragmatické a operativní,“ poznamenal nizozemský ministr, který volá po „sdílené odpovědnosti“ členských států EU.
Přerozdělování běženců zatím nefunguje
Státy Unie se loni přes odpor některých zemí včetně ČR dohodly na přerozdělení celkem 160 tisíc žadatelů o azyl z Řecka a Itálie. Z tohoto počtu ale byly zatím do jiných unijních států přesunuty jen necelé tři stovky uprchlíků. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker označil rozhodnutí některých států nepřijmout část běženců za nepřijatelné.
„Relokační systém úplně nefunguje, musíme ten proces urychlit,“ potvrdil v Praze Dijkkhoff. Přerozdělování uprchlíků podle něj problém s migrací neřeší. Evropská unie se podle představitelů předsednické země musí zaměřit na to, aby se naplnily všechny závazky, které už byly dohodnuty – kromě kvót právě i hotspoty a důsledná ochrana vnějších hranic EU.
Zaorálek společně s ministrem vnitra Milanem Chovancem zopakovali nizozemským politikům, že s kvótami nesouhlasí celá visegrádská skupina. „Nejenom z mých úst zaznělo, proč si myslíme, že to je věc, která nás neposouvá dopředu. Je to systém, který nemůže být životaschopný, pokud nejsme schopni ochránit vnější hranici,“ kritizoval Zaorálek.
Do Řecka loni podle OSN dorazilo po moři na 800 tisíc lidí. Jde tak o největší uprchlickou vlnu na starém kontinentu od druhé světové války. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zemřelo loni při pokusu dostat se do Evropy přes Středozemní moře 3771 migrantů, více než v roce 2014, kdy to bylo 3279 obětí.
