Před dvěma roky přišel do Evropy takzvanou balkánskou cestou téměř milion migrantů. Aktuálně jich na jihovýchodě Evropy uvázlo jen několik tisíc. Většina v Řecku, kam za poslední půlrok z Turecka dorazilo kolem deseti tisíc lidí. Většina uprchlíků nyní míří do Evropy takzvanou středozemní trasou z Libye do Itálie.
V tranzitním centru na severu Srbska čeká kolem sedmi stovek lidí už několik měsíců na to, co s nimi bude dál. Až sem se těmto uprchlíkům převážně z Afghánistánu a Sýrie podařilo dostat díky pašerákům. „Chorvatsko zavřelo své hranice úplně. Maďarsko čas od času pár lidí pustí, ale jejich počet je hodně omezený,“ přemítá o osudu běženců vedoucí tranzitního centra.
Obě země zapečetily své hranice vysokým plotem a přeťaly tak balkánskou trasu, po které před dvěma lety přišlo do Evropy téměř milion migrantů. Příliv výrazně omezila i loňská dohoda o jejich zadržování v Turecku.
V první polovině letošního roku dorazilo na evropský kontinent přes 100 tisíc běženců. Je to o víc než polovinu méně než za stejné období loni. Největší pokles zaznamenalo Řecko, o 93 procent.
Odlehčení balkánské trasy ale zatížilo tu přes Středozemní moře. Ze severní Afriky se připlavilo do Španělska přes šest tisíc migrantů. Nejvíc jich ale skončilo v Itálii – přes 84 tisíc. Země dlouhodobý nápor nezvládá a žádá ostatní země Evropské unie o solidaritu.
EU do konce roku 2018 prodloužila mandát námořní misi ve Středozemí. Itálie se přímo zapojí do boje proti pašeráckým gangům a do výcviku pobřežní stráže v Libyi. K jejím břehům se chystá vyslat své lodě, stovky vojáků, letadla a drony.
