Pracovníky Člověka v tísni zasáhl v Aleppu granát – tři mrtví

Aleppo - V syrském Aleppu zemřeli tři místní pracovníci společnosti Člověk v tísni. Při ostřelování civilních čtvrtí je zasáhl granát. Podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka se zranilo celkem pět lidí, Češi ale mezi nimi nejsou. Tým měl na starosti dodávání humanitární pomoci rodinám zasaženým konfliktem v zemi. Zpráva šokovala eurokomisařku za humanitární pomoc Kristalinu Georgievovou. Boje v Aleppu patří k nejtvrdším. Na severu Sýrie se právě odehrávají těžké boje mezi různými opozičními frakcemi.

Pětice humanitárních pracovníků byla náhodně zasažena granátem při ostřelování civilních čtvrtí na jihu města. Za uplynulý rok doručil Člověk v tísni syrským civilistům pomoc za 115 milionů korun.

Organizace tak přímo pomohla 350 tisícům lidí, kteří dostali měsíční dávku potravin nebo jednorázovou materiální pomoc. Ta zahrnuje například provizorní přístřešky, matrace, deky nebo oblečení. Organizoval též svoz komunálního odpadu ve čtvrtích Aleppa, které obývá půl milionu lidí. Více než 20 tisíc lidí měsíčně pak dostává díky Člověku v tísni denní dávky chleba. Organizace také pomáhá desítkám zdejších škol.

Ministerstvo zahraničí ČR:

„Česká republika v souvislosti s válkou v Sýrii trvale zdůrazňuje, že plošné, necílené ostřelování civilních obytných oblastí je nepřijatelnou, nehumánní bojovou praxí. ČR se bude nadále diplomaticky zasazovat o co nejdřívější posun v pokojném řešení konfliktu a zejména o prosazení úplného příměří mezi bojujícími stranami.“

Eurokomisařka Georgievová uvedla, že se jí smrt tří pracovníků české nevládní organizace, která je pro EU partnerem, hluboce dotkla. Připomněla zároveň, že syrské bojiště se rychle stává pro humanitární pracovníky jedním z nejnebezpečnějších, se zabíjením a únosy na denním pořádku. Podle komisařky od počátku konfliktu zemřely přes tři desítky pracovníků syrského červeného kříže a 13 zaměstnanců OSN. „Zvlášť tragické je, že následkem podobných útoků je především snížení možností poskytovat humanitární pomoc těm, kdo ji potřebují. Je to dodatečný trest pro už tak dlouhodobě trpící syrské obyvatelstvo,“ poznamenala eurokomisařka.

Syrská krize
Zdroj: ČTK/ZUMA/Daniel Leal-Olivas

Syrský konflikt trvá od března roku 2011. Organizace OSN už přestala doplňovat statistiku o obětech. Mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville uvedl, že příčinou je nedostupnost syrského území pro personál OSN a také nemožnost ověřovat informace, které poskytují zdroje ze Sýrie. „Bylo to vždy velmi složité - na hraně záruk za přesnost našich zdrojů. Nyní jsme došli k bodu, kdy cítíme, že dál už zajít nemůžeme. Pro tuto chvíli tedy počty neupřesňujeme,“ citovala Colvillea agentura AP. Syrská opozice nicméně tvrdí, že válka má už 130 tisíc obětí.

Situace v Sýrii je značně nepřehledná, opoziční frakce bojují mezi sebou

V poslední době se ale nejedná jen o boj proti vládě prezidenta Bašára Asada. Situace se komplikuje zejména na severu země, který z velké části ovládá opozice. Patří k ní ale také islámští radikálové, jejichž cílem není jen svržení současného režimu, ale i vytvoření islámského státu.

K nejradikálnějším z těchto skupin patří Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). Podle nejnovějších zpráv nevládních organizací se podařilo jejich oponentům z řad opozice dobýt halabské velitelství ISIL, jež se nacházelo v bývalé dětské nemocnici ve čtvrti Kádí Askar. V budově bylo podle zdroje agentury AFP několik set bojovníků ISIL a jejich osud zatím zůstává neznámý. ISIL v bývalé nemocnici zadržovala také velký počet rukojmích a několik desítek se jich prý podařilo osvobodit.

Jedna z opozičních skupin An-Nusra v úterý vyzvala k ukončení boje mezi opozičními frakcemi. ISIL na to ale zareagovala odmítavě a pohrozila zničením všem, kdo uznávají exilovou opoziční syrskou národní koalici.

Likvidace syrských chemických zbraní odstartovala

Ze země ale přišla i dobrá zpráva - mezinárodní společenství totiž slaví první úspěch při likvidaci chemických zbraní. Několik desítek tun jich do mezinárodních vod odvezla dánská loď. Teď pod ochranou válečných plavidel čeká na další celkem ze třinácti set tun arzenálu.

Málokdo čekal, že vůbec první akce Organizace pro zákaz chemických zbraní, která probíhá pod palbou, se obejde bez komplikací. „Myslím, že to je velmi dobré znamení. Přestože Syřani nestihli lhůtu 31. prosince na odeslání nejnebezpečnějších látek, všechny předchozí stihli,“ uvedla Emily Landauová, expertka na zbraně hromadného ničení.

Damašek je pod silným tlakem svého mocného spojence Moskvy. Ta navíc pro jistotu vyslala do východního Středomoří svůj jaderný křižník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
17:27Aktualizovánopřed 2 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Z webových stránek, které zřídila venezuelská opozice ze zahraničí, vyplývá, že se v zemi pohřešuje přes deset tisíc lidí.
01:03Aktualizovánopřed 10 mminutami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 46 mminutami

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Nové teplotní maximum zaznamenalo i Švýcarsko.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Rusko neuzavřely na Aljašce žádné dohody, odmítl Rubio ruská tvrzení

Spojené státy a Rusko neuzavřely loni v létě na Aljašce žádné dohody ohledně Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio v odpovědi na dotaz novinářů ohledně ruských tvrzení, že USA neplní dohody uzavřené prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem při loňském setkání v Anchorage.
před 3 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 3 hhodinami

Krize na Krymu trvá, na jihu Ruska vzplál ropný sklad

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
12:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...