Pracovníky Člověka v tísni zasáhl v Aleppu granát – tři mrtví

Aleppo - V syrském Aleppu zemřeli tři místní pracovníci společnosti Člověk v tísni. Při ostřelování civilních čtvrtí je zasáhl granát. Podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka se zranilo celkem pět lidí, Češi ale mezi nimi nejsou. Tým měl na starosti dodávání humanitární pomoci rodinám zasaženým konfliktem v zemi. Zpráva šokovala eurokomisařku za humanitární pomoc Kristalinu Georgievovou. Boje v Aleppu patří k nejtvrdším. Na severu Sýrie se právě odehrávají těžké boje mezi různými opozičními frakcemi.

Pětice humanitárních pracovníků byla náhodně zasažena granátem při ostřelování civilních čtvrtí na jihu města. Za uplynulý rok doručil Člověk v tísni syrským civilistům pomoc za 115 milionů korun.

Organizace tak přímo pomohla 350 tisícům lidí, kteří dostali měsíční dávku potravin nebo jednorázovou materiální pomoc. Ta zahrnuje například provizorní přístřešky, matrace, deky nebo oblečení. Organizoval též svoz komunálního odpadu ve čtvrtích Aleppa, které obývá půl milionu lidí. Více než 20 tisíc lidí měsíčně pak dostává díky Člověku v tísni denní dávky chleba. Organizace také pomáhá desítkám zdejších škol.

Ministerstvo zahraničí ČR:

„Česká republika v souvislosti s válkou v Sýrii trvale zdůrazňuje, že plošné, necílené ostřelování civilních obytných oblastí je nepřijatelnou, nehumánní bojovou praxí. ČR se bude nadále diplomaticky zasazovat o co nejdřívější posun v pokojném řešení konfliktu a zejména o prosazení úplného příměří mezi bojujícími stranami.“

Eurokomisařka Georgievová uvedla, že se jí smrt tří pracovníků české nevládní organizace, která je pro EU partnerem, hluboce dotkla. Připomněla zároveň, že syrské bojiště se rychle stává pro humanitární pracovníky jedním z nejnebezpečnějších, se zabíjením a únosy na denním pořádku. Podle komisařky od počátku konfliktu zemřely přes tři desítky pracovníků syrského červeného kříže a 13 zaměstnanců OSN. „Zvlášť tragické je, že následkem podobných útoků je především snížení možností poskytovat humanitární pomoc těm, kdo ji potřebují. Je to dodatečný trest pro už tak dlouhodobě trpící syrské obyvatelstvo,“ poznamenala eurokomisařka.

Syrská krize
Zdroj: ČTK/ZUMA/Daniel Leal-Olivas

Syrský konflikt trvá od března roku 2011. Organizace OSN už přestala doplňovat statistiku o obětech. Mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville uvedl, že příčinou je nedostupnost syrského území pro personál OSN a také nemožnost ověřovat informace, které poskytují zdroje ze Sýrie. „Bylo to vždy velmi složité - na hraně záruk za přesnost našich zdrojů. Nyní jsme došli k bodu, kdy cítíme, že dál už zajít nemůžeme. Pro tuto chvíli tedy počty neupřesňujeme,“ citovala Colvillea agentura AP. Syrská opozice nicméně tvrdí, že válka má už 130 tisíc obětí.

Situace v Sýrii je značně nepřehledná, opoziční frakce bojují mezi sebou

V poslední době se ale nejedná jen o boj proti vládě prezidenta Bašára Asada. Situace se komplikuje zejména na severu země, který z velké části ovládá opozice. Patří k ní ale také islámští radikálové, jejichž cílem není jen svržení současného režimu, ale i vytvoření islámského státu.

K nejradikálnějším z těchto skupin patří Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). Podle nejnovějších zpráv nevládních organizací se podařilo jejich oponentům z řad opozice dobýt halabské velitelství ISIL, jež se nacházelo v bývalé dětské nemocnici ve čtvrti Kádí Askar. V budově bylo podle zdroje agentury AFP několik set bojovníků ISIL a jejich osud zatím zůstává neznámý. ISIL v bývalé nemocnici zadržovala také velký počet rukojmích a několik desítek se jich prý podařilo osvobodit.

Jedna z opozičních skupin An-Nusra v úterý vyzvala k ukončení boje mezi opozičními frakcemi. ISIL na to ale zareagovala odmítavě a pohrozila zničením všem, kdo uznávají exilovou opoziční syrskou národní koalici.

Likvidace syrských chemických zbraní odstartovala

Ze země ale přišla i dobrá zpráva - mezinárodní společenství totiž slaví první úspěch při likvidaci chemických zbraní. Několik desítek tun jich do mezinárodních vod odvezla dánská loď. Teď pod ochranou válečných plavidel čeká na další celkem ze třinácti set tun arzenálu.

Málokdo čekal, že vůbec první akce Organizace pro zákaz chemických zbraní, která probíhá pod palbou, se obejde bez komplikací. „Myslím, že to je velmi dobré znamení. Přestože Syřani nestihli lhůtu 31. prosince na odeslání nejnebezpečnějších látek, všechny předchozí stihli,“ uvedla Emily Landauová, expertka na zbraně hromadného ničení.

Damašek je pod silným tlakem svého mocného spojence Moskvy. Ta navíc pro jistotu vyslala do východního Středomoří svůj jaderný křižník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48AktualizovánoPrávě teď

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 1 hhodinou

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 7 hhodinami
Načítání...