Pracovníky Člověka v tísni zasáhl v Aleppu granát – tři mrtví

Aleppo - V syrském Aleppu zemřeli tři místní pracovníci společnosti Člověk v tísni. Při ostřelování civilních čtvrtí je zasáhl granát. Podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka se zranilo celkem pět lidí, Češi ale mezi nimi nejsou. Tým měl na starosti dodávání humanitární pomoci rodinám zasaženým konfliktem v zemi. Zpráva šokovala eurokomisařku za humanitární pomoc Kristalinu Georgievovou. Boje v Aleppu patří k nejtvrdším. Na severu Sýrie se právě odehrávají těžké boje mezi různými opozičními frakcemi.

Pětice humanitárních pracovníků byla náhodně zasažena granátem při ostřelování civilních čtvrtí na jihu města. Za uplynulý rok doručil Člověk v tísni syrským civilistům pomoc za 115 milionů korun.

Organizace tak přímo pomohla 350 tisícům lidí, kteří dostali měsíční dávku potravin nebo jednorázovou materiální pomoc. Ta zahrnuje například provizorní přístřešky, matrace, deky nebo oblečení. Organizoval též svoz komunálního odpadu ve čtvrtích Aleppa, které obývá půl milionu lidí. Více než 20 tisíc lidí měsíčně pak dostává díky Člověku v tísni denní dávky chleba. Organizace také pomáhá desítkám zdejších škol.

Ministerstvo zahraničí ČR:

„Česká republika v souvislosti s válkou v Sýrii trvale zdůrazňuje, že plošné, necílené ostřelování civilních obytných oblastí je nepřijatelnou, nehumánní bojovou praxí. ČR se bude nadále diplomaticky zasazovat o co nejdřívější posun v pokojném řešení konfliktu a zejména o prosazení úplného příměří mezi bojujícími stranami.“

Eurokomisařka Georgievová uvedla, že se jí smrt tří pracovníků české nevládní organizace, která je pro EU partnerem, hluboce dotkla. Připomněla zároveň, že syrské bojiště se rychle stává pro humanitární pracovníky jedním z nejnebezpečnějších, se zabíjením a únosy na denním pořádku. Podle komisařky od počátku konfliktu zemřely přes tři desítky pracovníků syrského červeného kříže a 13 zaměstnanců OSN. „Zvlášť tragické je, že následkem podobných útoků je především snížení možností poskytovat humanitární pomoc těm, kdo ji potřebují. Je to dodatečný trest pro už tak dlouhodobě trpící syrské obyvatelstvo,“ poznamenala eurokomisařka.

Syrská krize
Zdroj: ČTK/ZUMA/Daniel Leal-Olivas

Syrský konflikt trvá od března roku 2011. Organizace OSN už přestala doplňovat statistiku o obětech. Mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville uvedl, že příčinou je nedostupnost syrského území pro personál OSN a také nemožnost ověřovat informace, které poskytují zdroje ze Sýrie. „Bylo to vždy velmi složité - na hraně záruk za přesnost našich zdrojů. Nyní jsme došli k bodu, kdy cítíme, že dál už zajít nemůžeme. Pro tuto chvíli tedy počty neupřesňujeme,“ citovala Colvillea agentura AP. Syrská opozice nicméně tvrdí, že válka má už 130 tisíc obětí.

Situace v Sýrii je značně nepřehledná, opoziční frakce bojují mezi sebou

V poslední době se ale nejedná jen o boj proti vládě prezidenta Bašára Asada. Situace se komplikuje zejména na severu země, který z velké části ovládá opozice. Patří k ní ale také islámští radikálové, jejichž cílem není jen svržení současného režimu, ale i vytvoření islámského státu.

K nejradikálnějším z těchto skupin patří Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). Podle nejnovějších zpráv nevládních organizací se podařilo jejich oponentům z řad opozice dobýt halabské velitelství ISIL, jež se nacházelo v bývalé dětské nemocnici ve čtvrti Kádí Askar. V budově bylo podle zdroje agentury AFP několik set bojovníků ISIL a jejich osud zatím zůstává neznámý. ISIL v bývalé nemocnici zadržovala také velký počet rukojmích a několik desítek se jich prý podařilo osvobodit.

Jedna z opozičních skupin An-Nusra v úterý vyzvala k ukončení boje mezi opozičními frakcemi. ISIL na to ale zareagovala odmítavě a pohrozila zničením všem, kdo uznávají exilovou opoziční syrskou národní koalici.

Likvidace syrských chemických zbraní odstartovala

Ze země ale přišla i dobrá zpráva - mezinárodní společenství totiž slaví první úspěch při likvidaci chemických zbraní. Několik desítek tun jich do mezinárodních vod odvezla dánská loď. Teď pod ochranou válečných plavidel čeká na další celkem ze třinácti set tun arzenálu.

Málokdo čekal, že vůbec první akce Organizace pro zákaz chemických zbraní, která probíhá pod palbou, se obejde bez komplikací. „Myslím, že to je velmi dobré znamení. Přestože Syřani nestihli lhůtu 31. prosince na odeslání nejnebezpečnějších látek, všechny předchozí stihli,“ uvedla Emily Landauová, expertka na zbraně hromadného ničení.

Damašek je pod silným tlakem svého mocného spojence Moskvy. Ta navíc pro jistotu vyslala do východního Středomoří svůj jaderný křižník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 11 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 47 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 12 hhodinami
Načítání...