Pracovníky Člověka v tísni zasáhl v Aleppu granát – tři mrtví

Aleppo - V syrském Aleppu zemřeli tři místní pracovníci společnosti Člověk v tísni. Při ostřelování civilních čtvrtí je zasáhl granát. Podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka se zranilo celkem pět lidí, Češi ale mezi nimi nejsou. Tým měl na starosti dodávání humanitární pomoci rodinám zasaženým konfliktem v zemi. Zpráva šokovala eurokomisařku za humanitární pomoc Kristalinu Georgievovou. Boje v Aleppu patří k nejtvrdším. Na severu Sýrie se právě odehrávají těžké boje mezi různými opozičními frakcemi.

Pětice humanitárních pracovníků byla náhodně zasažena granátem při ostřelování civilních čtvrtí na jihu města. Za uplynulý rok doručil Člověk v tísni syrským civilistům pomoc za 115 milionů korun.

Organizace tak přímo pomohla 350 tisícům lidí, kteří dostali měsíční dávku potravin nebo jednorázovou materiální pomoc. Ta zahrnuje například provizorní přístřešky, matrace, deky nebo oblečení. Organizoval též svoz komunálního odpadu ve čtvrtích Aleppa, které obývá půl milionu lidí. Více než 20 tisíc lidí měsíčně pak dostává díky Člověku v tísni denní dávky chleba. Organizace také pomáhá desítkám zdejších škol.

Ministerstvo zahraničí ČR:

„Česká republika v souvislosti s válkou v Sýrii trvale zdůrazňuje, že plošné, necílené ostřelování civilních obytných oblastí je nepřijatelnou, nehumánní bojovou praxí. ČR se bude nadále diplomaticky zasazovat o co nejdřívější posun v pokojném řešení konfliktu a zejména o prosazení úplného příměří mezi bojujícími stranami.“

Eurokomisařka Georgievová uvedla, že se jí smrt tří pracovníků české nevládní organizace, která je pro EU partnerem, hluboce dotkla. Připomněla zároveň, že syrské bojiště se rychle stává pro humanitární pracovníky jedním z nejnebezpečnějších, se zabíjením a únosy na denním pořádku. Podle komisařky od počátku konfliktu zemřely přes tři desítky pracovníků syrského červeného kříže a 13 zaměstnanců OSN. „Zvlášť tragické je, že následkem podobných útoků je především snížení možností poskytovat humanitární pomoc těm, kdo ji potřebují. Je to dodatečný trest pro už tak dlouhodobě trpící syrské obyvatelstvo,“ poznamenala eurokomisařka.

Syrská krize
Zdroj: ČTK/ZUMA/Daniel Leal-Olivas

Syrský konflikt trvá od března roku 2011. Organizace OSN už přestala doplňovat statistiku o obětech. Mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville uvedl, že příčinou je nedostupnost syrského území pro personál OSN a také nemožnost ověřovat informace, které poskytují zdroje ze Sýrie. „Bylo to vždy velmi složité - na hraně záruk za přesnost našich zdrojů. Nyní jsme došli k bodu, kdy cítíme, že dál už zajít nemůžeme. Pro tuto chvíli tedy počty neupřesňujeme,“ citovala Colvillea agentura AP. Syrská opozice nicméně tvrdí, že válka má už 130 tisíc obětí.

Situace v Sýrii je značně nepřehledná, opoziční frakce bojují mezi sebou

V poslední době se ale nejedná jen o boj proti vládě prezidenta Bašára Asada. Situace se komplikuje zejména na severu země, který z velké části ovládá opozice. Patří k ní ale také islámští radikálové, jejichž cílem není jen svržení současného režimu, ale i vytvoření islámského státu.

K nejradikálnějším z těchto skupin patří Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL). Podle nejnovějších zpráv nevládních organizací se podařilo jejich oponentům z řad opozice dobýt halabské velitelství ISIL, jež se nacházelo v bývalé dětské nemocnici ve čtvrti Kádí Askar. V budově bylo podle zdroje agentury AFP několik set bojovníků ISIL a jejich osud zatím zůstává neznámý. ISIL v bývalé nemocnici zadržovala také velký počet rukojmích a několik desítek se jich prý podařilo osvobodit.

Jedna z opozičních skupin An-Nusra v úterý vyzvala k ukončení boje mezi opozičními frakcemi. ISIL na to ale zareagovala odmítavě a pohrozila zničením všem, kdo uznávají exilovou opoziční syrskou národní koalici.

Likvidace syrských chemických zbraní odstartovala

Ze země ale přišla i dobrá zpráva - mezinárodní společenství totiž slaví první úspěch při likvidaci chemických zbraní. Několik desítek tun jich do mezinárodních vod odvezla dánská loď. Teď pod ochranou válečných plavidel čeká na další celkem ze třinácti set tun arzenálu.

Málokdo čekal, že vůbec první akce Organizace pro zákaz chemických zbraní, která probíhá pod palbou, se obejde bez komplikací. „Myslím, že to je velmi dobré znamení. Přestože Syřani nestihli lhůtu 31. prosince na odeslání nejnebezpečnějších látek, všechny předchozí stihli,“ uvedla Emily Landauová, expertka na zbraně hromadného ničení.

Damašek je pod silným tlakem svého mocného spojence Moskvy. Ta navíc pro jistotu vyslala do východního Středomoří svůj jaderný křižník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové útočili na Charkov a Oděsu. Údery hlásí i úřady v Bělgorodu

Dva mrtvé a třináct zraněných si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Charkov, zaměřený na obytné budovy, oznámil ráno starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Obytné domy byly poškozeny i v Oděse, kde ruský úder zranil minimálně osm lidí. Útoky hlásí i ruské úřady. Úřadující gubernátor Bělgorodské oblasti Alexander Šuvajev tvrdí, že v důsledku úderu ukrajinských dronů a jeho odražení protivzdušnou obranou, zemřeli tři lidé a dalších 25 utrpělo zranění.
08:39Aktualizovánopřed 9 mminutami

Jemenští hútíové tvrdí, že zasáhli saúdskoarabskou rafinerii

Jemenští hútíové tvrdí, že zasáhli rafinerii společnosti Aramco na saúdskoarabském pobřeží Rudého moře. V neděli to podle agentury AFP uvedl vojenský mluvčí povstalecké skupiny podporované Íránem. Hútíové tak pokračují v útocích z posledních týdnů na Saúdskou Arábii, zejména na ropnou infrastrukturu a tankery v Rudém moři.
před 35 mminutami

Kanadu i Evropu dál sužují lesní požáry. V Britské Kolumbii evakuovali tisíce lidí

Rozsáhlé lesní požáry dál zuří v Kanadě i Evropě. V kanadské Britské Kolumbii muselo své domovy opustit přes dvacet tisíc lidí, plameny se rychle šíří také v částech Španělska, Itálie a Srbska. Hasičům práci komplikují vysoké teploty, vítr i těžko dostupný terén. Evropské státy zároveň řeší nedostatek hasicích letadel.
před 1 hhodinou

Německý ministr po incidentu v Lipsku varuje před každodenními hybridními útoky

Německo čelí každodenním útokům hybridního válčení zahraničních mocností, jež mají zemi politicky destabilizovat a rozsévat strach ve společnosti. V nedělním vydání listu Bild am Sonntag to uvedl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt poté, co se tento týden při incidentu nad letištěm Lipsko/Halle letadlo srazilo s neznámým objektem a na letišti se našel dron s výbušninou.
před 5 hhodinami

Americký Senát potvrdil Trumpova právníka jako ministra spravedlnosti

Americký Senát v sobotu potvrdil Todda Blanche coby nového amerického ministra spravedlnosti. Podle agentury AP ho v republikány ovládaném Senátu podpořila těsná většina 50 ku 49 zákonodárcům. Bývalý osobní právník prezidenta Donalda Trumpa je v čele ministerstva jako prozatímní ministr od dubna. Blanche, který pro Trumpa pracoval od roku 2023, je kritizován za prosazování jeho agendy, v čemž má pokračovat i nadále.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Do Bulharska pronikl zřejmě ukrajinský dron, explodoval kilometr od plynovodu

Dron vnikl z Rumunska do bulharského vzdušného prostoru a explodoval poblíž plynovodu. Oznámil to podle tiskových agentur bulharský premiér Rumen Radev. Dron podle něj nesl velké množství výbušnin, píše agentura DPA. Bulharské ministerstvo obrany později oznámilo, že zařízení bylo nejspíš ukrajinské. Kyjev podle agentury AFP přislíbil prošetření incidentu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Írán tvrdí, že se s Ománem blíží k dohodě o Hormuzu. Tam loď zasáhl projektil

Írán a Omán pokračují v jednáních o budoucím režimu plavby Hormuzským průlivem. Teherán tvrdí, že dohoda o nové dočasné trase je blízko, také Maskat označil rozhovory za pozitivní a konstruktivní. Podle zdrojů agentury Reuters ale stále zbývá dořešit důležité podrobnosti a případná dohoda mezi oběma zeměmi by sama o sobě nemusela znamenat plné obnovení provozu. Mezitím plavidlo v Hormuzském průlivu zasáhl neznámý projektil, uvedla britská námořní služba (UKMTO).
před 16 hhodinami

Zelenskyj je poprvé v Srbsku. Země chtějí spolupracovat, ale ne vojensky

Kvůli ruským útokům nezůstala na Ukrajině žádná tepelná elektrárna celá a nepřítel se snaží udělat Ukrajincům život nesnesitelným, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při své první návštěvě v metropoli Srbska, tradičního ruského spojence.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.