Washington - Ve Spojených státech padne netrpělivě očekávaný verdikt nejvyššího soudu o přelomové zdravotní reformě prezidenta Baracka Obamy. Soudci rozhodnou, zda zákon anebo jeho části jsou či nejsou v rozporu s ústavou. Verdikt přitom nelze předvídat - soudci jsou totiž ideově rozděleni. Pět jich zastává konzervativní názory, čtyři pak liberální stanoviska. O reformě tak pravděpodobně rozhodne jeden hlas. V centru pozornosti bude zejména povinné zdravotní pojištění, které reforma zavádí. Podle odpůrců nové právní úpravy federální vláda nemůže k nákupu pojištění nikoho nutit.
Nejvyšší soud reformu projednal koncem března a určil, že svůj verdikt vynese v červnu. Nakonec tak učiní v nejzazším možném termínu. Napětí kolem rozsudku, který bude mít dalekosáhlé důsledky pro americkou politickou scénu i pro běžné obyvatele, roste. Reforma, jíž šéf Bílého domu chtěl zpřístupnit zdravotní péči milionům nepojištěných Američanů, ve Spojených státech od počátku rozděluje společnost.
Zatímco podle liberálů jde o vítaný, byť ne zcela dokonalý krok správným směrem, konzervativci zákon ostře odmítají. Podle nich jde o neústavní zásah do individuálních svobod. Reformu navíc považují za zbytečnou zátěž pro americké rozpočty v čase rekordních deficitů.
Obama chce povinné pojištění už od roku 2014 - pod hrozbou pokuty
Některé klíčové části reformy, včetně povinného zdravotního pojištění, ještě nevstoupily v platnost. Američané se budou muset pod hrozbou pokuty povinně pojistit od roku 2014, pokud nejvyšší soud ustanovení nezruší.
Podle odpůrců zákona by tak učinit měl. Pokud by vláda směla lidi nutit k nákupu zdravotního pojištění, co by jí bránilo nutit občany i k nákupu jiných položek, říkají mimo jiné. Obamova vláda ale tvrdí, že zdravotní pojištění potřebuje prakticky každý. Pokud je neplatí, neadekvátně tím zatěžuje zdravotní systém. Reforma je podle ní reakcí na celonárodní krizi, kterou způsobily problémy s financováním zdravotnictví.
Verdikt ovlivní i nadcházející volbu prezidenta
Zákon je ve Spojených státech součástí ostrého politického boje v podstatě od okamžiku, kdy jej současná administrativa představila jako záměr. Republikánům odpor vůči němu pomohl vstát z mrtvých po drtivé porážce ve volbách do Bílého domu a Kongresu v roce 2008. Verdikt nejvyššího soudu nepochybně ovlivní i prezidentské volby, jež připadají na letošní listopad.
Otázkou je, co by třeba případné zamítnutí povinného pojištění znamenalo pro zbytek reformy. Podle federální vlády by zákon i poté platil, protože většina jeho ustanovení s povinným pojištěním nesouvisí. Odpůrci zákona naopak tvrdí, že zrušení klíčového opatření reformy by znamenalo její naprostý konec.
