Porošenko: Rusko v humanitárních konvojích vozí rebelům palivo a materiál

Kyjev - Nedávný ruský konvoj nákladních vozů podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka dopravil na Donbas z velké části palivo pro tanky a stavební materiál pro obranné posty proruských povstalců. V rozhovoru se zástupcem generálního tajemníka OSN Jeffreym Feltmanem, který je v Kyjevě na návštěvě, to Porošenko označil za absolutně nepřijatelné. Rusko se zatím k obvinění ukrajinského prezidenta nevyslovilo.

Ruský konvoj, už devátý od začátku donbaské krize, dorazil do Doněcku a Luhansku minulý víkend. Podle ruského ministerstva pro mimořádné situace, které tyto zásilky vypravuje a označuje je jako humanitární, v posledním případě přejelo hranice 130 nákladních vozidel s 1200 tunami nákladu. Šlo především o jídlo a o „zařízení a materiál pro zajištění činnosti sociálně důležitých objektů“, tvrdí Moskva. Ukrajinští celníci byli prý hraničnímu odbavení přítomni, což ale Kyjev popřel.

Podle Porošenka obsahoval humanitární náklad jen jediný vůz, v němž byly potraviny. „Prověrka ukázala, že jídlo bylo jen v posledním autě; v ostatních bylo palivo pro tanky a materiál pro stavbu obranných postů,“ citovala hlavu státu ukrajinská prezidentská kancelář. Moskva vyslala první konvoj na Ukrajinu v srpnu, zatím poslední, desátý má na Donbas dorazit ještě letos.

Obama přes výhrady podepíše nové protiruské sankce tento týden

Americký prezident Barack Obama tento týden podepíše nové protiruské sankce zaměřené na osoby a firmy provokující nestabilitu na Ukrajině. Návrh zákona, schválený Kongresem minulý týden, má za cíl podpořit Ukrajinu a vytvořit další tlak na Kreml. Obama přitom dal dříve najevo výhrady vůči normě přijaté Kongresem, jehož obě komory ovládají republikáni a který apeloval na prezidentův rychlý podpis.

Obamův mluvčí prohlásil, že prezident má stále vůči zákonu výhrady, neboť „vysílá matoucí zprávu našim spojencům“ a „nereflektuje probíhající jednání“. Evropská unie, která dosud s USA protiruské sankce koordinovala, s ohledem na pozitivní vývoj konfliktu na východě Ukrajiny nové postihy nechystá.

3 minuty
Martin Řezníček k protiruským sankcím
Zdroj: ČT24

Zákon o podpoře svobody na Ukrajině, který kritizuje ruský tlak na Kyjev, otevírá dveře k dodávkám zbraní Ukrajině a k rozšíření protiruských sankcí. Postihy se na jeho základě rozšíří na další společnosti obchodující se zbraněmi či firmy dodávající technologie k těžbě ropy. Postiženi mají být i jednotlivci. V případě výpadků v dodávkách ruského zemního plynu členským státům NATO se má na sankčním seznamu USA octnout i ruský monopolní vývozce Gazprom.

Kadyrov chce složit funkci, aby mohl bojovat na Donbasu

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov hodlá poprosit prezidenta Vladimira Putina, aby jej uvolnil z funkce, a chce být k dispozici východoukrajinským povstalcům. Pokud šéf severokavkazské autonomní republiky svá slova míní vážně, připojil by se k poměrně početné legii čečenských dobrovolníků, kteří podle ukrajinských i ruských médií na východě Ukrajiny bojují. Zatím si čečenský vůdce s Kyjevem vyměňuje trestní oznámení a obvinění z terorismu.

Ramzan Kadyrov
Zdroj: ČT24/Getty Images

Má Rusko podíl na smrti německého poslance?

Německá justice nařídila pitvu poslance a experta na Rusko Andrease Schockenhoffa, jenž o víkendu náhle zemřel v 57 letech. Pitva má vyvrátit spekulace o možném ruském podílu na úmrtí, informoval server Focus Online. Politik vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) zemřel nečekaně v sobotu večer ve svém domě v Ravensburgu na jihu Německa, údajně na selhání srdce.

CDU oznámila, že šlo o přirozenou smrt, městský soud v Ravensburgu ale z podnětu místního státního zastupitelství nařídil pitvu. Mluvčí prokuratury Karl-Josef Diehl přitom potvrdil, že toto rozhodnutí padlo v souvislosti s Schockenhoffovými kritickými postoji vůči Kremlu. „Pitva má objasnit konkrétní příčinu smrti a také vyvrátit pochybnosti a spekulace, mimo jiné tu, která se týká jeho dřívější práce i role zmocněnce spolkové vlády pro vztahy s Ruskem,“ řekl Diehl. Výsledky pitvy by měly být oznámeny ve středu.

Andreas Schockenhoff
Zdroj: Ivan Sekretarev/ČTK/AP

Schockenhoff ostře kritizoval Moskvu zejména v poslední době, po propuknutí konfliktu na Ukrajině, a byl zastáncem tvrdých protiruských sankcí. Koordinátorem pro německo-ruské vztahy byl od roku 2006 až do počátku letošního roku. Poslancem Spolkového sněmu byl nepřetržitě od roku 1990. V roce 2011 veřejně přiznal, že je alkoholik, a nastoupil léčbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 12 mminutami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 30 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...