Politická karta řeckého osudu: Uprchlíci, Putin i otřes integrace

Atény – V čím dál obtížnějším boji za záchranu Řecka se hraje nejenom o naději pro tamní hospodářství, ale i témata, nad kterými Evropa hledá řešení minimálně stejně těžce. Případný bankrot Řecka totiž může záhy přitížit i v takových problémech, jakými jsou uprchlická krize, vtahy k Rusku a sankční přestřelka.

Nahrávám video

Právě Řecko je vedle Itálie hlavních záchytným bodem pro tisíce lidí prchajících do Evropy. Každý týden jich na řeckých ostrovech přistanou desítky, i když pro většina z nich má zamířeno dál na pevninu. Řecká vláda nicméně už dříve varovala, že v případě problémů vystaví běžencům cestovní doklady a pošle je bez kontroly na západ. „Pokud nás Evropa nechá v krizi, zaplavíme ji běženci,“ varoval ministr obrany Panos Kammenos.

Jen v záchytných táborech se po celém Řecku tísní na deset tisíc uprchlíků. Radikální ministři navíc vytahují silnou kartu. Upozorňují, že volným průchodem se samozřejmě otevírá cesta do Evropy i případným džihádistům.

Uprchlíci u břehů Řecka
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Ruská otázka - další politické pozadí celých debat o Řecku. Během letošního vyjednávání Evropa mlčky sledovala řecké námluvy s Ruskem. Premiér Alexis Tsipras vyrazil hned dvakrát do Moskvy, kde se mluvilo o různé spolupráci, i když návrh na štědré půjčky zřejmě nepadl. Výsledkem však byl například plán nového ropovodu Turkish Stream, který přinese Aténám miliardové investice.

Po rozvodu s Unií by byla Moskva pro Řecko logickou snoubenkou. Rusko by získalo spojence a jeho izolace, o kterou se Západ kvůli ukrajinské krizi snaží, by dostala trhliny. Brusel však stále s Řeckem počítá – a to i v otázce dalších protiruských sankcí. „Všechno už bylo dohodnuto. O prodloužení (protiruských) sankcí se vůbec nemuselo nedebatovat,“ zdůrazňuje německý ministr financí Frank-Walter Steinmeier.

Vladimir Putin a Alexis Tsipras
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Řecký bankrot by evropské trhy bolestně zasáhl. Mohl by navíc vyústit v bezprecedentní odchod z eurozóny. Jeho reálné následky zatím nejsou zcela jasné. Bruselská noční můra by však kromě ekonomického měla i geopolitický dopad. Byla by první vážnější ranou pro evropskou integraci, do které starý kontinent investoval několik dekád.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoAntisemitské útoky jsou v USA na vzestupu, mezi nábožensky motivovanými dominují

Vyšetřovatelé řeší ve Spojených státech ročně jedenáct tisíc zločinů z nenávisti motivovaných etnickou příslušností, rasou, pohlavím, sexuální orientací nebo náboženskou příslušností oběti. V poslední kategorii dominují židé, na něž loni mířilo 62,3 procenta z 2703 nahlášených útoků. Nejvíc alarmující je dle FBI situace v New Yorku, kde židovská komunita tvoří asi desetinu obyvatel. Ačkoli starosta této metropole Zohran Mamdani deklaruje, že vytváří městskou skupinu pro boj s antisemitismem, někteří tamní židé ho kvůli jeho hlasité kritice Izraele vnímají jako součást problému. Antisemitské útoky v USA eskalují počínaje teroristickým útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
před 34 mminutami

Ruský dron zasáhl mikrobus v Chersonu, Ukrajina opět mířila na ruský průmysl

Čtyři mrtvé a pět zraněných si vyžádal útok ruského FPV dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Záporožské oblasti po ruských úderech zemřeli dva lidé, stejně tak v Žytomyru, kde zasáhly policejní velitelství. Ukrajinské drony v noci na středu útočily na průmyslovou oblast ve městě Ufa v Baškortostánu a zřejmě také na závod na výrobu výbušnin v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti, tvrdí média a někteří regionální činitelé.
09:02Aktualizovánopřed 51 mminutami

Sesuv ve zlatém dole ve Středoafrické republice si vyžádal nejméně sto obětí

Sesuv, k němuž došlo v úterý v nelegálním zlatém dole ve Středoafrické republice, si vyžádal nejméně sto obětí na životech, mnoho dalších lidí utrpělo zranění. První informace uváděly nejméně tři desítky mrtvých. Záchranné práce ještě pokračují, informovala ve středu v podvečer SELČ agentura AFP.
18:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet příslušníků německé armády je nejvyšší za třináct let

Zájem o službu v německé armádě výrazně roste. Počet žádostí o přijetí se meziročně zvýšil o 26 procent, což německá vláda vítá v době rostoucího napětí mezi Ruskem a členskými státy NATO.
před 2 hhodinami

KLDR chce přesunout část jaderných sil na moře

Severní Korea se v rámci „nové éry“ námořnictva snaží o vývoj nukleárních ponorek, velkých válečných lodí s raketami schopnými jaderného úderu a budování nových základen. Zatím však námořní síly KLDR početně i technologicky nesrovnatelně zaostávají za kapacitami Jižní Korey či USA a nová moderní plavidla navíc slouží spíše k propagandě. I tak ale panují obavy, že spojenci budou muset vynaložit více prostředků a sil ke sledování situace ve vodách u KLDR.
před 2 hhodinami

Děti v Hrušivce vyrůstají za zvuku ruských dronů. Mnozí obyvatelé ale nechtějí odejít

Ukrajinská obec Hrušivka v Dněpropetrovské oblasti, ležící podle mapy projektu DeepState šestnáct kilometrů od frontové linie, čelí ruskému dělostřeleckému ostřelování a útokům dronů. Při jednom z posledních útoků v jejím okolí podle místních zahynul dospívající chlapec a jeho dva kamarádi utrpěli zranění. Ruské síly útočí také na centrum obce, kde lidé nakupují a děti si hrají. Úřady přesto dosud nenařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi. Jak se místní před útoky chrání a proč nechtějí odejít?
před 4 hhodinami

VideoZ fronty do Bruselu: Barbora Maxová o proměnách války i unijní politice

Od válečného zpravodajství v krytech a pod protidronovými sítěmi v Chersonu až po diplomacii v unijních kuloárech. Dlouholetá reportérka České televize Barbora Maxová v podcastu Za Horizont reflektuje svých devět náročných turnusů na Ukrajině, proměnu válečné reality i únavu tamní společnosti. Proč po čtyřech letech opouští frontovou linii a jaké výzvy ji čekají v nové roli stálé zpravodajky ČT v Bruselu? O geopolitice, tlaku na veřejnoprávní média i o tom, zda má klasická novinařina v době AI ještě šanci. Moderuje Tomáš Šponar.
před 4 hhodinami

Sever Chile se potýká s dešti a sesuvy půdy

Severní Chile zasáhly mimořádně silné deště, které v oblasti vyvolaly záplavy a sesuvy půdy. Nejhůře postižená je provincie Tocopilla v regionu Antofagasta, kde voda a bahno zaplavily části města Tocopilla a narušily silniční spojení. Chilské úřady kvůli rozsahu škod vyhlásily v provincii stav katastrofy a nařídily preventivní evakuace v některých ohrožených oblastech. Déšť zasáhl i další části severu země a úřady varují před pokračujícím rizikem rychle tekoucí vody a dalších sesuvů.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.