Policie odváží stovky běženců od hranic s Makedonií, uprchlíci se hromadí v Řecku

Řecká policie začala odvážet migranty od makedonské hranice. Skopje už pouští do země jen běžence ze Sýrie a Iráku, kteří mají platné doklady vydané ve svých domovských zemích. S narůstajícím počtem běženců ale v Řecku roste napětí - Atény je nemohou pouštět dál ani vracet do Turecka.

Makedonie už pouští do země pouze Syřany a Iráčany, ostatní považuje za ekonomické migranty. Podle odhadů je na hranici přes tisíc lidí, kteří nemůžou pokračovat v cestě. Dvě stovky uprchlíků se usadily na železniční trati – šlo hlavně o Afghánce, protestující proti tomu, že už nejsou pouštěni dál.

„Policista mi řekl: Stůj, teď je pro tebe hranice zavřená. Nevím, co teď můžu dělat. Je to problém, protože jsme čtyři rodiny, každý má malé dítě - počasí je teď pro všechny velmi chladné,“ konstatoval jeden z afghánských běženců. Ještě před rozedněním na místo dorazili policisté a autobusy, které nabraly stovky lidí a zamířily na jih.

„Zda člověk má, nebo nemá právo na mezinárodní ochranu, je možné říci až během azylového řízení, na které má každý právo na základě mezinárodních smluv. Uprchlíky nelze takto paušálně odmítat,“ kritizovala rozhodnutí Makedonie Šárka Antošová z Amnesty International. 

Syřané a Iráčané navíc musí mít platné doklady ze své vlasti. „Pro některé lidi je nereálné si doklady zajistit. Někteří utíkali a nevzali si je, nebo jim nebyly vydány. Řada lidí o ně také během cesty přijde,“ konstatovala Antošová.

  • Od začátku roku přišlo do Makedonie více než 83 tisíc migrantů, pouhých dvacet z nich ale požádalo v zemi o azyl.

Řecko se obává nárůstu počtu utečenců

Řecko tvrdí, že Makedonie porušuje dohodu, podle níž mají nejméně do začátku března zůstat hranice na balkánské cestě pro uprchlíky z Afghánistánu, Sýrie a Iráku otevřené. Podle agentury pro ochranu vnějších hranice Evropské unie (Frontex) je navíc prakticky nemožné, aby se běženci, kteří nemohou očekávat udělení azylu, vraceli do Turecka.

Utečenci se tak hromadí v Řecku. V Aténách čekají další tisíce lidí, pro které ztrácí smysl směřovat dál na sever. Ubytovací kapacity jsou nedostatečné a úřady začínají zvažovat umístění běženců ve sportovních areálech po celé zemi.

Země si už stěžovala u předsedajícího Nizozemska, že Unie není schopná zabránit zemím na balkánské cestě, aby blokovaly proud uprchlíků.

V samotném Řecku začínají fungovat takzvané hotspoty, kde se mají běženci registrovat. Podle Antošové je ale hlavní, aby si země EU začaly přebírat běžence na základě kvót a aby odstartovala azylová řízení. „Jinak Řecko pod náporem zkolabuje. Není možné, aby většina lidí, kteří přicházejí do Unie, byla blokována v Řecku,“ zdůraznila specialistka na migraci.

Situace v Řecku je už v tuto chvíli poměrně kritická. Je exemplárním příkladem dominového efektu, kdy jakmile se stane něco na severu nebo na jihu, tak to okamžitě pocítí celá balkánská trasa.
Jan Zeman
koordinátor českých dobrovolníků v Šidu

Příval běženců se snaží omezit i další státy na balkánské trase

Vůči migrantům postupně přitvrzují i další země. Slovinsko oznámilo, že nasadí na hranice armádu, která bude spolupracovat s policií při prověřování běženců. Od říjnového uzavření maďarské hranice prošlo Slovinskem zhruba půl milionu migrantů.

Rozhodnutí o nasazení armády přišlo poté, co Rakousko oznámilo, že nechá přes své území projít maximálně 3200 uprchlíků denně a výrazně sníží počet přijímaných žádostí o azyl.

Vysoký komisař pro OSN Filippo Grandi přitom varoval, že uzavírání hranic na balkánské trase vede k chaosu: „S každým týdnem se nějaká nová země v Evropě začíná soustředit na odmítání uprchlíků než na zvládání migračního proudu a práce na společném řešení.“

Uprchlíci na řecko-makedonské hranici
Zdroj: Marko Djurica/Reuters

Příliv utečenců mezitím nepolevuje a Evropa očekává další zesílení migračního proudu s příchodem jara. Jen v úterý ráno dopravil trajekt do Atén z řeckých ostrovů dalších 1250 lidí. Podle Mezinárodní organizace pro migraci už tento rok dorazilo do Řecka a Itálie přes 100 tisíc lidí. Více než 400 jich během cesty zahynulo nebo zmizelo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 3 mminutami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 48 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 3 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 4 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...