Santiago de Chile - Zhruba tisícovka chilských disidentů je nyní registrována pro hlasování v prezidentských volbách, které se konají příští rok. Třeba Walter Ulises Pizarro Molina přitom zmizel poté, co byl před 35 lety zatčen během diktatury v zemi. Anomálie nového registračního systému pobouřila příbuzné obětí režimu. Generál Augusto Pinochet v zemi vládl v letech 1973 až 1990.
Systém, který vstoupil v platnost letos, ruší povinnost obyvatel starších 18 let osobně se registrovat do voličských seznamů. Tato změna byla oslavována coby vítězství demokracie, jež rozšíří potenciální voličskou základnu v Chile z osmi na 13 milionů.
Disidenti jsou stále vedeni jako živí
Vzhledem k tomu, že systém automaticky zanese každého dospělého občana zapsaného v matrice, dochází ale k chybám. Jediný způsob, jak legálně někoho z databáze voličů vymazat, je podle volebních úředníků dostavit se s oficiálním úmrtním listem. Lidé pohřešovaní od dob diktatury jsou tak oficiálně vedeni jako živí, dokud se před soudem neprokáže opak.
Jejich příbuzní považují zařazení pohřešovaných na voličské seznamy za krutý žert. „Můj otec že má právo volit? O čem to mluví? Vždyť ani nevíme, kde je,“ řekla Lorena Pizarrová o Walteru Ulisesovi, důlním technikovi a členu komunistické strany, který zmizel v Santiagu v prosinci 1976. „Když je nechával zmizet, nerespektoval stát práva těch obětí ani jejich rodin. Proto by teď stát měl zavést opatření, abychom takovéhle situaci nemuseli čelit,“ dodala Pizarrová, která vede organizaci sdružující příbuzné pohřešovaných osob.
Chilská vláda oficiálně odhaduje, že za Pinochetovy vlády bylo zabito 3 095 lidí. Zhruba 1 200 z nich je považováno za pohřešované. Jedním z nich je i Carlos Lorca Tobar, psychiatr a disident zadržený v roce 1975. Podle úřední databáze Lorca Tobar, blízký přítel bývalé prezidentky Michelle Bacheletové, která byla během diktatury také zadržena, má právo hlasovat v letošních místních volbách ve vlivné santiagské čtvrti Providencia.
„Museli jsme ho zařadit (do registru), protože to po nás zákon požaduje,“ konstatovala Elizabeth Cabreraová, zástupkyně ředitele voličského registru. „Je to politováníhodná situace, kterou rodiny pohřešovaných procházejí, ale registr jednoduše nemá pravomoc rozhodnout o tom, koho zařadí a koho ne.“
Příbuzní pohřešovaných soudí, že jde jen o další příklad neschopnosti vlády splnit jejich volání po pravdě a spravedlnosti. Zhruba 700 důstojníků je souzeno v souvislosti se zmizelými disidenty a asi sedm desítek z nich už skončilo za mřížemi na základě obvinění ze zločinů proti lidskosti. Jen hrstka z nich ale byla ochotná poskytnout informace o tom, co se s lidmi nepohodlnými pro Pinochetův režim vlastně stalo.
