V americkém Ohiu zadrželi muže, který se zřejmě jako jeden z důstojníků před 20 lety podílel na etnických čistkách během války v Bosně a Hercegovině. Podle prokurátorů chtěl zakrýt svou zločinnou minulost ve snaze dostat se do USA. Obžalován je z imigračního podvodu.
Podílel se na čistkách ve Srebrenici. Po 20 letech domnělého důstojníka chytli v USA
K zadržení došlo ve městě Barberton. Podle serveru cleveland.com se jedná o 41letého Olivera Dragiče, který se zapojil do etnických čistek. V době válečného konfliktu v Bosně a Hercegovině v první polovině 90. let byl příslušníkem bosenskosrbské armády a policie.
V obžalobě se mimo jiné konstatuje, že Dragić byl v době srebrenického masakru důstojníkem a se svou jednotkou měl za úkol hledat v okolních lesích případné přeživší a zabránit jim v útěku.
Prokuratura ho obvinila, že podal žádost o přiznání statusu uprchlíka v USA s lživým tvrzením, že je obětí válečného konfliktu. Přitom v době, kdy o status žádal, byl ještě policejním činitelem bosenské Republiky srbské.
Tisíce lidí uctily v Sarajevu památku obětí srebrenického masakru (zdroj: ČT24)
Memento jménem Srebrenica
Šlo o dějiště největšího masakru v Evropě od druhé světové války. Tehdejší výsměch požadavkům mezinárodního společenství, dobytí muslimské enklávy a následný masakr více než osmi tisíc lidí. To vše se pojí s městem Srebrenica ukrytém v lesnatých hvozdech poblíž dnešních hranic Srbska.
Srbské jednotky vstoupily do samotného města od jihu kolem čtvrté hodiny odpoledne 11. července 1995. Většina z obyvatel Srebrenice, hlavně ženy a děti, se v té době soustředila u základny vojáků OSN ve vsi Potočari severně od města. Podle odhadů se tam tísnilo až 30 000 lidí, mezi nimiž byla jen asi tisícovka mužů. Právě z nich se o několik desítek hodin později staly první oběti vraždění. Podle svědků Srbové mnohé z nich na místě zastřelili, další odvezli pryč.
GALERIE
Pietní areál v Potočari poblíž Srebrenice
Muži, vojáci a civilisté, doprovázení asi desítkou žen z významných srebrenických rodin, se pak kolem půlnoci na 12. července vydali na cestu přes hory do Tuzly. Ze zhruba 13 000 lidí se jich ale do cíle více než padesátikilometrového pochodu dostala jen třetina. Během cesty se kolona několikrát střetla se srbskými jednotkami. Část lidí padla, mnoho vyčerpaných uprchlíků ale Srbové zajali a později zabili podle předem připraveného plánu.
Právě události ve Srebrenici označil Mezinárodní soudní dvůr OSN za genocidu. Za účast na masakru odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i Haagu desítky lidí k mnohaletým trestům. Ten, který stál nad nimi, si verdikt vyslechne po více než 20 letech od masakru.