Osvětim - Několik tisíc mladých lidí se zúčastnilo Pochodu živých mezi někdejšími vyhlazovacími tábory Osvětim a Březinka. Každoroční akce, na kterou se sjíždějí lidé z celého světa, má za cíl připomenout šest milionů židovských obětí holocaustu. Letošní Pochod živých se spojuje i se 70. výročím povstání ve varšavském židovském ghettu a 65. výročím vzniku státu Izrael.
Polská média odhadla počet lidí pochodujících mezi dvěma hlavními částmi tábora, Auschwitz I (Osvětim I) a Auschwitz II-Birkenau (Osvětim II-Březinka), na 10 tisíc. Bylo mezi nimi také asi 500 přeživších obětí holocaustu. „Ti, kdo tu zahynuli, nemají hroby. Naše vzpomínka je jejich jediný hrob,“ řekl jeden z nich.
Signálem k pochodu od brány s nápisem Arbeit macht frei se stalo zatroubení pastýřského rohu, používaného starověkými Hebrejci během náboženských slavností.
Mladí Poláci podle ředitele osvětimského muzea Piotra Cywińského tvořili asi čtvrtinu účastníků dnešního pochodu. To prý svědčí o tom, že pochody se staly pojítkem mezi Poláky a Židy. Mezi účastníky pochodu byl i náčelník generálního štábu izraelské armády Benny Ganc, jehož matka přežila holocaust, když byla v roce 1945 osvobozena z koncentračního tábora Bergen-Belsen v Německu.
V plynových komorách Osvětimi nacisté během druhé světové války zavraždili více než milion lidí, možná půldruhého milionu. Byli mezi nimi i českoslovenští občané. Podle historiků jich tam bylo transportováno okolo 50 tisíc, přežilo jen asi šest tisíc. Nacisté po dobytí Polska připojili Osvětim k Německu, přejmenovali je na Auschwitz a zřídili tam zřejmě nejznámější z vyhlazovacích táborů. Oběťmi byli především Židé, ale také Rusové, Poláci, Romové a příslušníci dalších národů.
Život se na dvě minuty zastavil i v Izraeli
Dnes v deset hodin dopoledne se na dvě minuty vše zastavilo i v Izraeli. Lidé nechali práce, řidiči zastavili na silnicích a vystoupili z vozů a poslanci ztichli ve sněmovně. V památníku židovským obětem nacistického vyvražďování Jad vašem se konala vzpomínková pietní akce, na níž byl kromě izraelských politiků také americký ministr zahraniční John Kerry.
V parlamentu jako každý rok poslanci připomínali oběti z vlastních rodin v ceremoniálu zvaném Každý člověk má jméno. Prezident Šimon Peres tam vzpomínal na rodný Voložin, kde bylo brutálně zavražděno 2600 Židů. Premiér Benjamin Netanjahu přečetl jména zavražděných příslušníků rodiny své ženy. Šéfka opozice Šeli Jachimovičová vyjmenovala vlastní vyvražděné předky a připomněla, že dostala jméno po zavražděné babičce.
