Washington – Po téměř pěti letech jmenoval americký prezident Barack Obama velvyslance USA v Sýrii. Stal se jím zkušený diplomat Robert Ford. Jde o známku zlepšování vztahů Washingtonu s Damaškem, které souvisí s posilováním role USA na Blízkém východě. Sýrie kandidáta schválila, nyní jej musí potvrdit ještě americký Senát.
Ford v minulosti působil jako americký ambasador v Alžírsku a pracoval rovněž na americkém velvyslanectví v Iráku. „Velvyslanec Ford je vynikající diplomat s mnohaletými zkušenostmi na Blízkém východě,“ ocenil tiskový mluvčí Bílého domu Robert Gibbs uvedeného diplomata, který mimo jiné mluví dobře arabsky. „Jeho jmenování vyjadřuje rozhodnutí prezidenta Obamy podpořit americké zájmy zlepšením komunikace se syrskou vládou a občany,“ dodal.
USA svého velvyslance z Damašku odvolaly v roce 2005 na protest proti vlivu Sýrie na sousední Libanon. Bylo to po atentátu na někdejšího libanonského premiéra Rafíka Harírího, jehož vražda byla připsána Sýrii a prosyrským libanonským kruhům. Sýrie jakýkoli podíl viny popřela. Spojené státy nadále vůči Sýrii uplatňují sankce, které na ni byly uvaleny za vlády Obamova předchůdce George Bushe v květnu 2004 za údajnou pomoc Damašku islámským radikálním hnutím, jako je palestinský Hamas či libanonský Hizballáh, za údajné šíření zbraní hromadného ničení a další aktivity, včetně snah mařit americké operace v Iráku.
Republikánští poslanci dnes nominaci nového amerického velvyslance v Sýrii kritizovali s tím, že jde o odměňování nepřítele. „Touto nominací se naše zahraniční politika znovu vystavuje nebezpečí navození dojmu, že je lepší být neústupným nepřítelem než spolupracujícím, věrným spojencem USA,“ prohlásila republikánská poslankyně Ileana Rosová-Lehtinenová.
Přicházejí lepší časy?
Sýrie byla ještě nedávno spolu s Íránem černou ovcí regionu. Teď se opatrně sbližuje se Západem. Damašek si ale klade podmínky. Jednou z klíčových je navrácení strategických Golanských výšin, o které přišel v roce 1967 v šestidenní válce s Izraelem.
Pro Evropu je Sýrie výhledově důležitá z ekonomického, ale i z politického důvodu. Pokud se totiž Turecko opravdu stane členem Evropské unie, bude Sýrie jejím novým sousedem. A výheň blízkovýchodního konfliktu bude žhnout přímo na jejím prahu.
