Košice – Požár východoslovenského hradu Krásná Hôrka v historické oblasti slovenského Gemeru využili tamní nacionalisté k útokům proti početné romské komunitě, která žije v osadě u Krásnohorského podhradí. Hlavním představitelem protiromských aktivit je Marián Kotleba, předseda nacionalistické politické Ľudové strany Naše Slovensko (ĽSNS). Právě romské děti stály za hradním požárem, který způsobil škody ve výši 200 milionů korun. Oproti původním informacím ovšem nepocházely z osady, ale ze spořádané romské rodiny z Podhradí.
K požáru slovenské národní památky Krásná Hôrka došlo 10. března. O týden později se do Krásnohorského Podhradí sjeli nacionalisté z Ľudové strany Naše Slovensko; svou demonstraci prezentovali jako obhlídku tamní romské osady, odkud měli údajně pocházet dětští žháři. Policie nacionalisty, jež slovenská média přezdívají podle předsedy strany Mariána Kotleby na „kotlebovce“, do osady nepustila.
Demonstrací ovšem protiromské nálady v Gemeru neuhasly; rómská osada v Podhradí totiž nelegálně stojí na soukromých pozemcích, jejichž část až donedávna vlastnila rodina Szaniszloových. Koncem dubna ale převedla příslušné pozemky právě na Kotlebu, přičemž se nejednalo o prodej, ale dar.
Pětatřicetiletý Marián Kotleba původně působil jako vůdce extremistické organizace Slovenská pospolitost, kterou před časem zakázal slovenský soud. Nyní je předsedou ĽSNS. Krásnohôrské protesty, které v březnu inicioval, získaly jeho straně relativně výraznou voličskou podporu v březnových předčasných volbách; ĽSNS volilo 1,58 procenta lidí (čili 40 460 voličů), což je sice zisk hluboko pod hranicí volitelnosti, oproti volebním výsledkům z roku 2010 se ovšem jedná o zásadní nárůst přízně; podle vedení strany se kotlebovcům rozrůstá v souvislosti s hradním požárem i členská základna. Kotlebův realitní poradce Miroslav Bělička uvedl, že straně vzrostl počet členů o 200 procent.
Šéf slovenských nacionalistů nyní založil sdružení Uklidit a užívat; Romy chce z Podhradí vystěhovat a na místě osady postavit oddechovou zónu. Někteří Romové z osady přitom deklarují své zájmy pozemky, na nichž jejich domy nelegálně stojí, odkoupit. Majitelé o tuto variantu ale údajně nemají zájem.
Radnice Krásnohorského Podhradí situaci řešit podle svých slov nemůže. „Pozemky se nacházejí v soukromém vlastnictví, je tam kolem 136 soukromých vlastníků, respektive majitelů,“ konstatoval starosta Peter Boll. „Jako obec s tím nemůžeme dělat nic, protože soukromé vlastnictví je chráněno i ústavou Slovenské republiky.“
Ostrovany u Sabinova: Situaci řešit jde
Odborníci na romskou problematiku ovšem upozorňují na to, že v jiných slovenských městech vlastnickou situaci vyřešila právě radnice. „Legální stavba přináší příjmy pro obec a méně problémů,“ upozornil kulturní antropolog Alexander Mušinka a odkázal se na příklad z Ostrovan u Sabinova. Zdejší starosta se dohodl s vlastníky pozemků, na nichž osada stála, pozemky odkoupil a Romové, kteří na nich bydlí, je nyní obci splácejí.
„Já si myslím, že každý, kdo tam (na území romské osady) má ten pozemek, ví, že ho už nevyužije na nic jiného. Čili nejsnazší je odprodat je romských rodinám, aby si své domy legalizovaly,“ uvedl starosta obce Ostrovany Cyril Revák.
