Durban - V jihoafrickém Durbanu končí 17. konference OSN o změnách klimatu. Po dvoutýdenních jednáních měla skončit dnes, kvůli pokračujícím debatám ale byla prodloužena do soboty. Delegáti řeší další budoucnost Kjótského protokolu, který přestane příští rok platit. Jenže konference zřejmě východisko nenajde. Podle spekulací by se vyjednavači mohli celkovému ztroskotání konference vyhnout tak, že se dohodnou na prodloužení platnosti Kjótského protokolu. Cíle, které protokol stanovuje, ale přestanou být právně závazné.
Do Durbanu přijeli zástupci skoro dvou stovek zemí. Měli hlavně dvě témata - jak dál po Kjótském protokolu, kterému příští rok vyprší platnost, a jak pomoci rozvojovým zemím s financováním jejich boje proti změnám klimatu. Nikdo nechce odjet domů s tím, že se nepodaří najít kompromis ani po 14 dnech jednání. Jenže to reálně hrozí.
Státy EU se spojily s 90 dalšími, převážně chudšími zeměmi světa, aby na poslední chvíli prosadily silnou dohodu, která by zajistila pokračování Kjótského protokolu. Naděje, že dokument podpoří i největší světoví znečišťovatelé USA a Čína, jsou podle expertů mizivé. Čína, USA a Indie povinné závazky k omezení emisí dlouhodobě odmítají.
USA daly najevo připravenost jednostranně snížit do roku 2020 emise o 17 procent pod úroveň z roku 2005, respektive o tři procenta pod úroveň z roku 1990. To je ale hluboko pod záměry EU, která prosazuje dvacetiprocentní redukci do roku 2020 pod úroveň z roku 1990.
Kjótský protokol
Na protokolu se dohodli zástupci 159 zemí 11. prosince 1997 v japonském Kjótu. V platnost vstoupil 16. února 2005, dosud ho ratifikovalo 192 zemí a EU. Podle protokolu by měly být do roka 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů (metanu, oxidu dusného, hydrogenovaných fluorovodíků, polyfluorovodíků a fluoridu sírového) v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. USA Kjótský protokol sice podepsaly, ale odmítly jej ratifikovat s tím, že by poškodil jejich hospodářství, k závazku snižování emisí se nepřipojily ani Čína a Indie. Protokol přestane platit 31. prosince 2012.
Nová dohoda by měla zahrnovat prodloužení závazků 35 vyspělých zemí, které v Kjótském protokolu z roku 1997 slíbily snížit do roku 2012 exhalace skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Podmínkou Evropské unie pro toto prodloužení ale je, aby ostatní země souhlasily se zahájením jednání o nové, právně závazné dohodě, která by ukládala povinnost omezovat exhalace také ostatním státům, především velkým či rychle se rozvíjejícím ekonomikám, jako jsou USA, Kanada, Čína a Indie. Ani jedna z těchto zemí není signatářem protokolu.
Výsledek konference nyní závisí na ministrech životního prostředí 194 zúčastněných zemí, kteří se do Durbanu sjeli na závěr diskusí.
