Čína hodlá až do čtvrtka pořádat vojenské manévry u své ostrovní provincie Chaj-nan v Jihočínském moři – část moře proto uzavře. Oznámení přichází jen pár dní poté, co mezinárodní rozhodčí soud v Haagu odmítl rozsáhlé čínské územní nároky v Jihočínském moři. Peking předem oznámil, že jurisdikce se podle něj nevztahuje na mezinárodní vody a odmítne se verdiktem řídit.
Arbitrážní soud v Haagu minulý týden vyhověl požadavku Filipín v územním sporu o strategicky významnou oblast Jihočínského moře, které si Čína nárokuje téměř celé. Rozhodnutí soudu je sice teoreticky pro Peking závazné, je však těžko vynutitelné.
Šlo o vůbec první verdikt mezinárodní justice, který se týká jedné z nejdiskutovanějších geopolitických oblastí světa, v níž se střetává šestice států.
Podle soudu neexistují žádné důkazy, které by potvrzovaly, že by Čína jako jediná historicky měla kontrolu nad spornými vodami Jihočínského moře. Peking tak podle soudu svými územními požadavky narušil práva Filipín, které o arbitráž požádaly.
Tribunál navíc kritizoval Čínu za výstavbu umělých ostrovů, čímž prý vznikly trvalé škody na vzácných korálových útesech a navždy zanikl tamní původní mořský ekosystém.
Čína buduje v Jihočínském moři umělé ostrovy jako zázemí pro ranveje, přístavy a další strategické prvky. Na ostrovy přesouvá i raketové systémy, což dokládají i satelitní snímky. Peking sice „militarizaci“ moře vytrvale odmítá, na druhou stranu ale takový krok považuje za oprávněný a stěžuje si na místní aktivitu letectva USA.
V Číně je nyní na třídenní návštěvě vrchní velitel amerického vojenského námořnictva admirál John Richardson, který zde jedná o otázkách Jihočínského moře a o způsobech zlepšení výměny informací mezi oběma armádami.
Peking přitom před několika dny oznámil vůli vyhlásit nad oblastí chráněnou zónu protivzdušné obrany. Takový krok by patrně dál vyhrotil napjatou situaci. Takzvané identifikační pásmo protivzdušné obrany Čína už dříve vyhlásila nad Východočínským mořem, opatření ale nerespektují Spojené státy ani další země.
Do oblasti už Čína také pořádá občasné výletní plavby, během úterý údajně vyzkoušela přílet civilního letadla na dvě ostrovní letiště. To vše považují okolní státy za porušování svých územních práv.
Jihočínským mořem vedou významné námořní trasy a pod jeho dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. Podobné nároky jako Čína si na určité oblasti činí také Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.
Čína podle analytiků považuje vody při východním okraji za „testovací pole“ svých velmocenských ambicí. I proto, že Jihočínským mořem mimo jiné prochází jeden z hlavních obchodních koridorů. Každoročně se tudy přepraví zboží za více než pět bilionů dolarů.
