Papež zavítal do Osvětimi. Místa, kde často jen víra pomáhala přežít

Jako třetí hlava katolické církve v historii navštívil v pátek papež František bývalý nacistický tábor v Osvětimi. Prošel pod nechvalně proslulou bránou s nápisem Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) a po prohlídce místa se setkal s několika pamětníky, kterým se podařilo vyhlazovací mašinerii přežít.

Poté, co papež prošel táborovou bránou, ho auto převezlo k domům, v nichž nacisté drželi vězně. František se následně pomodlil v cele smrti, v níž pobýval františkánský mnich Maximilian Kolbe, který byl v nacistickém táboře před 75 lety zavražděn. Zapálil také svíci u takzvané zdi smrti, kde se konaly popravy.

Po prohlídce vyhlazovacího tábora se papež setkal s několika přeživšími. Podle agentury AP se zastavil u každého z nich, potřásl jim rukama a políbil na obě tváře. S každým pamětníkem si také vyměnil několik slov.

„Je to pro mě mimořádná událost. Měl jsem šanci už dříve potkat papeže Jana Pavla II., stejně je to ale obrovská zkušenost - že můžu vidět papeže,“ prohlásil pamětník Alojzy Fros. „Jsem velmi šťastná, že se mohu potkat s papežem a požádat ho o požehnání na další roky mého života. Je mi 94, takže bych už měla být mrtvá,“ konstatovala Janina Iwansková.

„Je velmi důležité, že lidé jeho poselstvím věří. Nedává jen prázdné sliby. Opravdu mu můžeme věřit,“ chválila Františka další pamětnice Ewa Umlaufová.

Mnoho komentátorů považuje návštěvu Osvětimi za vůbec nejdůležitější bod papežovy návštěvy. Na rozdíl od svých předchůdců neměl žádný oficiální proslov. Přijde mi, že chtěl dát velké gesto tichem a velmi chytře nechal mediálně promluvit příběhy lidí, s nimiž se setkal.
Martin Horálek
dramaturg

V přidruženém táboře Březinka, kde přímo docházelo k vyvražďování Židů, se František setkal s polskými křesťany, kteří jsou nositeli titulu Spravedlivý mezi národy. Tím Židé označují lidi nežidovského původu, kteří přispěli k záchraně Židů před holocaustem. Vyslechl také hebrejskou modlitbu, kterou přednesl vrchní polský rabín Michael Schudrich.

Na závěr návštěvy vyhlazovacího tábora zapsal papež do návštěvní knihy prosbu o odpuštění. „Pane, měj smilování se svými lidmi. Pane, odpusť takovou krutost,“ uvedl španělsky.

František je třetím papežem v řadě, který do Osvětimi přijel. Na rozdíl od svých předchůdců, Poláka Jana Pavla II. a Němce Benedikta XVI. neměl ve vyhlazovacím táboře veřejné vystoupení, ale pouze se tiše modlil a rozmlouval s přeživšími.

  • Osvětim byla největším vyhlazovacím táborem, který nacistické Německo zřídilo, a stala se jedním ze symbolů holocaustu. O život tam přišlo 1,1 milionu lidí, převážně Židů. V lednu 1945 tábor osvobodila Rudá armáda.

Papež František je v Polsku na pětidenní návštěvě, která potrvá do neděle. Odpoledne se z Osvětimi vrátí do Krakova, kde se v šest hodin večer zúčastní křížové cesty se stovkami tisíc účastníků světových dnů mládeže, k nimž promluvil již ve čtvrtek. Pak se objeví opět v papežském okně na arcibiskupství.

Poutníci z celého světa papeže velmi uznávají, považují ho za důležitou osobnost. Zejména v kruzích polské katolické církve ale budí kontroverze, protože je na poměry církve tolerantní k rozvedeným párům nebo k homosexuálům, což se velmi konzervativní polské církvi nelíbí. Polským politikům se zase nelíbí jeho vstřícnost k uprchlíkům.
Kateřina Etrychová
redaktorka ČT

Návštívit by měl rovněž dětskou univerzitní nemocnici, kde by se měl setkat s asi padesáti hospitalizovanými dětmi, které se setkají s papežem za účasti svých rodičů. Měl by s nimi krátce promluvit, pomodlit se v nemocniční kapli a měl by vejít i do lůžkového oddělení.