Vatikán - Duše je přítomna i v těle, které je v hlubokém kómatu. Uvedl to papež Benedikt XVI. v odpovědi na dotaz italské matky, jejíž syn je dva roky napojen na přístroje. Jde o jednu z odpovědí obsáhlého rozhovoru s papežem, který dnes odpoledne odvysílala italská televize Rai Uno. Papež tak znovu potvrdil odpor církve k jakékoli formě eutanazie. V rozhovoru Benedikt XVI. odpovídal na dotazy lidí týkající se nejrůznějšího utrpení způsobeného válkou, nemocemi nebo přírodními katastrofami. Na dotazy diváků odpovídal jako první papež v historii.
Papež ve velikonočním rozhovoru hledal útěchu pro trpící
Duše syna uvrženého již dva roky do hlubokého kómatu je v jeho těle ještě přítomna, ujistil papež matku a povzbudil ji, aby mu stále dávala najevo svou lásku tím, že bude respektovat jeho život. Matka, která si přála, aby ji kamery zachytily u lůžka jejího syna, se se svým utrpením svěřila papeži: „Svatý otče, opustila duše mého syna Francesca, který je ve vegetativním stavu od Velikonoc 2009, jeho tělo, nebo je stále ještě přítomna?“ Benedikt situaci přirovnal k rozbité kytaře, jejíž struny jsou zpřetrhány a nemohou znít. Nástroj, jímž je tělo, je křehký, je zranitelný a duše nemůže „znít“, je však přítomna, řekl. Papež vyjádřil přesvědčení, že tato skrytá duše v hloubi těla cítí lásku bližních, i když nerozumí slovům.
Eutanazie je velmi citlivé téma, jež rozděluje Itálii. Diskusi v roce 2009 oživil případ Eluany, která ležela 17 let v kómatu, než rodina před soudem dosáhla práva zastavit její umělé vyživování.
Papež dlouze mluvil o utrpení. Rozhovor trval hodinu a půl a byl koncipován jako televizní talkshow. Ze dvou tisíc dotazů, které došly do televize, bylo vybráno sedm, například od japonské dívky, muslimské ženy z Pobřeží slonoviny nebo od křesťanských studentů z Bagdádu.
„Já si kladu stejné otázky, proč musíte tolik trpět, když jiní si žijí poklidně. Nemáme na to odpovědi, ale víme, že Ježíš trpěl nevinně stejně jako vy,“ řekl Benedikt XVI. na dotaz sedmileté Japonky, jejíž dům se při zemětřesení 11. března „strašně třásl“ a která se ptala, proč musejí děti trpět.
V reakci na dotaz sedmi iráckých studentů papež vyzval instituce a všechny, kdo v Iráku mají skutečnou možnost něco udělat, aby pomohli na místě křesťanům, které hrozby islámských radikálů nutí k emigraci.
V odpovědi na žádost o radu od muslimské ženy z Pobřeží slonoviny, kde si konflikt vyžádal již na 1 500 lidských životů, papež důrazně vyzval všechny strany, aby se zřekly násilí a hledaly cesty k míru. „Jsem zarmoucen, že můžeme udělat tak málo. (…) Změny nedosáhnete násilím, i když si myslíte, že máte pravdu. Násilí nikdy nepřichází od Boha, nikdy nepřináší nic dobrého, ale je destruktivní a není to cesta k řešení problémů,“ řekl.
Papež na Velký pátek povede liturgii a zúčastní se křížové cesty
Dnešek je v křesťanské tradici Velkým pátkem, kdy se připomíná ukřižování Ježíše Krista. Vrcholí také pašijový týden, který začal Květnou nedělí. Ve Vatikánu se papež Benedikt XVI. zúčastní velkopáteční liturgie a večer křížové cesty se 14 zastaveními v římském Koloseu.
Katolická církev v tento jediný den roku neslouží mše, na připomínku Kristova utrpení se však v kostelích konají zvláštní večerní obřady. Zpívá se bez doprovodu varhan a zvony mlčí - podle lidového výkladu odlétly do Říma.
Pašijový týden skončí o víkendu. Papež v sobotu večer povede liturgii velikonoční vigilie a v neděli, kdy si křesťané připomínají zmrtvýchvstání Krista, pronese v poledne na Svatopetrském náměstí své velikonoční poselství a požehnání Městu a světu.