Dauhá (Katar) - Delegáti z téměř 200 zemí rokují v katarském Dauhá o budoucnosti Kjótského protokolu o snižování exhalací skleníkových plynů. Měli by také položit základy nové závazné dohody, která by nutila všechny země světa k redukci škodlivých emisí, jež podle expertů přispívají k oteplování naší planety. Konference potrvá do 7. prosince.
Podle aktuální zprávy Světové meteorologické organizace nebylo množství oxidu uhličitého v atmosféře nikdy vyšší než právě loni. Podle ní budou miliardy tun nadbytečného plynu způsobovat další oteplování a dopadnou na všechny formy života ne Zemi. „Problém skleníkových plynů a klimatických změn musíme řešit rychleji, než jsme předpokládali. To znamená rychleji snižovat emise a poskytovat pomoc rozvojovým zemím,“ podotkla Janet Redmanová z washingtonského Institutu politických studií.
Kjótský protokol udávající tempo snižování emisí platí jen do konce roku a úmluva, která by ho prodloužila, zatím chybí. Od případné dohody na papíře je navíc do praxe dlouhá cesta. Pohled jednotlivých zemí se totiž do značné míry liší, svoji roli hrají ekonomické aspekty. Někteří znečišťovatelé navíc považují protokol za neefektivní a v minulosti od něj ustoupili.
Na poslední ekologické konferenci v jihoafrickém Durbanu se Evropská unie a některé další státy dohodly přijmout závazky pro druhé období Kjótského protokolu, jež by mělo trvat do roku 2017 či 2020.
Kjótský protokol nikdy nepodepsaly Spojené státy a dokument se nevztahuje ani na velké rozvíjející se ekonomiky, jakými jsou kupříkladu Čína a Indie. Právě Peking a Washington jsou přitom největšími znečišťovateli ovzduší na světě.
Snahy vytvořit novou klimatickou dohodu, která by zavazovala ke snižování emisí všechny státy světa, skončily před třemi lety v Kodani fiaskem. Loni v Durbanu alespoň účastnické země odsouhlasily, že budou v jednání pokračovat a že dohoda má být uzavřena nejpozději v roce 2015 a do roku 2020 by měla vstoupit v platnost.
Extrémy v počasí se stanou normálem
Cílem jednání OSN je udržet růst globální teploty pod dvěma stupni Celsia v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí. Světová banka nicméně minulý týden uvedla, že průměrná světová teplota pravděpodobně do konce století stoupne o tři až čtyři stupně Celsia a extrémní počasí se všude na světě stane „novým normálem“. Kritické scénáře hovoří o zaplavení pobřežních měst a ostrovních států, šíření nemocí, vymírání druhů a katastrofálních škodách na zemědělství a zdrojích pitné vody.
