Osm z deseti útočníků na Malalu je na svobodě

Islámábád - Osm z deseti mužů, kteří podle původních zpráv dostali doživotní trest za pokus o atentát na Malalu Júsufzaiovou, bylo údajně v tichosti propuštěno na svobodu. Extremisté napojení na hnutí Taliban se pokusili bojovnici za právo dívek na vzdělání zastřelit 9. října 2012, když byla na cestě ze školy. Podle původních informací za to měli všichni dostat doživotní trest.

Z nových zpráv vyplývá, že pouze dva z deseti mužů, kteří byli v souvislosti s útokem na Malalu zatčeni, byli skutečně během dubnového soudního procesu za zavřenými dveřmi usvědčeni. Dalších osm bylo propuštěno pro nedostatek důkazů, píše zpravodajský server BBC s odkazem na mluvčí pákistánského zastupitelského úřadu v Londýně Munír Ahmad.

Po skončení soudu přitom pákistánský státní žalobce Saíd Naím sdělil, že všech deset obviněných bylo shledáno vinnými a odsouzeno k doživotnímu trestu. Ten se v Pákistánu rovná 25 letům vězení. „Každý z deseti ozbrojenců, kteří byli souzeni, dostal u protiteroristického soudu doživotí,“ řekl tehdy Naím.

Úřady se chtěly zbavit tlaku médií

Vysoký představitel pákistánských bezpečnostních sil nyní obvinil činitele, že novinářům a veřejnosti ohledně výsledku soudu lhali. Podle něj bylo zmíněných osm mužů propuštěno „v tichosti, aby se předešlo mediálnímu poprasku“.  

  • „Soud naprosto nebyl důvěryhodný, protože u něj nebyli žádní jiní lidé kromě prokurátora, soudce, vojáků a obviněných. Jednalo se o taktiku s cílem zbavit se tlaku médií, poněvadž celý svět si přál slyšet o usvědčených zločincích,“ uvedl nejmenovaný bezpečnostní zdroj.

Skutečnost vyšla podle BBC najevo, když se reportéři londýnského deníku Daily Mirror snažili desítku usvědčených zločinců najít v pákistánských věznicích. Salím Marvat, šéf okresní policie v údolí Svát, kde se útok odehrál, BBC potvrdil, že usvědčeni byli pouze dva muži.

Pákistánské úřady rozsudek oficiálně nezveřejnily a ani v posledních dvou měsících neopravily zprávy ve světových médiích o odsouzení deseti mužů v případu Malaly.

Nahrávám video

Na Malalu, které bylo tehdy 15 let, a její dvě kamarádky zaútočili pákistánští povstalci napojení na hnutí Taliban cestou z vyučování v pákistánském údolí Svát. V autobuse ji střelili do hlavy a do krku. Několik dní byla dívka v kritickém stavu, pak byla převezena do Británie, kde se podrobila sérii náročných operací.

Už před útokem dívka pravidelně pod pseudonymem psala na serveru BBC blog o problémech pákistánských žen a dětí. Pokus o její zavraždění vyvolal mezinárodní vlnu sympatií a podpory. Evropský parlament jí udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení a Malalu přijal americký prezident Barack Obama i britská královna Alžběta II. Její kniha I am Malala (Jsem Malala) se stala bestsellerem. Loni získala za svůj boj za práva dětí Nobelovu cenu za mír.

Malala žije nadále v Británii, protože Taliban vyhrožuje jí i jejím příbuzným smrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
před 10 mminutami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet, hlásí přes třináct set mrtvých. Nepál dál pohřešuje více než pět tisíc lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
10:00Aktualizovánopřed 22 mminutami

Mezi litevskými politiky roste nespokojenost s pomalým sbližováním s Pekingem

Litevský kabinet se již téměř dva roky snaží normalizovat vztahy s Pekingem, které se zhoršily za předchozí konzervativní vlády kvůli otevření tchajwanského zastupitelského úřadu ve Vilniusu. Dosud však není patrný téměř žádný pokrok. Některým politikům tak začíná docházet trpělivost.
před 35 mminutami

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 1 hhodinou

Ruský dron zasáhl centrálu tajné služby SBU v Kyjevě

Ruský dron v pátek odpoledne zasáhl centrální budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva, uvedl server Ukrajinska pravda. Po výbuchu z místa stoupal hustý dým, uvedli očití svědci. Později informaci potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že uložil šéfovi tajné služby na ruský útok odpovědět.
15:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Vyšetřovatelé mají dva dopisy, kterými se údajný pachatel hlásí k odpovědnosti. Na jejich základě zkontrolovala policie další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje. Londýn v pátek závazek vůči nim zopakoval.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.