Toronto - Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) sledovala účastníky summitů skupin G8 a G20 v Torontu, které se konaly před třemi lety. Informoval o tom zpravodajský server CBC News. Ten se odvolává na tajné dokumenty prozrazené bývalým spolupracovníkem agentury Edwardem Snowdenem. Kanada prý s akcí souhlasila. Z amerického velvyslanectví se tak přechodně stalo velitelství bezpečnostních složek.
Dokumenty s označením „přísně tajné“ ukazují, že Spojené státy proměnily v červnu 2010 své velvyslanectví v kanadské metropoli Ottawě ve velitelství bezpečnostních složek, z něhož řídily šestidenní špionskou operaci. V té době se na kanadské půdě nacházelo 25 hlav států, včetně amerického prezidenta Baracka Obamy.
Tajná operace USA přitom nebyla pro kanadské úřady žádným tajemstvím. Sama NSA akci popsala jako operaci „důsledně koordinovanou s kanadským partnerem“.
Šlo o bezpečnost, ale i o politické a ekonomické cíle zemí
Podle CBC odposlouchávání na summitu odpovídá tomu, jak funguje hospodářská a politická špionáž prováděná americkou zpravodajskou agenturou a jejími spojenci. Lídři tehdy řešili, jak se vypořádat s důsledky finanční krize. Ve hře bylo i zavedení globální bankovní daně, kterou ovšem USA ani Kanada neschvalovaly.
Špionáž tak byla s největší pravděpodobností prováděna nejen s cílem ochránit státníky během jednání před teroristickými hrozbami, ale i s cílem, aby obě země mohly lépe realizovat své politické cíle.
Mluvčí kanadského premiéra Stephena Harpera se ale k obvinění nechtěl vyjádřit. „Nekomentujeme operační záležitosti týkající se národní bezpečnosti. Naše bezpečnostní organizace mají nezávislý mechanismus kontroly, který zajišťuje jejich fungování v souladu se zákonem,“ napsal v e-mailu agentuře Reuters Jason MacDonald.
Právě kanadský premiér už čelil kritice opozičních politiků minulý měsíc, když brazilská televize obvinila kanadskou bezpečnostní agenturu CSEC, že špehovala brazilské ministerstvo.
Aféra kolem sledovacích aktivit americké výzvědné služby NSA se mezi EU a USA naplno rozhořela před několika měsíci. Díky Snowdenovi vyšlo najevo, že NSA sledovala internetovou a telefonickou komunikaci nejen milionů Evropanů, ale i státníků - údajně i německé kancléřky Angely Merkelové. Terčem se měla stát také brazilská prezidentka. Německo a Brazílie už předložily v OSN návrh rezoluce proti sledování.
Edward Snowden dostal 1. srpna v Rusku roční azyl po více než měsíčním pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště Šeremeťjevo. Tam se dostal po příletu z Hongkongu, kde vyzradil informace o americkém tajném programu na sledování internetové komunikace a telefonních hovorů. Spojené státy opakovaně a neúspěšně žádají Moskvu o jeho vydání. Chtějí ho stíhat za špionáž a vyzrazení utajovaných informací.
