Paříž - Francouzští socialisté a jejich spojenci ze strany zelených mají nakročeno k získání absolutní většiny v dolní komoře francouzského parlamentu ve druhém kole příští neděli. Vyplývá to z prvních odhadů výsledků dnešního prvního kola parlamentních voleb, které zveřejnil institut CSA. PS a její zelení spojenci by měli získat přibližně 40 procent hlasů. Strana nového prezidenta Hollanda tak má velkou šanci opanovat francouzskou politickou scénu na příštích pět let. Poprvé od 80. let by své zástupce v Národním shromáždění mohla mít krajně pravicová Národní fronta.
Odhady: Francouzský parlament ovládnou socialisté a zelení
Podle prvních odhadů by socialisté v 557členném parlamentu získali 283 až 329 křesel, zelení 12 až 18 poslaneckých míst. K získání většiny je zapotřebí 289 poslaneckých křesel. Hollandova strana bude tedy zřejmě k ovládnutí dolní komory hledat spojence z řad radikálních a dalších menších levicových stran. Odhady ostatním levicovým stranám, u nichž se počítá s podporou Hollanda, přisuzují 12 až 13 procent.
Jean-Marc Ayrault, premiér Francie
„Je to jednoduché. Buď bude mít prezident velkou a stabilní podporu pro změny, kvůli kterým ho lidé 6. května zvolili, nebo je nebude moct uskutečnit. Hlas Francie by tak byl v Evropě i ve světě oslaben.“
Konzervativci Nicolase Sarkozyho by podle odhadů CSA mohli dostat asi 35 procent hlasů, což znamená mezi 210 a 263 mandáty. Národní fronta šéfky Marine Le Penové by si mohla připsat až tři mandáty, tedy 13 procent hlasů. Radikální levice má šanci dostat přibližně sedm procent hlasů.
Volební účast nebyla valná
Během úvodních čtyř hodin prvního kola parlamentních voleb přišlo do volebních místností asi 21 procent voličů. Je to o trochu méně než při posledních parlamentních volbách před pěti lety, a výrazně nižší než při nedávných prezidentských volbách. Tehdy se v poledne blížila volební účast již ke 30 procentům.
Ilustrační foto
Ve Francii se volí Národní shromáždění dvoukolovým většinovým systémem. Pokud v prvním kole nikdo nezíská ve volebním okrsku přes 50 procent hlasů, do druhého kola zde postupují dva až tři nejúspěšnější kandidáti s minimálním ziskem 12,5 procenta hlasů registrovaných voličů. Konečný výsledek tedy závisí na hlasech voličů, jejichž kandidáti do druhého kola nepostoupili.
Složení parlamentu určuje podobu vlády. Pokud by nyní zvítězila pravice, musel by levicový Hollande vládnout s kabinetem opačného zaměření. Právě snížit riziko podobné situace bylo cílem zákona z roku 2001, který zkrátil sedmiletý prezidentský mandát na pětiletý a zavedl konání prezidentských a parlamentních voleb v krátkém sledu za sebou. Předpokládá se, že voliči v průběhu jen několika týdnů nezmění své současné preference.
Francouzi volí nový parlament (zdroj: ČT24)
Podle politického systému ve Francii prezident řídí i vládu v čele s premiérem, ale jen pokud má většinu v Národním shromáždění. Pokud ji nemá, je výkonná moc v rukou premiéra, zatímco prezidentovi zůstává hlavní slovo jen v zahraničních otázkách. Hovoří se pak o období soužití (cohabitation) prezidenta a premiéra ze stran s opačnou politickou orientací.