Praha - Český národní výbor při Mezinárodní oceánografické komisi UNESCO dnes od 13 hodin pořádá na Přírodovědecké fakultě UK už třetí Oceánografické odpoledne. V řadě přednášek vystoupí vědci z českých univerzit a výzkumných ústavů, kteří v oblastech biologie, geografie i fyzikálních věd přispívají k poznání oceánů. Bude mezi nimi i přírodovědec Adam Petrusek, jenž byl hostem Studia 6.
Česká republika sice žádné moře nemá, historie ale hovoří trochu jinak. „Pod námi a všude kolem jsou zbytky pradávných moří. Jejich geologie u nás má historii,“ tvrdí Petrusek, jenž bude na Oceánografickém odpoledni přednášet o méně známých tvářích Rudého moře. „Nebudu ukazovat výzkumnou, ale spíše pedagogickou stránku, tedy to, o čem přednáším na univerzitě,“ vysvětluje přírodovědec z katedry ekologie.
„Představím různé ekosystémy, jako jsou podmořské trávníky nebo velmi neobvyklé mangrovové lesy. V Rudém moři jsou to ale spíše větší houští. Zaměřím se také na život, který můžeme pozorovat na písku. Když člověk odhlédne od barevných korálů a ryb, zjistí, že celá řada ekosystémů hostí neméně pozoruhodný život. Jen se na něj musí přeostřit a lépe hledat,“ dodává.
Jedním z dalších přednášejících bude i přírodovědec Zdeněk Kukal, jenž napsal celou řadu popularizačních knih. „Je to žijící legenda. Bude mít přednášku o tom, co nám mohou mořské sedimenty říct o historii a současnosti země a jak se projevuje záznam klimatu v oceánech,“ přibližuje Petrusek.
Odpoledne je volně přístupné i širší veřejnosti. Posluchači se dozvědí o efektu El Niňo a jeho vlivu na pobřeží Jižní Ameriky, o změnách na korálových útesech nebo o využití měření družic pro monitorování globálního růstu hladin oceánů. „Zájem o přednášky rozhodně je. Už je naštěstí minulostí představa, že když sami moře nemáme, nemůžeme mu se věnovat,“ pochvaluje si Petrusek.
