Falklandy - Británie a Argentina dosud nevyřešily územní spor o malé souostroví Falklandy. Britové je ovládají skoro 200 let, blízká Argentina ale tvrdí, že patří jí. Pět tisíc argentinských vojáků se 2. dubna 1982 vylodilo ve falklandské metropoli Port Stanley. Británie ihned vyslala svou flotilu. A o 74 dní později si zámořskou državu vzala zpět.
Na Falklandských ostrovech si výročí připomněli tichou vzpomínkou. Během shromáždění v Port Stanley nebyla cítit atmosféra vítězství. Myšlenky patřily těm, kdo během bojů přišli o život. „Tohle datum není tak významné pro nás, jako pro naše sousedy. Oni na nás zaútočili. To není něco, co bychom slavili. Jsme tady, abychom si připomněli naše vojáky, kteří museli invazi čelit,“ říká předsedkyně falklandského parlamentu Sharon Halfordová.
Carlos Sanchez, veterán války o Falklandy:
„Nikdy jsme o Malvíny nepřestali bojovat. Jsme tu, abychom vzdali čest pravým hrdinům, padlým. Vzpomínku na ně budeme bránit každý den.“
Stopy války jsou i po 30 letech na Falklandech všudypřítomné a tři tisíce místních obyvatel její důsledky stále pociťují. Argentina teď na svou stranu získala řadu sousedů a ti nepouštějí falklandské lodě do svých přístavů. V obchodech na ostrovech tak dochází zboží a ceny prudce vzrostly.
Co mohou, to si místní zkoušejí vypěstovat sami. Politická dohoda totiž není na obzoru. Šest držitelů Nobelovy ceny míru Londýn vyzývá k novým jednáním s Argentinou. Britský premiér Cameron řekl, že změna přijde teprve, až ji budou žádat ostrované. A ti se britského pasu ani životního stylu vzdát nechtějí.
Jenže ve sporu dávno nejde jen o národní hrdost. Mořské dno v okolí ostrovů zřejmě skrývá mohutné zásoby ropy.
Válka o Falklandy
Falklandské (Malvínské) ostrovy 2. dubna 1982 obsadil argentinský diktátor Leopold Galtieri. Jenže ten nečekal, že britská železná lady Margaret Thatcherová zaujme tak energický postoj kvůli nehostinným ostrovům, jejichž hlavní ekonomickou aktivitou byl chov ovcí. Nařídila největší nasazení britského válečného námořnictva od dob druhé světové války.
Falklandy nakonec zůstaly britské a vítězství ve válce pomohlo premiérce Margaret Thatcherové upevnit její železnou pověst. Dvouměsíční válka o Falklandy stála život asi 260 Britů a na 1 000 Argentinců, včetně asi 350 veteránů, kteří později spáchali sebevraždu.
Příměří, jež se osobně v Buenos Aires snažil dojednat i papež Jan Pavel II., bylo uzavřeno až 14. června 1982. Až v únoru 1990 země plně obnovily diplomatické styky. Jenže ty jsou i roky po válce na bodu mrazu. Například před pár týdny Argentina protestovala proti zvyšování vojenské přítomnosti Británie v oblasti poté, co Londýn, který má od války na Falklandách trvale rozmístěno asi tisíc vojáků, vyslal k ostrovům ultra moderní válečnou loď a dědice britského trůnu prince Williama.
Výročí si připomněla Británie i Argentina
Bohoslužba u válečného památníku v hrabství Staffordshire v centrální Anglii dnes připomněla 255 britských vojáků, 649 argentinských vojáků a tři ostrovany, kteří přišli při konfliktu o život. U památníku byla zapálena svíčka, která má hořet po 74 dní, tedy po dobu trvání bojů. Premiér David Cameron dnes připomněl „akt agrese“, kterého se Argentina podle něj před 30 lety dopustila. Zopakoval, že Británie bude respektovat právo obyvatel Falkland, aby rozhodovali o své budoucnosti.
Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová dnes opět vyzvala Británii, aby se vzdala nároku na souostroví. Promluvila u památníku argentinských obětí války v Ushuaie, hlavním městě teritoria Ohňová země, jehož součástí Falklandy (Malvíny) podle Argentiny jsou. Ve vystoupení k tisícům lidí označila britské stanovisko za absurdní, ale zdůraznila, že Argentina nemíní kvůli ostrovům válčit. „Je nespravedlivé, že v 21. století je ve světě 16 koloniálních enkláv. Deset z nich patří Británii,“ dodala.
