Haag - Západní státy jsou v případě nutnosti připraveny zavést hospodářské sankce proti Rusku - i když to některé z nich poškodí. Na tiskové konferenci po jaderném summitu v Haagu to prohlásil americký prezident Barack Obama s tím, že Západ vyhodnocuje případné dopady takových sankcí. Zopakoval, že USA neuznávají krymské referendum ani ruskou anexi ukrajinského poloostrova a jsou znepokojeny tlakem Moskvy na Ukrajinu. Moskva musí jednat zodpovědně a prokázat, že ctí mezinárodní normy. Pokud to neudělá, bude muset pykat, řekl prezident.
Obama ocenil ochotu západních spojenců zapojit se do případných dalších sankcí vůči Moskvě, byť by mohly mít tvrdý dopad i na jejich vlastní hospodářství. Prezident hovořil o zavedení sankcí proti konkrétním sektorům ruské ekonomiky, jako je třeba energetika, finance, obchod nebo prodej zbraní. Znovu však zdůraznil, že dává přednost diplomatickému vyřešení konfliktu.
Obama zdůraznil, že ruský zábor Krymu není hotovou věcí, protože světové společenství ruskou anexi neuznává. Připustil ovšem, že jednoduché řešení krymská krize nemá, a bylo by nečestné tvrdit opak. Faktem je, že ruská armáda Krym kontroluje, konstatoval prezident. Neočekává rovněž, že ruské vojenské jednotky budou z Krymu vypuzeny silou - svět může použít právní, diplomatické nebo politické nástroje. Kreml podle Obamy vnímá jednotný názor mezinárodního společenství na ukrajinský konflikt a situaci stále vyhodnocuje. Soustředěním svých vojsk na hranicích Moskva Kyjev zastrašuje, ale vojáci jsou stále ještě na ruském území, kde má Rusko právo je mít, prohlásil Obama. Rusko dnes podle něj nepředstavuje hlavní bezpečnostní hrozbu pro USA. Prezident je víc znepokojen možností, že by „na Manhattanu explodovala jaderná nálož“.
Obama označil Rusko za „regionální mocnost“, která ohrožuje některé své sousedy spíš v důsledku své slabosti, než své síly. „I Spojené státy mají značný vliv na své sousedy. Abychom s nimi udržovali vztahy těsné spolupráce, nemusíme ale většinou vtrhnout na jejich území,“ prohlásil. Pevné historické vazby s Ukrajinou Rusko neopravňují k agresivnímu chování. Rusko je nyní vystaveno větší mezinárodní izolaci než v roce 2008 po válce s Gruzií, dodal.
Obama: Není to hra "buď, anebo"
Bezpečnost všech členských států NATO je v nynější situaci zajištěna, řekl Obama. Každý člen aliance má jistotu, že v případě nutnosti NATO uplatní článek pět Severoatlantické smlouvy. Článek stanoví, že ozbrojený útok proti jedné nebo více členským zemím v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem. Zemím, které nejsou v NATO, Obama vzkázal, že mezinárodní tlak na Rusko bude pokračovat.
Obama dále prohlásil, že Kyjev je připraven s Ruskem jednat. Ukrajinci mohou podle něj udržovat styky s EU i Ruskem. Vyjádřil také naději, že Mezinárodní měnový fond urychleně připraví balíček pomoci ukrajinské ekonomice. „Dostane-li ukrajinský lid možnost sám rozhodovat, projeví nepochybně názor, že chce udržovat vztahy s Evropou i s Ruskem. Není to hra buď , anebo,“ zdůraznil Obama.
Obama hovořil také o nedávné aféře kolem odposlechů, odkryté bývalým pracovníkem amerických tajných služeb Edwardem Snowdenem. Prezident si uvědomuje možnost zneužití osobních dat a je přesvědčen, že osobní data Nizozemců, Američanů nebo Němců rozvědka USA nesleduje. USA podle něj nyní musí obnovit pošramocenou důvěru vlád a občanů.
Jak informoval deník The New York Times, Obama chce Kongresu navrhnout, aby zbavil Národní agenturu pro bezpečnost (NSA) možnosti plošně sbírat a uchovávat data o telefonátech milionů lidí. Údaje by shromažďovaly telefonní společnosti a NSA by o ně mohla prostřednictvím soudce v případě potřeby žádat. Záznamy o hovorech by operátoři museli uchovávat jako nyní 18 měsíců. Prezident v Haagu vyjádřil naději, že Kongres schválí připravovaný návrh, který by podle něj měl uklidnit „hlavní obavy“ Američanů nad masovým uchováváním informací o jejich telefonických hovorech.
Haagský summit ve stínu Ukrajiny
Vrcholní představitelé 53 zemí světa se v Haagu shodli na snaze co nejvíce snížit využívání vysoce obohaceného uranu a na posílení spolupráce, aby se jaderný materiál nedostal do špatných rukou. Reprezentativní nukleární summit se ale odehrával ve stínu diskusí vyspělých západních zemí o reakci na ruské jednání v krizi okolo Krymu. Jednání se kromě států zúčastnily také instituce, jako je Evropská unie, OSN, Interpol a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).
Po dvou dnech jednání přijali účastníci summitu závěrečný dokument, v němž se kromě minimalizace používání uranu obohaceného nad 20 procent shodli také na pomoci zemím s jeho navracením či na posílení mezinárodní spolupráce a výměny informací. Závěry zmiňují také potřebu posilování kybernetické bezpečnosti a ochrany občanů, zaměstnanců i jaderné infrastruktury v případě nebezpečí.
Vicepremiér Pavel Bělobrádek, který v Haagu zastupoval Česko, připomněl, že ČR se už vysoce obohaceného uranu zbavila. Poslední náklad do Ruska odjel před rokem. „My jsme nabídli kapacitu a schopnost pomoci i dalším zemím, které usilují o to, aby byly vysoce obohaceného uranu prosty. Můžeme si to dovolit a máme na to i know-how,“ řekl vicepremiér. Připomněl, že právě vysoce obohacený uran je nejjednodušším zdrojem pro případný teroristický útok. „Česká republika patří mezi lídry, mezi první tři země, které jsou nejvyspělejší v otázce jaderné bezpečnosti,“ zdůraznil Bělobrádek.
Obama na závěr setkání připomněl, že 12 zemí a mnoho zařízení po celém světě se už vysoce obohaceného uranu zbavilo. „Desítky národů posílily bezpečnost svých jaderných zařízení, vytvořily týmy pro boj s pašováním jaderného materiálu,“ vypočetl americký prezident. Belgie a Itálie oznámily přímo na summitu, že se s vysoce obohaceným uranem a plutoniem rozloučily. Japonsko oznámilo spolupráci s USA na likvidaci jaderného materiálu. Velká Británie také oznámila, že přehodnotí dohodu s ruskou státní společností Rosatom o spolupráci v jaderné energetice.
U zrodu „nukleárních summitů“ stál pražský projev Baracka Obamy v roce 2009. V něm americký prezident označil právě možnost, že teroristé získají a použijí atomovou zbraň, za jedno z největších nebezpečí pro dnešní svět. První summit o jaderné bezpečnosti se konal ve Washingtonu o rok později. Dva roky poté, už po havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě, která přidala tématu další rozměr, následovalo jednání v korejském Soulu. Nyní je na řadě Haag a v roce 2016 by se mělo jednat opět v USA.
Kongres se zbavil překážky bránící zákonu o pomoci Ukrajině
Americký Senát dnes odstranil hlavní překážku, která bránila přijetí zákona o finanční pomoci Spojených států Ukrajině. Zákon, který poskytuje ukrajinské vládě úvěrové garance v sumě jedné miliardy dolarů (zhruba 20 miliard Kč) a dalších 150 milionů dolarů pomoci, by nyní mohl být schválen během několika dní, uvedla agentura Reuters.
Demokraté, kteří mají v Senátu většinu, přistoupili na to, že ze zákona odstraní paragraf, který poskytuje Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) nové zdroje a podporuje reformu této organizace, řekl šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid. Republikáni ve Sněmovně reprezentantů tento dodatek odmítají, jinak jsou ale pomoc Kyjevu ochotni schválit tak, jak byla navržena.
Pomoc Ukrajině slíbil americký ministr zahraničí John Kerry, když počátkem března přiletěl do Kyjeva. Pomoc je určena především na překonání problémů spojených s nutnými reformami energetiky.
