New York - Americký prezident Barack Obama v newyorském sídle Organizace spojených národů odmítl politiku násilí a nesnášenlivosti, která podle něj není cestou k lepší budoucnosti. V projevu na zasedání Valného shromáždění OSN prosazoval nenásilné řešení problémů. Zároveň ale varoval Írán před úsilím získat jadernou zbraň. Václav Klaus vystoupí se svým projevem ve středu v noci. Nastíní v něm svůj postoj k řešení mezinárodních konfliktů
Teheránský režim zároveň uvedl jako příklad toho, kam vede násilná ideologie v zemi, která jinak má pozoruhodnou a starověkou tradici. Obama odsoudil tvrdý postup íránské vlády vůči vlastním obyvatelům i její podporu syrskému režimu, který krvavě potlačuje protivládní povstání. Zdůraznil, že USA podporují snahu zemí využívat jadernou energii mírovým způsobem, Írán s jadernou zbraní ale nemohou připustit.
„Znamenalo by to riziko zničení Izraele, ohrozilo by to bezpečnost zemí Perského zálivu a stabilitu světové ekonomiky. Mohlo by to také vyvolat závody v jaderném zbrojení v regionu a podkopat smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Koalice různých zemí proto volá íránskou vládu k zodpovědnosti. A Spojené státy udělají všechno, co budou muset, aby Íránu zabránily získat jadernou zbraň,“ uvedl Obama.
Obama znovu odsoudil film o Mohamedovi
Obama v projevu několikrát zopakoval, že násilí není cestou k řešení problémů světa. Připomenul mírové protesty v arabském světě, které vedly ke změně. Násilí podle něj není ani legitimní odpovědí na provokace typu videa urážející proroka Mohameda, jež vyvolalo protiamerické nepokoje v muslimském světě. Šéf Bílého domu klip znovu odsoudil. Jedním dechem ale řekl, že se bude vždy zasazovat za svobodu projevu.
Žádný projev pak podle Obamy nemůže být záminkou pro nesmyslné násilí, jakým byl třeba nedávný útok na americký konzulát v Benghází, při němž zahynuli čtyři Američané včetně velvyslance Christophera Stevense. „Nejsou žádná slova, která omlouvají zabíjení nevinných. A není žádné video, které ospravedlňuje útok na zastupitelský úřad,“ řekl americký prezident, který zabitého velvyslance připomenul hned v úvodu svého vystoupení.
V závěru projevu Obama uvedl, že téměř po čtyřech letech v úřadu vidí ve světě naději. Připomenul konec války v Iráku, začátek předání správy země místním silám v Afghánistánu i oslabení teroristické sítě Al-Káida. Největší naději prý ale nespatřuje v rozhodnutích politiků, ale v lidech, které během svého mandátu viděl. „Studenty v Jakartě či v Soulu, kteří jsou dychtiví využít své znalosti pro dobro lidstva. Nadšené tváře lidí na náměstí v Praze anebo v parlamentu v Ghaně, kteří vidí, jak díky demokracii přichází ke slovu jejich touhy a ambice,“ řekl americký prezident.
Klause čeká poslední projev
Václava Klause čeká coby nejvyššího představitele České republiky poslední projev na půdě OSN. „Toto každoroční zasedání je mimořádnou příležitostí setkat se se spoustou lidí, se kterými se člověk potřebuje setkat a nemusí jezdit do dalekých zemí světa. Tady vede od rána do noci nekonečné rozhovory, a to je cenná věc,“ řekl před svým projevem v Událostech Klaus. Ve svém příspěvku se bude stejně jako ostatní řečníci chtít vyjádřit k hlavnímu tématu zasedání - mírovému řešení mezinárodních konfliktů. „To je téma, které nás zajímá, protože Česká republika se účastní nejrůznějších misí tohoto typu. Pokusím se říci své názory. Jsou známé a založené na tom, že máme nechat znesvářené země, aby se spolu domluvily a neposílat celebrity ze světa, aby to vyřešily za ně,“ nastínil český prezident svůj projev.
Pořadí řečníků tradičně určuje los. Hned po českém prezidentu pak promluví nejvyšší představitel Afghánistánu Hamíd Karzáí. Jedním z nejsledovanějších řečníků bude nový egyptský prezident Muhammad Mursí, který vzešel z prvních demokratických voleb v zemi po desetiletích diktatury.
Pan Ki-mun odmítl pohrůžky vojenskými akcemi
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun v zahajovacím projevu odmítl pohrůžky vojenskými akcemi, ve zjevné narážce na výroky izraelských, íránských a amerických představitelů. Pan Ki-mun prohlásil, že jakýkoli podobný útok by byl „zničující“.
Oficiálním hlavním tématem letošní všeobecné rozpravy je vláda práva. Očekává se ale, že největšímu dostaveníčku světových státníků bude letos dominovat situace na Blízkém východě, zejména pak krvavý vnitřní konflikt v Sýrii a íránský jaderný program. Zejména Izrael v poslední době často hrozil útokem na íránská jaderná zařízení. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád v pondělí v New Yorku naznačil, že Teherán sice hrozby nebere příliš vážně, ale je připraven se bránit.
Pan Ki-mun rovněž varoval, že kvůli pokračující výstavbě židovských osad na palestinských územích se možná „nadobro“ uzavírají dveře pro vytvoření samostatného palestinského státu. Prohlásil, že jedinou dlouhodobě přijatelnou možností je řešení předpokládající existenci izraelského i palestinského státu.
Pan Ki-mun:
„Pokračující růst izraelských osad na okupovaném palestinském území vážně podrývá úsilí o mír. Musíme tuto nebezpečnou patovou situaci prolomit.“
Všeobecná debata Valného shromáždění začala za účasti delegátů všech 193 členských států OSN. Předsedou Valného shromáždění je pro následující rok bývalý srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić.
