Londýn - Rusko a Spojené státy hodlají podepsat novou smlouvu o omezení jaderných zbraní. Uzavřít ji chtějí ještě předtím, než současný dokument koncem roku vyprší, dohodli se na tom při svém prvním společném jednání americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv. Počty jaderných zbraní chtějí omezit ještě víc než podle dohody z roku 2002.
Oba státníci v Londýně oznámili, že se dohodli snížit počet jaderných hlavic pod úroveň, která byla dohodnuta v roce 2002. Nařídili svým vyjednavačům, aby předložili první zprávu o výsledcích jednání o smlouvě v červenci. Uzavřít ji chtějí do prosince, kdy vyprší předchozí smlouva.
Nadále prý mezi Moskvou a Washingtonem přetrvávají rozdílné názory na vybudování amerického protiraketového štítu ve střední Evropě. Ohrozit smlouvu o omezení jaderných zbraní by však rozpory neměly, přestože se dříve spekulovalo, že Moskva na dohodu přistoupí, jen pokud Washington zmrazí záměr umístit prvky štítu v Česku a Polsku.
Obama krátce před setkáním s Medveděvem uznal, že vztahy jeho země s Ruskem jsou v posledních letech napjaté. Vyjádřil však přesvědčení, že pro Washington i Moskvu nyní nadešel čas, aby zdůraznily otázky, ve kterých mohou spolupracovat. Jako příklady uvedl snahy snižovat jaderný arzenál, potlačovat terorismus a stabilizovat světovou ekonomiku.
V Londýně protestují tisíce lidí
Před čtvrtečním summitem největších světových ekonomik G20 protestují v londýnské finanční čtvrti City tisíce lidí. Při několika potyčkách s policií bylo zatčeno 11 lidí.
Podle policie přišlo asi 3 000 protestujících, kteří zcela zaplnili okolí britské centrální banky. Na několika místech se v úzkých ulicích začali demonstranti a policisté přetlačovat. Došlo i na menší potyčky a na několika místech házeli demonstranti na policisty vajíčka, ovoce a další předměty.
Zatím se ale účastníci vyhnuli rozsáhlejšímu násilí, kterého se Scotland Yard obával, a rozmístil proto do ulic tisíce policistů.
Dohody mezi Ruskem (SSSR) a USA týkající se jaderných zbraní
- SALT 1 (Strategic Arms Limitation Talks) - První jednání o omezení strategických zbraní bylo zahájeno v listopadu 1969, ukončeno bylo podpisem smlouvy v květnu 1972. Dohoda omezovala na pět let tehdejší počet mezikontinentálních balistických raket a stanovila stropy pro rakety na ponorkách. Součástí byla smlouva o nerozmisťování systémů raketové obrany - ABM (Anti-Ballistic- Missiles).
- ABM - Země se zavazují nepoužívat ani nebudovat systém raketové obrany své země i jiné oblasti s výjimkou jedné základny (původně dvou) pro každou ze stran. USA v roce 2001 od smlouvy odstoupily; důvodem bylo, že jim údajně brání rozvíjet vlastní protiraketovou obranu.
- SALT 2 - Jednání (listopad 1972-červen 1979) navázalo na SALT 1 a bylo ukončeno podpisem smlouvy a společného prohlášení o směrech budoucího jednání o omezení strategických zbraní (SALT 3/START). Smlouva měla platit od výměny ratifikačních listin pět let (do 31. prosince 1985), ale USA po vstupu sovětských vojsk do Afghánistánu odmítly smlouvu ratifikovat. Obě strany ji však dodržovaly.
- START 1 - Jednání o SALT 3 začala v Ženevě v červnu 1982 a Američané je nazvali START (Strategic Arms Reduction Talks). Smlouva byla uzavřena v červenci 1991 a nabyla platnosti v prosinci 1994. Zavazuje k prvnímu skutečnému snížení stavu strategických jaderných arzenálů - zhruba o 30 procent v průběhu sedmi let. Potom mělo zůstat v USA a Rusku po 6000 jaderných hlavicích na 1600 strategických nosičích.
- START 2 - Podle smlouvy, podepsané v lednu 1993, měly do roku 2007 USA a Rusko omezit ve dvou etapách počet jaderných náloží na strategických nosičích na 3500 (USA) a 3000 (Rusko), což je snížení na třetinu stavu v době podpisu. Ratifikována byla až v roce 2000, když Putin přesvědčil parlament o nutnosti schválení. USA smlouvu ratifikovaly v lednu 1996. Rusko od smlouvy v roce 2002 odstoupilo.
- CTBT (Comprehensive Test Ban Treaty) - Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek zakazuje všechny druhy zkoušek jaderných zbraní a zároveň má ztížit další vývoj těchto zbraní. Podepsána byla v září 1996 na Valném shromáždění OSN. Po podpisu všech zemí vstoupí v platnost 180 dní po ratifikaci 44 zeměmi s jaderným potenciálem. Devět těchto zemí (KLDR, Írán, Čína, Egypt, Indie, Indonésie, Izrael, Pákistán a USA) tak ale stále neučinilo.
- CFE (Treaty on Conventional Armed Forces in Europe) - Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě byla podepsána mezi členskými zeměmi NATO a Varšavské smlouvy v listopadu 1990, revidovaná v listopadu 1999. Smlouva povolila na každé straně 20.000 tanků, 20.000 dělostřeleckých jednotek, 30.000 obrněných vozidel, 6800 bojových letounů a 2000 bitevních vrtulníků. Moskva v roce 2007 plnění smlouvy pozastavila do té doby, než ji začnou dodržovat státy NATO.
- INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) - Ve Smlouvě o likvidaci raket středního a kratšího doletu se obě velmoci zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5000 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat. Podepsána byla v roce 1987.
- Tzv. moskevská smlouva (SORT) - Zatím poslední smlouva, podle které by měly Rusko a USA snížit svůj jaderný arzenál na 1700 až 2200 hlavic z 6000 až 7000 do roku 2012. Smlouvu podepsali prezidenti obou zemí George Bush a Vladimir Putin v květnu 2002, Rusové ale ratifikaci kvůli válce v Iráku pozdrželi a dokončili ji až v polovině roku 2003.
