Playboy a nahota – spojení, se kterým značka slavila po desítky let úspěch. Konkurence lehce dostupné erotiky na internetu vedla před rokem a půl k rozhodnutí přestat fotky odhalených žen publikovat. Vedení magazínu nyní svůj krok přehodnotilo.
Syn zakladatele Hugha Hefnera Cooper oznámil změnu na Twitteru. „Způsob, jakým časopis zobrazoval nahotu, byl zastaralý. Úplné odstranění ale bylo chybou. Nahota nebyla nikdy problém. Nyní se vracíme k našemu tradičnímu duchu,“ uvedl.
Playboy oznámil svůj záměr v říjnu 2015 a s publikováním odhalených žen přestal o pět měsíců později. Podle vydavatelů byly tehdy zlaté časy pryč - internet nasycený erotikou učinil z explicity dostupné zboží, za které se v trafikách už příliš neutrácelo. Dalším důvodem byla snaha přilákat více inzerentů a zajistit lepší místo na pultech trafik.
Právě Cooper Hefner se po čase do Playboye vrátil jako kreativní manažer a rozhodnutí odstranit nahotu několikrát kritizoval. Před rokem v rozhovoru pro Business Insider uvedl, že taková volba „nedává smysl“.
„Pokud máte značku, která stála v pozadí společenských revolucí včetně té sexuální, a odstraníte jeho poznávací znamení, mnoho lidí včetně mě si sedne a řekne: Co to sakra dělají?“ řekl tehdy pokračovatel vydavatelského rodu.
Playboy vychází od roku 1953. Provázel západní svět v dobách otevřené sexuální revoluce v 60. letech a spoluvytvářel pohled na erotiku. Světoznámá značka však už dlouho nespoléhá jen na vydavatelskou činnost. Vytvořila kolem sebe prosperující průmysl s kosmetikou, hygienickými potřebami či šperky.
- Zhruba čtyřicet procent veškerých příjmů Playboye pochází z Číny. Na tamním trhu přitom časopis jako takový oficiálně není v distribuci.
- Mezi nejznámější rozhovory patří interview s Jimmym Carterem, který v roce 1976 časopisu otevřeně přiznal, že kromě své manželky si všímá mnoha jiných žen. Často zmiňované je také dotazování hudebníka Milese Davise v roce 1962, spisovatele Vladimira Nabokova (1964) nebo známého páru John Lennon a Yoko Ono (1981).
- Knihovna Kongresu ve Washingtonu zahrnula Playboy mezi 30 vybraných magazínů, ze kterých pravidelně vyhotovuje verze v Braillově písmu pro nevidomé. V roce 1985 sice Kongres z morálních důvodů překlad pozastavil, nevidomí čtenáři ale podali žalobu kvůli svému právu magazín číst. Nakonec jim soud s odkazem na první dodatek Ústavy dal za pravdu.



