Stockholm – Letošní Nobelovu cenu za chemii získal jediný vědec, a to Daniel Shechtman z Izraelského technologického institutu. Výbor ho ocenil za objev takzvaných kvazikrystalů. Letošní rok je přitom podle OSN Rokem chemie, je to totiž přesně 100 let, co Nobelovu cenu dostala Marie Curie-Skľodowská.
Shechtman zaznamenal jedinečné struktury v atomech, o kterých dosud nikdo nevěděl. Objevil takzvané kvazikrystaly, ve kterých jsou pravidelné vzorce, které se ovšem neopakují. Do té doby přitom panovalo přesvědčení, že se vzorce v krystalech musí opakovat.
Podle královské švédské akademie věd zásadně změnil Shechtmanův objev z roku 1982 pohled na pevnou hmotu. „Kvazikrystaly vidíme jako fascinující mozaiky z arabského světa na úrovni atomů. Jsou to vzorce, které se nikdy neopakují. Objev kvazikrystalů byl považován za nemožný, Daniel Shechtman musel bojovat a svést velké bitvy proti zavedeným vědeckým poznatkům,“ odůvodňuje udělení ceny Nobelův výbor.
Kvazikrystaly se využívají například v některých LED diodách, jako tepelná izolace ve spalovacích motorech nebo jako součást nepřilnavého povrchu pánví.
Shechtmanův objev byl dlouho kontroverzní, dokud se vědecký svět skutečně nepřesvědčil, že kvazikrystaly opravdu existují. Postupně je pak vědci dokonce dokázali vytvořit v laboratorních podmínkách a také tyto neopakující se pravidelné struktury objevili ve vzorcích minerálů v jedné z ruských řek.
Shechtman má izraelské občanství, narodil se v Tel Avivu 24. ledna 1941. Je mimořádným profesorem na Izraelském technickém institutu Technion v Haifě, kde v roce 1972 složil doktorát. Spolu s Nobelovou cenou dostane Shechtman i 10 milionů švédských korun.
Nobelova cena za chemii
Cena se uděluje od roku 1901, za tu dobu jich Nobelův výbor rozdal celkem 102. Cena se neudělovala celkem osmkrát, v době první a druhé světové války a pak také v roce 1919, 1924 a 1933. Zatím získalo Nobelovu cenu za chemii celkem 160, respektive 159 jednotlivců, Frederick Sanger má totiž dvě. Nejmladším laureátem byl v roce 1935 teprve 35letý Frédéric Joliot, který cenu získal spolu se svou manželkou Irène Joliotovou-Curie.
Rodina Curie je vůbec nejúspěšnější rodinou v dějinách Nobelových cen. Získali totiž hned tři. V roce 1903 dostali manželé Pierre a Marie Curiovi první Nobelovu cenu za fyziku. Sama Marie Curie-Skľodowská získala o osm let později cenu za chemii. Její dcera Irène pak s manželem Frédéricem Joliotem uspěla při udělování cen v roce 1935, opět v oboru chemie.
