Záhřeb – Každý rok míří na dovolenou do Chorvatska statisíce Čechů. Většina z nich ovšem netuší, že jedním z největších lákadel a unikátů krasu u Jadranu je endemický obojživelník olm, zvaný lidská ryba nebo také macarát jeskynní. Slepý mlok si vysloužil přezdívku kvůli růžové kůži bez pigmentu. Ve středověku se lidé báli, že jde o mláďata draků a nemilosrdně je zabíjeli. Speciální druh kriticky ohroženého olma žije pouze v jeskyni Baredine.
„Tento zajímavý obojživelník žije v naprosté tmě. Je slepý, nevyvinuly se mu oči. Je celý růžový, jen na hlavě má dvoje rudé žábry. Má čtyři nohy a živí se mikroorganismy a různonožci. Dorůstá až 35 centimetrů a žije sto let,“ popisuje mloka průvodce v jeskyni Baredine Damir Lukez.
V současnosti jsou na tom olmové daleko lépe než před stovkami let – nikdo je nezabíjí, přesto jejich populace neroste. Olmům nedokáže pomoci ani jejich unikátní vlastnost – vydrží až deset let bez potravy. Macarát jeskynní je pro vědce stále záhadné zvíře. Žije, loví a dýchá pod vodou. Loví v naprosté tmě díky velmi dobře vyvinutému sluchu a čichu. Macaráti se pomalu pohybují studenou vodou a zahrabávají se v bahně. Chorvatští experti zjistili, že macaráti na Istrii jsou jiní než ti ve Slovinsku a Bosně.
„Na jedné části DNA jsme objevili významné rozdíly mezi lidskou rybou z Istrie a exempláři odjinud. Jsou tu určité odlišnosti v mitochondriální DNA napříč celou populací. Největší odchylky jsou ale tady u nás. Domníváme se, že lidské ryby z Istrie jsou vlastně něco jiného. Ještě nevíme, jestli jde o poddruh, nebo úplně nový druh,“ vysvětluje Eduard Kletecki, šéf sbírky obojživelníků a plazů chorvatského historicko-přírodovědného muzea.
Macaráti žijí v jeskyních, desítky metrů pod povrchem, kde je teplota kolem pěti stupňů Celsia. Vědci ale zjistili, že přežijí i teploty daleko vyšší. Jejich dlouhý život je připisován velmi pomalému metabolismu. Většinu života macarát tráví potravu a odpočívá. Navíc to vypadá, že dokáže cítit slabé magnetické pole a díky tomu se může orientovat v jeskynním systému.
Ostatní obojživelníci, jako jsou žáby a mloci, žijí v mládí ve vodě a dýchají žábrami. Když dospějí, opustí vodu a dýchají plícemi. Macarát ale zůstává ve vodě a nadále dýchá žábrami, přes které ale vzduch putuje k zakrnělým plícím. Vědci tento fenomén ještě nedokázali vysvětlit. Přesto, že vypadá zranitelně a neohrabaně, stojí v hlubokých a temných jeskynních na vrcholu potravinového řetězce.
