Německý ministr financí Wolfgang Schäuble navrhuje vytvořit zvláštní celounijní daň na benzin, která by byla zdrojem peněz pro řešení uprchlické krize a posílení schengenských hranic. O výši takové daně se ale v rozhovoru pro sobotní vydání listu Süddeutsche Zeitung nezmínil. Mluvil především o migrantech a bezpečnostní situaci v Německu.
Německý ministr financí: Nemáme na řešení migrační krize? Zvyšme daň na benzin v celé EU
Deník Süddeutsche Zeitung přinesl rozhovor s Wolfgangem Schäublem
„Proč bychom se na tom neměli v celoevropském rámci dohodnout, když je ten problém tak naléhavý? Musíme chránit vnější hranice schengenského prostoru volného pohybu. Řešení tohoto problému nesmí ztroskotat na nedostatku finančních prostředků,“ řekl v rozhovoru Schäuble. Pokud ale není možné dodatečné peníze najít ve státním a ani v unijním rozpočtu, mohly by podle něj být zdrojem financí například odvody z každého litru benzinu.
„I kdyby některé země nebyly ochotné více platit, já jsem připraven to udělat. V takovém případě vytvoříme koalici ochotných. Od zodpovědného ministra financí, který ještě neztratil zbytek zdravého rozumu, ani nic jiného nemůžete očekávat,“ zdůraznil Schäuble.
Rozhovor Wolfganga Schäubleho pro Süddeutsche Zeitung
Se Schäubleho názorem nesouhlasí například jeho stranická kolegyně a místopředsedkyně vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Julia Klöcknerová. Není prý obhajitelné, aby lidé odváděli další peníze, když Německo má rekordní daňové příjmy a rozpočtové přebytky. Proti další dani z pohonných hmot se staví i největší německý autoklub ADAC.
„Jeho návrh je nepřijatelný. My takovouhle daň nechceme," odmítl Schäubleho představu český ministr financí Andrej Babiš. Připomněl, že každá unijní země má jiný názor na uprchlíky, jinou imigrační politiku. Podle něj by návrh v Evropské unii stejně neprošel, protože veškeré daňové změny musí být přijaté jednomyslně. „Toto fakt není dobrý nápad a my s tím nemůžeme souhlasit," dodal Babiš pro ČTK.
Schäuble: Musíme mít pochopení pro východoevropské partnery
Plot u Röszke na maďarsko-srbské hranici
Navzdory posílení policie při zvládání uprchlické vlny může podle ministra nastat situace, kdy samotná policie na tento úkol nestačí. Schäuble se tak vyslovil pro změny v ústavě, které by umožnily nasazení armády i uvnitř země. Už před čtyřmi lety ústavní soud poprvé od konce druhé světové války rozšířil pravomoci armády o zásahy na německém území v případě přírodní katastrofy či hrozby teroristického útoku.
„Budeme se muset zabývat otázkou, proč prakticky všechny ostatní evropské země smějí za jasně daných podmínek použít ozbrojené síly, zatímco my ne. To bude z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Musíme pro to vytvořit právní rámec,“ prohlásil Schäuble.
K otázce migrantů ministr rovněž řekl, že by nezačínal jejich proporcionálním přerozdělováním mezi jednotlivé státy EU. „Nemůžeme každého hned kritizovat, ale musíme mít trochu více pochopení pro problémy našich východoevropských partnerů. Jsou skutečně ochotni nás podpořit. To jsem slyšel naposledy v Praze. Budeme-li upřímní, musíme uznat, že ani v Maďarsku neudělali všechno špatně,“ vysvětlil.
Podporuje Schäuble migrační politiku kancléřky Angely Merkelové z vnitřního přesvědčení či z loajality? ptá se dále list. „Takovou otázku nesmíte položit inteligentnímu člověku, protože co jiného mohu odpovědět, než že z obojího?“ směje se Schäuble. Trvá ale na tom, že z přesvědčení plně podporuje kancléřčinu myšlenku, že se problém musí řešit na vnějších hranicích Unie. „Pokud se tak nestane, bude se jednoho dne muset řešit na národních hranicích, a to by bylo to horší řešení,“ soudí Schäuble.