Berlín/Peking - Nad výhledem světového hospodářství visí velký otazník. Tempo druhé největší ekonomiky na planetě - Číny - je podle aktuálních čísel nejpomalejší od globální finanční krize. Říše středu si stále drží růst HDP nad sedmi procenty, potýká se ale s poklesem maloobchodních tržeb, veřejným dluhem a především realitní bublinou, která je hlavním důvodem současného zpomalení. Doplácí na to i Evropa a její motor - Německo. Tomu navíc v poslední době komplikuje život i vlna stávek v dopravě.
„Čína je cíl exportu, takže pro země jako Německo - které ovšem není rozvíjející se trh - a pro státy, jako je Korea a Tchaj-wan, je čínské zpomalení negativní. Pro všechny ostatní to znamená levnější železnou rudu, levnější uhlí, levnější ropu,“ vysvětluje analytik Jim Walker.
Čína je třetím největším obchodním partnerem Berlína. Na vývoz zaměřené Německo, které navíc odmítá opustit svou politiku úspor, se tak na Dálný východ dívá s většími nadějemi než obvykle. „Ještě před třemi měsíci mohli Němci v klidu sedět a možná až arogantně říkat: 'Nezajímá nás to, protože my jsme silní a ostatní slabí.' Teď už to neplatí,“ říká ekonom Jim O'Neill.
Situace v Číně je podobná době před prasknutím realitní bubliny v Americe: Města duchů, nedokončené projekty, dělníci bez práce. Centrálně řízené ekonomice ale zřejmě nehrozí finanční kolaps, jaký zažil Západ. Většina dlužníků jsou totiž státní firmy a většina věřitelů státní banky. Vláda do jejich prázdných sejfů může kdykoli napumpovat nové peníze, zadělá si ale na problém v budoucnu. „Čínské banky jsou pod palbou na mnoha frontách: Pokles cen nemovitostí, pád cen komodit a bezhlavý postup lokálních vlád. Investoři tak musí jen naslinit prst ve větru a hádat, jaký je skutečně objem špatných půjček,“ soudí analytik John Foley.
Čína i Německo čelí po ochlazení svých ekonomik tlaku okolí. Podle některých hlasů nemůže Peking černé díry ve svých bankách zakrývat donekonečna a Berlínu zase mnozí radí, že by se kromě šetření měl naučit i utrácet.
Německo se potýká se stávkami v dopravě
Od července do září hospodářský výkon Německa stagnoval nebo jen mírně rostl oproti předchozímu čtvrtletí. Největší evropská ekonomika letošní rok zahájila silným růstem, ve druhém čtvrtletí však nečekaně klesla, a to o 0,2 procenta. Německé ekonomické problémy navíc v poslední době komplikují i stávky. Země zažila v uplynulých dnech hned tři - všechny v dopravě. Tamním cestujícím začíná docházet trpělivost. Kvůli už osmé stávce pilotů Lufthansy musela tato největší evropská letecká společnost zrušit hned dvě třetiny letů, tedy něco přes 1500. Na rezervovanou sedačku se nedostalo přes 160 tisíc pasažérů.
Stávka pilotů navázala s odstupem jen několika hodin na stávku strojvedoucích Deutsche Bahn. Ti po několika kratších výstražných stávkách přestali pracovat na celý víkend, dráhy musely škrtnout třetinu spojů. Strojvůdci potrápili víc než 140 tisíc cestujících, kteří museli hledat náhradní dopravu.
Němci sice obvykle projevují pro stávkující velké pochopení, ale způsob, jakým piloti a strojvůdci prosazují své zájmy, je už vyčerpává. Tím spíš, že obě skupiny bojují za privilegia, o nichž si běžný německý zaměstnanec může nechat jen zdát. Piloti berou ročně až čtvrt milionu eur, momentálně bojují za zachování práva odejít do důchodu už v 55 letech. Strojvůdci berou v přepočtu okolo 70 tisíc korun, požadují ale zvýšení platů rovnou o pět procent a zároveň zkrácení pracovního týdne na 37 hodin. To se zdá příliš nejen vedení firmy, ale i vládě. Berlín uvažuje o zpřísnění zákona o stávkách v branžích, které mohou ohrozit fungování infrastruktury země.
V okamžiku, kdy německé hospodářství zpomaluje, způsobují stávky firmám bolestné ztráty. Lufthansa za poslední dva dny přišla zhruba o 100 milionů eur, podobně jako německé dráhy. Vedení polostátního podniku se navíc bojí, že stávky budou mít především jeden dlouhodobý výsledek: Cestující se naučí vlakům vyhýbat.
