Německo bude prostřednictvím své rozvojové politiky tlačit na země severní Afriky, aby přijímaly zpět odmítnuté žadatele o azyl. Po nočním jednání s premiéry německých spolkových zemí to řekla kancléřka Angela Merkelová, podle níž vláda také vytvoří pobídky pro výstavbu nových bytů v Německu, aby zajistila ubytování pro uprchlíky a podmínky pro jejich integraci do společnosti.
Němečtí politici už v minulosti navrhovali, aby Berlín omezil nebo zcela zastavil rozvojovou pomoc pro ty státy, jež se budou zdráhat přijmout zpět své občany, kteří v Německu azyl nedostali.
Merkelová připomněla, že se představitelé vládních stran ve čtvrtek dohodli na zařazení Tuniska, Alžírska a Maroka na seznam bezpečných zemí, což znamená, že občané těchto států nebudou mít šanci získat v Německu azyl. „Nyní se musíme zaměřit na to, jak můžeme lépe a rychleji vracet odmítnuté žadatele o azyl. Budeme jednat s každou z těchto zemí původu a budeme se snažit pokročit vpřed za využití nástrojů zahraniční i rozvojové politiky,“ řekla kancléřka.
Zdůraznila také, že běžencům, kteří mohou azyl získat, je nutné zajistit podmínky pro jejich integraci do společnosti. „Jejich úspěšná integrace na pracovní trh a to, aby si osvojili naše hodnoty, je klíčový projekt pro příští roky,“ řekla kancléřka. Vláda to podle ní podpoří i pobídkami pro stavbu bytů pro běžence. Kabinet by měl stavebním společnostem poskytnout daňové úlevy, jejich rozsah ale Merkelová neupřesnila.
Snazší identifikaci migrantů mají zajistit karty, které začal vydávat německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF). Využívají mimo jiné otisky prstů, takže pomohou odhalit běžence, kteří cestují po Německu pod několika identitami. Parlament schválil opatření před dvěma týdny, v celé zemi by mělo fungovat od poloviny února.
Dvě pětiny Němců si přejí rezignaci Merkelové
Asi 40 procent Němců si přeje, aby kancléřka Angela Merkelová kvůli uprchlické krizi odstoupila. Ukázal to aktuální průzkum společnosti Insa pro časopis Focus. Podle průzkumu společnosti Forsa pro televizi RTL je ale 62 procent dotázaných přesvědčeno, že problém s běženci nedokáže vyřešit žádná z politických stran v Německu.
Mimořádně kritičtí jsou ke kancléřce stoupenci populistické strany Alternativa pro Německo (AfD), z nichž odstoupení Merkelové žádají dvě třetiny. Kritiku sklízí kancléřka ale i ve své konzervativní unii CDU/CSU - pro její odchod se vyslovila zhruba čtvrtina příznivců strany.
Průzkum společnosti Forsa však ukázal, že Němci nevidí k Merkelové alternativu. Podle 62 procent dotázaných by uprchlickou krizi nedokázala vyřešit žádná politická strana. Největší naděje voliči vkládají do CDU/CSU, o níž je 23 procent Němců přesvědčeno, že nabízí nejlepší recepty na řešení současné situace.
Pokud by Němci měli možnost přímo volit kancléře, nejúspěšnější by stále byla Merkelová, kterou by podpořilo 43 procent lidí. Na druhém místě skončil s 27 procenty vicekancléř a předseda sociální demokracie (SPD) Sigmar Gabriel.
Žalobu na nečinnost loni v Německu podalo 2299 žadatelů o azyl
Žalobu na nečinnost Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky, který v Německu rozhoduje o udělení azylu, podalo loni u správních soudů 2299 běženců. Nejčastěji si rychlejší azylový proces chtěli vynutit uprchlíci z Afghánistánu. Kromě 560 Afghánců žalobu na nečinnost německého migračního úřadu podalo také 337 Iráčanů, 217 Eritrejců a 207 Syřanů. Zbylí stěžovatelé pocházeli z jiných zemí.
Německé ministerstvo vnitra údaje o počtu žalob zveřejnilo na žádost poslankyně Spolkového sněmu za opoziční stranu Levice Sevim Dagdelenové, která dlouhé čekací lhůty na podání žádosti a její následné vyřízení označila za „neúnosné a protiprávní“ a za „organizované selhání státu“.
Na počátku ledna BAMF oznámil, že letos musí zpracovat zhruba 660 tisíc starých žádostí o azyl. Přibližně 360 tisíc z nich už bylo loni skutečně podáno, ale nestihly se zpracovat. Dalších asi 300 tisíc migrantů, které úřady loni zaregistrovaly, ale zatím žádost o azyl ani podat nestihlo. K těmto žádostem přitom podle šéfa úřadu Franka-Jürgena Weiseho letos přibudou pravděpodobně další statisíce žádostí nově příchozích běženců.
Do poloviny letošního roku by měly řady BAMF posílit až 4000 nových zaměstnanců s oprávněním rozhodovat o udělení azylu. Už během loňského roku nastoupilo do úřadu 1000 nových lidí. Celkem by jich tak mělo pro úřad rozhodující o žádostech o azyl ve druhé polovině letošního roku pracovat 7000.
Německo je během nynější migrační krize jednou z hlavních zemí, kam směřují běženci mimo jiné z Blízkého východu a severní Afriky. V loňském roce jich do Německa přišlo téměř 1,1 milionu.
Bavorsko zveřejnilo dopis, kterým činí nátlak na Merkelovou
Bavorsko zveřejnilo dopis, kterým Mnichov oficiálně žádá Merkelovou o ochranu hranic Německa a o rychlé řešení uprchlické krize. V opačném případě bavorský zemský premiér Horst Seehofer hrozí ústavní žalobou. Seehofer také řekl, že setrvání na současné uprchlické politice může vést až k odvolání kancléřky. Merkelová se k dopisu dosud nevyjádřila, ve čtvrtek nicméně prohlásila, že na dopisy se odpovídá, a ne se o nich veřejně diskutuje.
Počet obyvatel Německa loni vzrostl na 81,9 milionu
Počet obyvatel Německa loni vzrostl o 700 tisíc na takřka 81,9 milionu. Po započítání narozených, zemřelých, vystěhovalců a přistěhovalců to oznámil německý statistický úřad. Rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými činí nejméně plus 900 tisíc lidí, což překonává dosavadní rekord z roku 1992, kdy do Německa přišlo o 800 tisíc lidí více, než se z něj odstěhovalo.
Země se podle statistik nadále potýká s přirozeným úbytkem obyvatel, kdy je počet zemřelých vyšší než počet narozených. Loni se v Německu narodilo 705 000 až 730 000 živých dětí, ale zemřelo celkem 905 000 až 930 000 obyvatel. Od roku 2011 tento deficit více než kompenzuje přistěhovalectví ze zahraničí, uvedl úřad.
