Moskva - Ukrajinská krize dopadá na Rusko nejen ekonomicky. Sankce také posílily nekritický nacionalismus. Kreml se o to víc staví proti všem, kteří s jeho politikou nesouhlasí. Úřady mají na mušce hlavně neziskové organizace - nyní třeba Memorial za to, že je pamětí sovětského bezpráví a represí a odmítá xenofobii a bezpráví. Proti jejímu konci už protestuje Evropský parlament i americké ministerstvo zahraničí.
Nekritický nacionalismus drtí ruské neziskovky
Nezisková organizace Memorial bojuje o každý osud, který stalinský teror a politické represe zbavily zdraví, důstojnosti a často i života. Komunistickým gulagem prošly miliony lidí desítek národností. Mezi nimi i Češi. „Kdyby nebylo Memorialu, represe v Sovětském svazu by nebyly tak zmapovány, jako jsou dnes,“ poznamenal předseda Gulag.cz Štěpán Černoušek.
Za čtvrtstoletí své existence nasbíral Memorial přes 2,5 milionu tragických osudů. A nezůstává jen u minulosti. Za pátrání po únosech, mučení a vraždách v kadyrovském Čečensku byla jejich kolegyně, Nataša Estěmirovová, brutálně zavražděna. „V Rusku jsou moc důležité organizace na ochranu lidských práv. Aby lidé měli pocit, že se můžou bránit,“ konstatoval předseda Centra lidských práv Memorial Oleg Orlov.
Proto se organizace začala zabývat i diskriminací, xenofobií a ochranou kritiků vlády. Posledním jménem na seznamu politických vězňů v Rusku se stala ukrajinská pilotka Naďa Savčenková. „Ona a její případ se aktivně používá v politické kampani na upevnění státní moci v Rusku,“ uvedl Andrej Čerkasov, člen představenstva Memorialu.
Problémy ruských neziskovek (zdroj: ČT24)
Moskevský soud teď hrozí zavřením zastřešující organizace ruský Memorial. Po sdružení více než 50 spolků z celého Ruska chce radikální centralizaci. „Nechceme měnit strukturu, protože odpovídá ideologii Memorialu. Jsme hnutím veřejnosti, ne hnutím řízeným z Moskvy,“ upozornil historik Nikita Lomakin.
Memorial je ruská nevládní nezisková organizace pro ochranu lidských práv, která mimo jiné pomohla desítkám tisíc uprchlíků a vnitřně přesídlených osob v Ruské federaci.
Za svou činnost získala řadu ocenění, například Nansenovu cenu za rok 2004 nebo Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2009.
Tlak úřadů podporují i média a jejich častá obvinění. „Všichni vědí, že Memorial dostává granty ze zahraničí a často pomáhá lidem, kteří jsou obviněni z terorismu a extremismu,“ zaznělo v říjnu v NTV. Memorial ale odmítá nosit hanlivou nálepku zahraničního agenta. Ta je podle zákona z listopadu 2012 povinná pro všechny, kdo dostávají podporu ze zahraničí. „Taková organizace ji musí mít všude, na publikacích, na webu… Prostě všude musí napsat: Naše organizace je zahraničním agentem. Musíme chodit s takovou cedulkou,“ poznamenal předseda Centra na podporu občanských iniciativ Kostroma Nikolaj Sorokin.
Nové označení představují propagátoři nacistů. Příkladem je organizace Perm 36, která spravovala unikátní muzeum na území gulagu. Vlastenecká euforie přeměnila vězně ukrajinského původu – třeba umláceného básníka Vasyla Stuse – na fašisty.