New York – Jmenovité sankce, které Západ namířil proti několika desítkám Rusů, se skutečně vlivným osobám v okolí prezidenta Vladimira Putina vyhnou. V článku pro americký deník The New York Times to napsal přední Putinův politický sok a ruský disident Alexej Navalnyj, toho času v domácím vězení. Západním státům radí, aby znemožnily luxusní životní styl kremelským prominentům, kteří pendlují mezi Ruskem a evropskými velkoměsty.
Navalnyj radí Západu: Zatrhněte ruským prominentům život v luxusu
Ruský disident tvrdě kritizuje Putinův postup na Krymu a označuje jej za „imperialistickou anexi“. Tato akce zaštítěná bojem proti vnějšímu nepříteli má prý sloužit jen jako nástroj, který mobilizuje masy a odvede pozornost od skutečných domácích problémů – korupce a hospodářské stagnace.
Navalnyj uznává, že jak v Rusku, tak na Krymu převládá názor, podle něhož poloostrov náleží spíš Moskvě než Kyjevu. „Ale myšlenku, že znovusjednocení by mělo být dosaženo za pomoci zbraní, podporuje ta nejtvrdší základna Putinových příznivců,“ zdůrazňuje.
„Jako občan a vlastenec nemohu podpořit akce proti Rusku, které by zhoršily životní podmínky občanů. Přesto doporučuji kroky, které, budou-li úspěšné, většina Rusů schválí,“ pokračuje opoziční aktivista.
Součástí textu je i seznam konkrétních ruských oligarchů, kterým by západní země měly zmrazit účty a zabavit majetek. Žádný z nich zatím na černé listině USA ani Evropské unie není. Podle Navalného je třeba, aby oligarchové z řad Putinových spojenců na vlastní kůži pocítili, že za spojenectví s Kremlem se platí. Jak toho dosáhnout? Například tím, že jim západní státy znemožní přístup do „přepychových londýnských apartmánů“.
NA KOHO BY MĚLY PODLE NAVALNÉHO CÍLIT SANKCE?
- podnikatel Roman Abramovič
- podnikatel Ališer Usmanov
- šéf státní ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin
- ředitel plynárenského monopolu Gazprom Alexej Miller
- podnikatel Gennadij Timčenko
- bratři Arkadij a Boris Rotenbergové, podnikatelé a bývalí Putinovi tréninkoví partneři v judu
- Putinův bankéř Jurij Kovalčuk
- šéf ruských železnic Vladimir Jakunin
Navalnyj by uvalil sankce taky na oligarchy, jejichž sdělovací prostředky „papouškují režimní propagandu“. Terčem by měl být podle opozičníka i celý Putinův „válečný kabinet“ – novináři ze státních televizních kanálů, věrní poslanci Státní dumy a členové strany Jednotné Rusko.
Ruský aktivista rovněž tvrdí, že 90 procent případů praní špinavých peněz původem z Ruska se odehrálo na Západě. Vyzývá tamní úřady, aby nezákonné machinace vyšetřily. „Americké, britské a unijní bezpečnostní složky bohužel zmařily naše úsilí o vyšetření těchto zločineckých praktik,“ tvrdí Navalnyj, zakladatel ruské antikorupční nadace.
Jeden z nejznámějších kritiků současné ruské politiky nyní pobývá v dvouměsíčním domácím vězení. Moskevský soud ho potrestal koncem února poté, co byl zadržen na protivládních demonstracích. Navalnyj je nicméně už od podzimu v podmíněném trestu (čtěte víc).
O sankcích vůči Ruské federaci budou dnes na summitu v Bruselu jednat lídři Evropské unie. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je osmadvacítka připravena ekonomické postihy uvalit, pokud dojde ke „zhoršení situace“. Evropa se nicméně obává negativních důsledků, které by plošné sankce přinesly jí samotné. Podobný je i postoj české vlády (čtěte víc).
Unie už zmrazila majetek a zakázala vstup na své území celkem 21 politikům a vojákům z Ruska i Krymu, kteří se na odtržení strategického poloostrova od Ukrajiny jednoznačně podíleli. Podobné sankce uplatnily také Spojené státy a další země.