Nástup Rouháního ulehčil život íránské židovské komunitě

Teherán - Írán nazývá Izrael malým satanem a bývalý íránský prezident popíral holocaust. I proto se židovská komunita tisíce let zmenšovala. Za posledních třicet let dokonce pětkrát. Za vlády současné hlavy státu Hassana Rouháního se ale tento trend zřejmě zastavil. Židovská modlitba v zemi muslimských imámů už totiž není něco nepředstavitelného.

Nahrávám video
Židům se v Íránu žije v posledních letech lépe
Zdroj: ČT24

Od té doby, co loni nastoupil do prezidentského úřadu Rouhání, Židé cítí větší podporu. Židovské školy kupříkladu mohou zůstat zavřené, když se slaví svátek šabat. Prezident také poslal židovské charitativní nemocnici v Teheránu 400 tisíc dolarů. A loni si přizval židovské zákonodárce, aby ho doprovázeli na Valné shromáždění OSN v New Yorku.

V Íránu žije nejpočetnější židovská komunita na Blízkém východě mimo Izrael. A 35 let od islámské revoluce je k ní íránský režim shovívavější než dřív. „Ve škole, kam chodím, jsou muslimové a židé. Ministerstvo školství nám ale dovolilo školu vynechat o sobotách, kdy nám to přikazuje naše náboženství,“ prohlásil dvanáctiletý židovský chlapec Rama Jusufzadeh. 

Respektování svátků žádaly obce dlouho. Se vstřícnými kroky k náboženským menšinám začal prezident Hassan Rouhání. „Říkal jsem, že když vládní úřady splní aspoň jeden z našich požadavků do čtyř let, udělá nám to velkou radost. Stalo se za měsíc,“ konstatoval lídr Teheránské židovské asociace Homajun Samieh. 

Židé
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Vahid Salemi

Před Rouháním držel otěže moci Mahmúd Ahmádínežád, který zpochybňoval holocaust. Zatímco Židům v Íránu ztěžoval život, Izrael si přál vymazat z mapy. Podobný postoj nedávno zopakoval nejvyšší duchovní vůdce Chameneí. Navrhl referendum, které by problém vyřešilo. „Volit by měli původní obyvatelé Palestiny, mezi nimiž budou muslimové, křesťané i židé bez ohledu, kde nyní žijí,“ myslí si duchovní.

  • Rouhání přitom v červenci během války v Gaze přirovnal židovský stát ke „hnisajícímu sionistickému nádoru, který uvrhl zemi oliv do záhuby, kde je země posetá částmi těl Palestinců“, připomíná agentura AP.

Izraelský premiér Íránu nevěří

Z prezidentského paláce v Teheránu sice nyní znějí umírněnější výroky, izraelský premiér mu ale nedůvěřuje. Benjamin Netanjahu patří k odpůrcům dohod o íránském jaderném programu. Obává se, že íránští klerikové stále sní o jaderném útoku na židovský stát.

Probíhající náboženské tání ledů v Íránu změnilo exodus Židů ze země. Jejich počet se výrazně snížil po nástupu ajatolláha Chomejního k moci na konci 70. let. Z bývalé Persie od té doby uprchlo 80 tisíc Židů, zůstalo jich čtyřikrát méně. Kvůli lepšímu zacházení v současné době plánují budoucnost v Íránu.

Organizace bojující za lidská práva ale příliš velký optimismus krotí: Židé a další menšiny podle nich v Íránu i nadále diskriminaci čelí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko by podle Nawrockého mělo mít vlastní jaderný program

Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, sám ale takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Výroků Nawrockého si všimla i zahraniční média, píší polské servery.
před 1 hhodinou

Vztahy USA a Maďarska vstupují do zlaté éry, řekl Rubio na schůzce s Orbánem

Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, odkdy je u moci.
před 2 hhodinami

Pokročili jsme v otázce českého územního dluhu, řekl Macinka po jednání se Sikorským

Praha a Varšava pokročily v otázce českého územního dluhu vůči Polsku, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Řešením má být podle něj projekt, který se bude týkat ochrany proti záplavám. Sikorski by byl rád, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4.
14:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada každoročním cvičením posiluje obranyschopnost v Arktidě

V Kanadě začíná každoroční vojenské cvičení v Severozápadních teritoriích. Armáda operací „Nanook-Nunalivut“ posiluje schopnost bránit kanadskou Arktidu, uvádí agentura Reuters. Cvičení má zlepšovat koordinaci na federální, teritoriální i mezinárodní úrovni. Operace se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně říká, že USA převezmou Grónsko. To odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé, Dánsko a další evropské země společně s Kanadou.
před 4 hhodinami

AfD naplánovala svůj sjezd přesně sto let po NSDAP, čelí kritice

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli její delegáti sejít 4. a 5. července, tedy přesně sto let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků. AfD, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, ji odmítá.
před 7 hhodinami

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 8 hhodinami

Turecko hraje v Libyi prim. Doba zdrženlivosti je dávno pryč

Turecko, které se před lety zdráhalo vojensky udeřit na režim Muammara Kaddáfího v Libyi, nyní nebývale posiluje moc v této severoafrické zemi. Z Turecka se stal klíčový vojenský aktér i ekonomický partner obou libyjských vlád a významně ovlivňuje politiku v rozpadlém státě. Turecký parlament navíc odsouhlasil legislativu, která de facto umožňuje nasadit v Libyi neomezený počet vojáků bez časových limitů.
před 12 hhodinami

Britská vláda chce větší pravomoce k regulaci přístupu k internetu

Britská vláda bude usilovat o větší pravomoce regulovat přístup k internetu, považuje to za nezbytné v zájmu ochrany dětí před rychle se měnícími riziky digitálního světa. V neděli to podle agentury Reuters oznámil premiér Keir Starmer. Jeho vláda už v lednu uvedla, že chce uspořádat debatu o zákazu sociálních médií pro děti mladší 16 let po vzoru Austrálie.
před 14 hhodinami
Načítání...