Kyjev – Ve východoukrajinském Slavjansku a Krematorsku se objevili ozbrojení vojáci na obrněných vozidlech, na nichž vlály ruské vlajky. Podle místních jde o ukrajinské vojáky, kteří přešli na stranu separatistů, ukrajinské ministerstvo obrany ale tvrdí, že se obrněnců s pomocí ruských agentů zmocnili proruští vzbouřenci. Na východě země zahájil Kyjev v úterý vojenskou operaci, jež má za cíl zastavit proruské ozbrojence, kteří v některých městech obsadili radnice a policejní stanice. Separatisté dnes převzali kontrolu nad radnicí ve východoukrajinském Doněcku, v Oděse zase vyhlásili Oděskou lidovou republiku. Podle Kyjeva jim v tom pomáhají ruští výsadkáři.
Na východ Ukrajiny dorazila obrněná vozidla s ruskými vlajkami
Reportéři několika tiskových agentur informovali, že do Slavjansku dorazilo šest obrněných transportérů s ruskými vlajkami, na nichž údajně seděli ukrajinští vojáci, kteří přešli na stranu separatistů. Ti je prý bouřlivě vítali. Reportérovi AP jeden z vojáků řekl, že jeho jednotka byla součástí 25. brigády ukrajinských vzdušných sil. Vojáci na sobě měli uniformy a v rukách automatické zbraně.
Také v Kramatorsku prý posádky šesti tanků, které projížděly městem, dávaly najevo, že patřily k ukrajinské armádě. „Týdny jsme neměli nic pořádného k jídlu, Kyjev na nás zapomněl. Už nám to stačilo,“ volal prý podle reportéra německého časopisu Der Spiegel jeden z vojáků. Muži nicméně neměli na svých uniformách ukrajinské výložky, a zůstává tedy nejasné, co jsou vlastně zač. Oficiální představitelé ukrajinské armády ale o případné dezerci neinformovali. Údajní dezertéři tvrdí, že přešli na proruskou stranu, protože „nedokážou střílet do vlastních lidí“. Na východ Ukrajiny zamířil ministr obrany Mihail Koval.
GALERIE
videogallery_435957
Agentury zveřejnily videozáznam z Kramatorsku, na němž je zachycena stojící kolona vojenské obrněné techniky a davy přihlížejících. V jednom okamžiku lidé s jásotem a potleskem reagují na zvolání: „Armáda je s lidem“.
Ukrajinské ministerstvo obrany zprávy o zběhnutí svých vojáků nepotvrdilo. „Kolonu v Kramatorsku zablokoval dav místních spolu s příslušníky diverzní a teroristické skupiny,“ uvedlo ministerstvo obrany v prohlášení. „Následkem blokády se radikálové zmocnili vybavení.“ Ministerstvo také uvedlo, že obrněné transportéry jsou nyní ve Slavjansku, kde je střeží „lidé v uniformách, kteří nemají žádný vztah k ozbrojeným silám Ukrajiny“.
Na východě jsou ruští výsadkáři, tvrdí Kyjev
Vicepremiér Vitalij Jarema prohlásil, že v obou městech se na obsazování vládních budov podílejí ruští výsadkáři. „Identifikovali jsme ty muže ve Slavjansku a Kramatorsku a jde o příslušníky ruské výsadkové jednotky Kupjanka-1, která pochází z Moskvy. Nyní operují na území Ukrajiny,“ tvrdí vicepremiér Vitalij Jarema. Za lži označil tvrzení Moskvy, že na východě Ukrajiny žádní ruští vojáci nejsou. Premiér Arsenij Jaceňuk obvinil Rusko, že na Ukrajinu vyváží terorismus. Moskva prý musí ze země ihned odvolat své agenty a členy diverzních skupin. Podle Jaceňuka buduje Rusko v Evropě „novou Berlínskou zeď“ a usiluje o návrat studené války. „To, co se nyní děje, ohrožuje Evropu i Evropskou unii,“ dodal.
GALERIE
Na východ Ukrajiny dorazila obrněná vozidla s ruskými vlajkami zdroj: ČT24
Separatisté se zmocnili radnice v Doněcku
Proruští ozbrojenci dnes převzali kontrolu nad radnicí v Doněcku; podle mluvčího radnice se na obsazení objektu podílelo nejméně třicet mužů ozbrojených loveckými puškami, pistolemi a noži. Požadují, aby se ve městě konalo referendum, které oblasti zajistí větší autonomii. Policie nijak nezasáhla. Kolem budovy ozbrojenci začali budovat barikády, nicméně pouštějí zaměstnance radnice dovnitř i ven a souhlasili s tím, že nebudou narušovat jejich práci. Již 5. dubna se separatisté zmocnili sídla místního gubernátora, o dva dny později vyhlásili vlastní Doněckou republiku a požádali o ruskou vojenskou pomoc. Nyní se na stranu separatistů přidala i skupina místních doněckých policistů.
Separatisté, neboli „aktivisté federalizace“, jak jim říká Moskva, obsazují od víkendu vládní a policejní budovy v některých městech na východě Ukrajiny. Na akcích se podílejí vyzbrojení muži v uniformách bez identifikačních znaků. Připomínají tak neoznačené ruské vojáky, jejichž akce před několika týdny předcházely rychlé a Západem neuznané ruské anexi Krymu.
Separatisté obsadili radnici v Doněcku
Aktivisté vyhlásili Oděskou lidovou republiku, Antimajdan se od nich distancuje
Aktivisté v Oděse vyhlásili dnes v oblasti kolem tohoto jihoukrajinského města Oděskou lidovou republiku. Na sociální síti vyzvali místní obyvatele, aby ve čtvrtek odpoledne na protest proti nynější situaci v zemi vyšli do ulic a zablokovali dopravu. „Zítra v 16:00 musí Oděsa povstat! Doslova!“ uvedli aktivisté ve svém prohlášení. „Oděsa je demokratické multietnické tolerantní město, kde by o všem měli rozhodovat místní obyvatelé, a nikoli agenti CIA, tajných služeb, FSB, gubernátoři a další politici.“ Aktivisté vystupují pod záštitou hnutí Antimajdan, vůdce tohoto protestního hnutí ale ukrajinským médiím řekl, že vůbec nejde o jejich iniciativu a že netuší, kdo za ní stojí.
Na východ Ukrajiny dorazila obrněná vozidla s ruskými vlajkami
Lavrov: Řešením je federalizace Ukrajiny
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes zopakoval, že centralizovaný stát již na Ukrajině nefunguje a že vhodným řešením je federalizace země. „Unitární stát již nefunguje. Jeho základy byly rozbity řadou politických otřesů během mnoha let. Federalizace by byla cestou, jak zajistit, že budou spokojeny všechny regiony, práva místních lidí budou respektována a jejich tradice a způsob života chráněny,“ řekl šéf ruské diplomacie v rozhovoru pro časopis Argumenty i fakty. Kyjev ale tyto návrhy trvale odmítá a chce místo federalizace jít cestou decentralizace a posílení pravomocí regionů.
Tématem ukrajinské federalizace by se podle Moskvy měla zabývat čtvrteční schůzka o ukrajinské krizi, které se mají v Ženevě zúčastnit zástupci USA, Evropské unie, Ukrajiny a Ruska. Moskva nicméně naznačila, že kvůli ukrajinskému postupu hodlá čtyřstrannou schůzi zhatit.
Ukrajinské jednotky v Kramatorsku
Nynější ukrajinská „protiteroristická“ operace na východě země by podle Kyjeva měla probíhat „po etapách, odpovědně a vyváženě“. V úterý večer armáda opět získala kontrolu nad letištěm v Kramatorsku, odkud vypudila proruské separatisty. Z nich podle neověřených informací ruských médií při zásahu čtyři zemřeli. Samotný Kramatorsk však zůstává v rukou proruských vzbouřenců, stejně tak i úřady v dalších nejméně osmi východoukrajinských městech. Vládní jednotky obklíčily Slavjansk, kde separatisté dál okupují úřady. Podle místních médií zajali radikálové dva vojáky, důstojníka rozvědky i jeho řidiče. Po jedné z vojenských jednotek pak neúspěšně požadovali, aby se výměnou za propuštění rukojmích přidala na jejich stranu.
Ukrajinská SBU mezitím předala novinářům záznamy skypové komunikace mezi jedním z velitelů separatistů a centrem v Moskvě. Ty mají být dalším z důkazů, že vše už delší dobu koordinuje a financuje ruská strana. „Držte se! Potřebujeme od vás fakta teroru, foto, video, popis. Čím víc, tím líp, pak tyto věci můžeme použít jako doklad pro to, aby pomoc přišla co nejdřív,“ stojí mimo jiné v citované zprávě.
Proruský aktivista
Europoslanci žádají tvrdší sankce, s plynem jsou ale opatrní
Europoslanci během rozpravy o situaci na Ukrajině kritizovali vojenskou přítomnost ruských sil u ukrajinských hranic. EU by se podle nich měla snažit zajistit, aby se neopakoval scénář obsazení Krymu. Řada poslanců vyzvala k přijetí přísných hospodářských sankcí vůči Moskvě, neboť dosavadní opatření proti vybraným ruským představitelům jsou podle nich zcela neúčinná. EU by prý měla zásadně omezit odběr ruské ropy, k případnému omezení odběru ruského plynu, které by Moskvu ekonomicky zasáhlo daleko výrazněji, se ale většina debatujících stavěla opatrně.
„Koordinované akce na východě Ukrajiny připomínají krymský scénář. … Ukazuje se, že evropské pojetí svobody a právo na sebeurčení je podrobeno vážné zkoušce,“ řekl na úvod debaty komisař pro rozšíření unie Štefan Füle. Podle něj je EU připravena okamžitě po květnových prezidentských volbách podepsat asociační dohodu s Ukrajinou, k níž odmítl přistoupit svržený prezident Viktor Janukovyč. EU také chystá pro Kyjev hospodářskou pomoc. Rezoluci k současné situaci na Ukrajině přijme evropský parlament ve čtvrtek.
Desetitisíce Rusů se dožadují amerických sankcí
Více než 55 000 Rusů se podepsalo pod petici požadující, aby Spojené státy každého signatáře zařadily v rámci protiruských sankcí na černý seznam, odepřely mu víza a zmrazily bankovní konto. Podpisy vlastenců, kteří se ze solidarity s ruskými hodnostáři potrestanými za březnovou anexi Krymu také chtějí stát personami non grata v USA, hodlají organizátoři předat velvyslanectví USA v Moskvě ve čtvrtek. „Projekt ukázal změny ve vědomí lidí a probuzenou hrdost na vlast. Nejsme země třetího světa,“ řekl autor podpisové akce Arťom Kirjanov.
Washington zpočátku zavedl sankce proti sedmi Rusům a čtyřem Ukrajincům, které USA shledaly spoluviníky anexe Krymu, postupně je však rozšířil i na bohaté podnikatele spřízněné s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Putin: Ukrajina je na pokraji občanské války
Rusko vyjádřilo znepokojení, že právě vydaná zpráva OSN o situaci na Ukrajině se pozastavuje hlavně nad korupcí v zemi, ukrajinské operace proti proruským vzbouřencům ale přímo neodsuzuje. Rusko dokument označilo jako materiál připravený podle předem daných závěrů. Podle premiéra Dmitrije Medvěděva je Ukrajina na prahu občanské války. „Doufám, že každý, kdo je na Ukrajině zodpovědný za závažná rozhodnutí, bude mít zdravý rozum, aby nezavedl zemi do strašného chaosu,“ uvedl Medvěděv.
Varování, že je Ukrajina na pokraji občanské války, zopakoval v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou i ruský prezident Vladimir Putin.
Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková:
„To, co vidíme na východě Ukrajiny, už není jen nějaká teroristická akce nebo úsilí destabilizovat region. To není jen omezená operace Ruska proti Ukrajině, ale skutečná válka, konflikt nového typu.“