Na Spratlyho ostrovy si dělá zálusk hned šest asijských států

Spor o Spratlyho ostrovy v Jihočínském moři, zdá se, nenachází konce. Naposledy v úterý se Čína ohradila vůči přítomnosti amerického torpédoborce poblíž sporného souostroví. Ostrovy byly po staletí obydlovány čínskými a vietnamskými rybáři. Chvíli patřily pod britské impérium, chvíli byly součástí Francouzské Indočíny. Během druhé světové války mělo na ostrovech ponorkovou základnu Japonsko. A nyní tady o dominanci usiluje Čína.

Jedním ze Spratlyho ostrovů je mimo jiné ostrov Pagasa o rozloze 37 hektarů. Zhruba stovka místních obyvatel se živí zejména rybolovem a jako drobní řemeslníci. Většinu jejich základních potřeb dotuje filipínská vláda. „Život tady je dobrý. Všechno máme zadarmo. Jediný problém je komunikace s pevninou,“ říká tamější vychovatelka Deborah Asiado.

Zvláštností na tomto - na první pohled - idylickém místě je přítomnost desítek vojáků. Pagasa je totiž součástí Spratlyho souostroví, na jehož různé části si v současnosti dělá nárok rovnou šest různých asijských zemí. Kromě Filipín také například Vietnam nebo Tchaj-wan. „Tato oblast je velmi důležitá, protože můžeme prosazovat náš teritoriální nárok,“ říká plukovník Mario Argel z filipínského námořnictva.

10 minut
Horizont ČT24: Historické kořeny sporů o Spratlyho ostrovy
Zdroj: ČT24

Vůbec největší ambice ve sporu má Peking, který si neklade nárok pouze na Pagasu, nýbrž na všechny Spartlyho ostrovy i celé Jihočínské moře. Na jeho dno už několik let pokládá čínské vlajky. Spor se však vyhrotil až v posledních letech, kdy si stále silnější Čína začala klást na území větší nárok. Z oblasti bezpodmínečně vyhání například i rybáře ostatních zemí.

Souostroví leží zhruba 200 kilometrů od Filipín. Čínské pobřeží je skoro šestkrát dál. Peking i přesto trvá na tom, že ostrovy jsou nepopíratelnou částí Říše středu a že čínské námořnictvo jedná v souladu s mezinárodním právem. „Zdůrazňuji, že Čína má nespornou svrchovanost nad Spartlyho ostrovy i okolními vodami,“ upozornila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Hua Chunying.

Vzdálenost Spratlyho ostrovů od jednotlivých zemí, které si je nárokují
Zdroj: ČT24

Filipínci: I když nemáme velkou šanci, ostrovů se nevzdáme

Přestože si filipínští vojáci uvědomují, že na ostrovech slouží proti Číňanům v podstatě jen jako lidské štíty, na svou misi jsou nesmírně hrdí. Pagasa je podle nich poslední obrannou linií jejich vlasti. „Budeme bránit, co je naše. A to i přesto, že nemáme nejlepší vybavení,“ dodává podplukovník Ramon Zagala, mluvčí Filipínských ozbrojených sil.

Čína své nároky zdůvodňuje tím, že ostrovy jako vůbec první zakreslila do námořních map, tudíž je de facto objevila. Koncem 19. století zase území spravovali Britové, od čehož pak odvozuje své právo na území například Malajsie, bývalá britská kolonie. Kdyby hlavní roli hrály geografické faktory, Peking by měl nejspíš smůlu. Čína totiž leží od ostrovů úplně nejdál, za současného stavu má však z pohledu geopolitiky výrazně navrch.

Více o Spratlyho ostrovech se dozvíte v cestovatelském magazínu České televize Objektiv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 43 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 52 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...