New York – Palestina má podle palestinské agentury Maan šanci na přijetí do OSN, i když budou USA příslušnou páteční žádost v Radě bezpečnosti OSN vetovat. Podle agentury lze využít rezoluci Valného shromáždění OSN číslo 377, která převádí v zájmu zachování míru některé pravomoci rady na Valné shromáždění. Pro palestinskou žádost o vlastní stát, která bude předložena v pátek, je zatím rozhodnuto hlasovat jen pět členských států RB OSN. Ze stálých členů jsou mezi nimi Rusko a Čína, USA budou žádost vetovat a Kolumbie se chce zdržet. K uznání nového státu je potřeba souhlas nejméně devíti z 15 členů rady, přičemž souhlasit musí všech pět stálých členů s právem veta.
List The Palestine Monitor ve středu otiskl rozhovor, v němž profesor mezinárodního práva Mutaz Kafiší z univerzity v Hebronu řekl, že v případě, kdy nejméně devět členů RB OSN palestinskou žádost schválí a USA přitom budou proti, mohou se Palestinci do 24 hodin obrátit na VS OSN a použít rezoluci 377. Kafiší ale upozornil, že o právu na využití této rezoluce panují pochybnosti.
Palestinci chtějí žádat o stát v hranicích z roku 1967, tedy z doby před válkou, v níž Izrael obsadil západní břeh Jordánu, pásmo Gazy a východní Jeruzalém. Text se nezmiňuje o mírových rozhovorech, které stagnují už rok. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás tvrdí, že uznání státnosti nepovažuje za náhradu za rozhovory s Izraelem a že je připraven v nich pokračovat.
Obama: Dohody lze dosáhnout jen jednáním
Za neperspektivní „zkratku“ k ukončení konfliktu, který trval dekády, označil dnes palestinskou žádost americký prezident Barack Obama. Z tribuny Valného shromáždění šéf Bílého domu řekl, že dohody lze dosáhnout jen jednáním. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy pak jeho výzvy podpořil návrhem roční „cestovní mapy“, která by blízkovýchodní konflikt měla přivést k mírovému konci.
Obama zopakoval, že palestinskou snahu o vlastní stát chápe a podporuje. Opět ji ale podmínil bezpečnostními zárukami pro Izrael. Zdůraznil, že také Izrael si zaslouží uznání od svých sousedů. „Mír je výsledkem tvrdé práce,“ řekl. O příštích možných etapách této práce Obama hovořil také s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Možné kompromisní řešení ve svém projevu nastínil prezident Sarkozy. Podle jeho plánu by přímé izraelsko-palestinské rozhovory měly být obnoveny do jednoho měsíce, do půl roku by mělo být dosaženo dohody o hranicích a bezpečnosti a do roka by měla spatřit světlo světa konečná dohoda o mírovém urovnání. Status Palestinců v OSN, jejichž území má nyní diplomatickou nálepku „pozorovatelské entity“, by se měl podle Sarkozyho zvýšit na „nečlenský pozorovatelský stát“. Abbás Sarkozymu vzkázal, že jeho návrhy prostuduje.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sice tento týden vyzval Palestince k obnově mírového dialogu, ale po středečním setkání s Obamou vyloučil možnost dalšího zmrazení výstavby v židovských osadách. Právě tím Palestinci dialog podmiňují. Obama se sešel ve středu rovněž s předsedou palestinské samosprávy Abbásem a vysvětlil mu postoj USA. Řekl, že Spojené státy stále podporují to, aby Palestinci měli vlastní stát, avšak cesta k němu podle nich nevede přes OSN, nýbrž přes jednání s Izraelem.
Palestinci protestovali proti Obamově projevu
Stovky Palestinců na západním břehu Jordánu se dnes sešly na protestním shromáždění, aby ostře odsoudili středeční projev prezidenta Obamy ve Valném shromáždění OSN. Demonstrace se konala před úřadem Mahmúda Abbáse v Ramalláhu. Demonstranti nesli transparenty s hesly, která označovala amerického prezidenta například za „pokrytce“. Jiné nápisy obviňovaly Obamu, že „straní vrahům proti obětem“.
V pátek, kdy ve VS OSN promluví palestinský prezident Mahmúd Abbás, bude izraelská policie kvůli obavám z možných násilných palestinských demonstrací uvedena do stavu vysoké pohotovosti, oznámil dnes její mluvčí.
